Vrchlického (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Ulice u křižovatky s Duškovou ulicí | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 5 | ||
| Část obce | Košíře | ||
| Poloha | 50°4′10,78″ s. š., 14°22′56,84″ v. d. | ||
| Začíná na | Erbenova | ||
| Končí na | Plzeňská | ||
| Historie | |||
| Denominace | 1947 | ||
| Pojmenováno po | Jaroslav Vrchlický | ||
| Starší názvy | U Motolského potoka Třebízského Mošnova Zachova | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Počet adres | 63 | ||
| Kód ulice | 478423 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Vrchlického je pražská ulice v jihozápadních partiích centrální části města, v Košířích.[1] Svým jménem odkazuje na českého literáta Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Fridu.[2]
Historie
Původním názvem komunikace bylo pojmenování U Motolského potoka. Západní část ulice se roku 1900 přejmenovala na Třebízského, a to podle spisovatele a buditele Václava Beneše Třebízského. Východní část získala v roce 1920 název Vrchlického. Během druhé světové války, počínaje rokem 1940 se obě části ulice přejmenovaly. Západní úsek dostal název Mošnova,[1] podle českého herce Jindřicha Mošny,[3] a východní Zachova, na počest českého hudebního skladatele Jana Zacha. Po skončení války (1945) se obě části vrátily ke svým původním názvům, tedy Třebízského pro západní část, a Vrchlického pro východní. Roku 1947 však byly obě části sceleny v jednu a ulice se od té doby jmenuje Vrchlického.[1] Název Třebízského má ulice na pražských Vinohradech.
Ulice je jednosměrná, odděluje se od ulice Plzeňská a pokračuje asi 1 200 m směrem na východ. Končí za Husovými sady u Malostranského hřbitova a jejím pokračováním je Duškova ulice.
Neštěstí
Odkazy
Reference
- ↑ a b c LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 2 (O–Ž). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Vrchlického, s. 423.
- ↑ AUGUSTA, Pavel; ZDEŇKOVÁ, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. 1. vyd. Praha: Milpo, 2006. 199 s. ISBN 80-87040-03-1. Heslo Vrchlického, s. 73.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 1 (A–N). Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. Heslo Mošnova, s. 470.
- ↑ BEREŇ, Michael. OBRAZEM: Požár matrace zamořil dům. Hasiči zachraňovali lidi pomocí žebříku. Pražský deník [online]. 2018-08-27 [cit. 2018-08-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchlického na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Praha-Košíře, Vrchlického, od Erbenovy, slečna se psy.