Vrchnostenský úřední dům v Žarošicích

Vrchnostenský úřední dům v Žarošicích
Základní informace
Výstavba	1699
Poloha
Adresa	Žarošice 76, Žarošice, Česko Česko
Souřadnice	49°2′28,15″ s. š., 16°58′11,05″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchnostenský úřední dům v Žarošicích byl postaven roku 1699, nyní je nejstarší stavbou obce, po bitvě u Slavkova zde přenocoval císař František I.

Historie

Vrchnostenský úřední dům, zvaný též „Zámeček“, byl majetkem cisterciáckého kláštera na Starém Brně, protože královna Eliška Rejčka (1288–1335) koupila Žarošice roku 1322. Zrušením starobrněnského cisterciáckého kláštera 18. března 1782 v důsledku reforem Josefa II. (1741–1790) skončilo více než 450 let vlády klášterní vrchnosti. Poté se Žarošice staly komorním statkem a v roce 1792 přešly pod patronát Náboženského fondu. Velký požár, který zachvátil Žarošice roku 1797, částečně poškodil i tuto správní budovu panství s klenutými místnostmi, proto byla přestavěna.

Po bitvě u Slavkova v tomto domě přenocoval František I. (1768–1835). Josef Skulínek (1873–1948) – řídící učitel, varhaník, kronikář a čestný občan Žarošic – označil tuto událost ve vlastivědném sborníku „Na našem Slovácku, sv. IV., 1939“ za „nejpamátnější bod v historii Žarošic“. V roce 1810 zde měla vrchnost výrobu tužek; tuhové pisátka se nazývaly „plavajzny“. Dnešní podobu získal Vrchnostenský úřední dům roku 1820, kdy byl přestavěn na patrový, takže měl osm světnic a tři komory.

Na základě kupní smlouvy ze dne 25. srpna 1825 přešel patronát Náboženské Matice na hraběnku z Lambergu Ernestinu Schaffgotschovou (1791–1858). Po její smrti zdědil panství žarošické a s tím i Vrchnostenský úřední dům její nejmladší syn (plk. v záloze) František Schaffgotsch (1829–1908), který ho 28. září 1858 prodal Aloisovi II. Josefu z Liechtensteinů (1796–1858). V témže roce však kníže Alois II. zemřel; od 12. listopadu se stal novým majitel Jan II. Josef František z Liechtensteinů (1840–1929), nejdéle panující evropský monarcha. Do sféry vlastnictví výrazně zasáhla 1. pozemková reforma v nově vzniklém Československu. V roce 1925 koupil Vrchnostenský úřední dům – včetně žarošického statku spolu s 38 ha – Josef Frydrych (1880–1966), dosavadní správce statku knížete Jana II.

Od roku 1932 sloužila jedna z přízemních místností (vlevo od vstupu) jako zkušebna žarošických ochotníků a smíšeného pěveckého sboru vedeného Karlem Frydrychem (1916–1978), který zde rovněž provozoval soukromou školu houslové hry. V dalších dvou přízemních místnostech (vpravo od vstupu) měl ordinaci obvodní lékař Vsevolod Lobov (1896–1963), a to v letech 1934–1958. Na půdě Vrchnostenského úředního domu byl uložen archiv listin z 18. a 19. století, který probádali historikové Jakub Vrbas (1858–1952), Antonín Kolek (1895–1983), dr. Rudolf Hurt (1902–1978) či místní kronikáři Josef Skulínek (1873–1948) a Václav Broukal (1894–1972). Za nacistické okupace poskytl Josef Frydrych v tomto domě útočiště významnému představiteli domácího odboje Josefu Grňovi (1897–1967), přezdívanému „Vlk“.

