Vrchní, prchni
Vrchní, prchni | |
---|---|
Malá část děje se odehrávala i u Vřídla v Karlových Varech. | |
Základní informace | |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 85 minut |
Žánr | komedie |
Námět a scénář | Zdeněk Svěrák |
Režie | Ladislav Smoljak |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Josef Abrhám Libuše Šafránková Zdeněk Svěrák Dagmar Patrasová Jiří Kodet |
Produkce | Jan Balzer |
Hudba | Jaroslav Uhlíř |
Kamera | Ivan Šlapeta |
Střih | Jiří Brožek |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1981 |
Produkční společnost | Barrandov Studio |
Distribuce | Filmové studio Barrandov |
Vrchní, prchni na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrchní, prchni (uváděno také s vykřičníkem Vrchní, prchni![1][2]) je československá filmová komedie z roku 1980, kterou natočil režisér Ladislav Smoljak. Autorem námětu a scénáře je Zdeněk Svěrák. V hlavních rolích manželů Vránových vystoupili skuteční manželé Josef Abrhám a Libuše Šafránková.
Děj
Pražského knihkupce Dalibora Vránu (Josef Abrhám) si jednoho dne v pohostinství spletou s vrchním číšníkem. Z důvodu své neveselé finanční situace (postižené zejména nutností platit alimenty svým minulým partnerkám) bere Dalibor příležitost pevně do rukou a stává se z něj falešný vrchní; čas od času si obleče smoking, přijde do lokálu, zkasíruje několik hostů a vzápětí se vytratí. Aby doma vysvětlil náhle zvýšené příjmy, vydává se za úspěšného barového houslistu. Nějakou dobu se mu daří, i díky střídání lokalit a několika namaskováním. Pohár však začne přetékat v Karlových Varech, kde na něj skuteční vrchní uspořádají kolonádní hon – falešný vrchní jim však uteče a ještě stihne nenuceně zkasírovat další lázeňskou restauraci.
Nakonec Dalibor doplatí na svého vloudilého souseda pana Pařízka (Zdeněk Svěrák), který v něm pozná podobu s falešným vrchním; Dalibor Vrána je Bezpečností následně dopaden ve svém knihkupectví a usvědčen podle svého podpisu na stvrzenkách.
Symboly filmu jsou tříkolové vozítko Velorex a píseň Severní vítr (hudba a zpěv J. Uhlíř, text Z. Svěrák); k nejznámějším scénám patří testování funkcí Pařízkovic nové škodovky („stěrače stírají, klakson troubí“) a Vránovo předstírání před vlastní manželkou, že je inženýr Králík („Vypadá jako Vrána, ale je to Králík!“).
Výroba
- Námět a scénář: Zdeněk Svěrák
- Hudba: Jaroslav Uhlíř
- Kamera: Ivan Šlapeta
- Střih: Jiří Brožek
- Režie: Ladislav Smoljak
- Další údaje: barevný, 85 min, komedie
- Výroba: ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1980
- Distribuce: Ústřední půjčovna filmů
Film se natáčel v Praze, Karlových Varech a Špindlerově Mlýně.
Obsazení
Josef Abrhám | Dalibor Vrána |
Libuše Šafránková | Vránová |
Zdeněk Svěrák | Pařízek |
Daniela Bakerová | Erna Pařízková |
Dagmar Patrasová | Manuela |
Eliška Balzerová | Věra |
Jiří Kodet | spolužák Vyskočil |
Karel Augusta | bratranec Ludva |
Jiří Hálek | třídní profesor Přikryl |
Zuzana Fišerová | Douchová |
Hana Čížková | |
Václav Mareš | |
Jana Březinová | spolužačka na srazu |
Zdeněk Zelenka | |
Jaroslava Kretschmerová | svatebčanka na svatbě v Ústí |
Ladislav Trojan | |
Miroslav Vladyka | novopečený právník |
Bedřich Prokoš | jeho otec |
Gabriela Wilhelmová | jeho matka |
Ladislav Smoljak | psovod |
Jan Kašpar | číšník |
Alexej Pyško | příslušník VB, který zastaví Pařízka, prohlédne si Vránu a „ohlásí to“ |
Boris Rösner | příslušník, který si „přišel“ pro Vránu |
Václav Kotva | |
Jaroslav Weigel | vrchní v restauraci „žaludeční likér a za 30 korun preclíky" |
Milada Ježková | paní s žaludečním likérem a preclíky |
Jan Hraběta | vrchní na svatbě v Ústí |
Pavel Vondruška | kapelník při vystoupení „Sen lásky“ |
Stanislava Bartošová | předsedkyně soudního senátu |
Jana Altmanová | |
Ilja Racek | opilec v motorestu U čtyř kamenů |
Jiří Lír | rozčilený host v restauraci |
Milena Glogarová |
Zajímavosti
Scenárista Svěrák si v roli knihkupce Vrány představoval Petra Nárožného; režisér Smoljak jej ale odmítl s odůvodněním, že je Nárožný vnímán jako komik a šílenec. Požadoval „někoho míň předvídatelného“ a tak roli nabídl Josefu Abrhámovi,[3] se kterým už měl zkušenost z několika předchozích filmů. Nárožného tato ztracená příležitost údajně velmi mrzela a následně vyvinul snahu vymanit se ze své jednorozměrné škatulky cholerika – přešel ze Semaforu do Činoherního klubu a začal se uplatňovat v širší paletě charakterů.[4]
Proslulá facka, kterou Libuše Šafránková vrazí svému muži ve scéně s „inženýrem Králíkem“, původně nebyla ve scénáři, šlo o okamžitý herecký nápad.[5]
V 1. a 5. díle zábavného pořadu Veselé příhody z natáčení vyprávějí Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák mystifikační historky ze zákulisí vzniku filmu.
Odkazy
Reference
- ↑ Stěrače stírají, ostřikovače stříkají... už 40 let. Výročí komedie Vrchní, prchni!
- ↑ Menšík, Brodský, Bohdalová a další! Proč je vystřihli z legendární komedie Vrchní, prchni?
- ↑ RODRIGUEZ, Veronika. Zdeněk Svěrák: Humor mám po tátovi, po mamince se dojímám. Fotografie Pepa Dvořáček; Kultura. Právo. Borgis, 27. březen 2022. Dostupné online [cit. 2022-04-16]. ISSN 1211-2119.
- ↑ Petr Nárožný: Ta role byla moje! Tak proč Abrhám?. Blesk.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Facka z Vrchní, prchni! ve scénáři nebyla: Jak spolu hráli Šafránková a Abrhám?. Kafe.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0529-406 / Brüggmann, Eva / CC-BY-SA 3.0
Neueste und am meisten besuchteste Kolonade ist die Juri-Gagarin-Kolonade. Sie besteht aus einer zweigeschossigen Stahlkonstruktion und ist mit bulgarischem Marmor ausgekleidet. Diese Kolonade ist so geräumig, dass auch während der Hauptsaison die Trinkkuren reibungslos durchgeführt werden können.