Na základě notářského zápisu z 11. března 1948 postoupili manželé Josef a Olga Frydrychovi tuto nemovitost druhorozenému synovi Karlu. V souvislosti se změnou politických poměrů byly třípatrové půdní prostory od roku 1950 využívány jako sýpka nově vzniklého Jednotného zemědělského družstva 7. listopad Žarošice. K tomuto účelu družstevníci vybourali otvor nad vstupním vchodem pro skluzavku na pytle s obilím. Nemovitost přešla na stát na základě znárodnění v roce 1962. Po odstěhování Frydrychů, v září roku 1983, sloužila k ubytování zaměstnanců JZD a Moravských naftových dolů.

Pád komunismu v roce 1989 umožnil částečné narovnání totalitních křivd. Vrchnostenský úřední dům byl v roce 1991 v restituci vrácen Karlu Frydrychovi (* 1951). Budova záhy našla uplatnění coby zkušebna smíšeného pěveckého sboru žarošické mládeže (1991–2009), noclehárna pro poutníky či depozitář Muzea obce Žarošice a Historicko-vlastivědného kroužku Žarošice. Ojedinělou událostí byla výstava obrazů brněnské malířky Jany Vytlačilové v roce 1992. Nyní^[kdy?] stavba prochází rekonstrukcí.

Vrchnostenský úřední dům v obrazech

Vrchnostenský úřední dům namalovali:

• 28. května 1919 Josef Skulínek
• 12. června 1973 Marcel Poštulka
• duben 2004 Bohumil Schovanec

Fotografie Vrchnostenského úředního domu přinesly publikace:

• Ždánsko (1930, 2003) – Jakub Vrbas
• Z dějin Žarošic (1940) – Jakub Vrbas
• Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805–1806 (2001) – František Kopecký
• Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích č. 14 (2005)
• Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích č. 15 (2006)
• Zmizelé a mizející staré Žarošice v kresbách, malbách a fotografiích. Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice (2008)
• Věstník Historicko-vlastivědného spolku Žarošice č. 26 (2017)

Související články

• Schaffgotschové

Literatura

• BUBEN, M.: Liechtensteinové I. část. Střední Evropa, duben 1995, č. 49, s. 108-109.
• BUBEN, M.: Liechtensteinové II. část. Střední Evropa, květen 1995, č. 50, s. 100-103.
• ČECHURA, J. - MIKULEC, J., STELLNER, F.: Lexikon českých panovnických dynastií. Praha: Akropolis, 1996, s. 38-39.
• FRYDRYCH, K.: 200 let od bitvy u Slavkova. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2006, č. 15, s. 41-42.
• FRYDRYCH, K.: Vrchnostenský úřední dům zvaný „Zámeček“. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, č. 14, s. 33-34.
• HALADA, J.: Lexikon české šlechty. Praha, 1992, s. 88.
• HAVELKA, E. a kol.: Na našem Slovácku, svazek IV. – Kyjovsko a Ždánsko ve svých obcích. Kyjov, 1939, s. 244.
• KOPECKÝ, F.: Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805–1806. Brno, 2001, s. 44.
• MAŠEK, P.: Modrá krev. Mladá fronta, 2003, s. 53-55, 245-246.
• MOUŘÍNOVSKÝ, J., M., M.: Prastaré památné poutní místo mariánské v Žarošicích. Praha, 1925, s. 9-10.
• Ottův slovník naučný, sv. XXII, s. 945-946.
• VLACH, J.: Kde přenocoval v Žarošicích ruský car po bitvě u Slavkova. Od Hradské cesty 1965–1966, Žarošice, 1966, s. 14-15.
• VLACH, J.: Nezapomínaný MUDr. Vsevolod Lobov. Od Hradské cesty 1991–1992, Žarošice, 1992, s. 134-137.
• VLACH, J.: Žarošické grunty a chalupy 1650–1950, rkp.
• VRBAS, J.: Z dějin Žarošic. Praha, 1940, s. 5.
• VRBAS, J.: Ždánsko. Ždánice, 1930, s. 317.
• ŽELEZNÝ, Ivo.: Evropa králů a císařů. Praha, 1997, s. 113-115.