Vrkoslavice
Vrkoslavice | |
---|---|
domy čp. 79 a 296 v Pražské ulici | |
Lokalita | |
Charakter | městská čtvrť |
Obec | Jablonec nad Nisou |
Okres | Jablonec nad Nisou |
Kraj | Liberecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°42′41″ s. š., 15°10′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 381 (2021)[1] |
Katastrální území | Vrkoslavice (4,10 km²) |
Nadmořská výška | 620 m n. m. |
PSČ | 466 06 |
Počet domů | 394 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vrkoslavice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 56073 |
Kód k. ú. | 656071 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrkoslavice (německy Seidenschwanz) je částí města Jablonec nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký.
Vrkoslavice se dělí na dvě části: Malé a Velké Vrkoslavice. Název Velké Vrkoslavice je již neznámý a proto se používá pouze název Vrkoslavice. Na katastru Vrkoslavic leží i osada Dobrá Voda. Žije zde asi 1000 obyvatel
Historie
Obec vznikla jako zastávka při obchodní stezce ze Železného Brodu do Jablonce nad Nisou a dále do hor. Osada je jako samostatná doložena od počátku 17. století, roku 1608 se připomíná ve Vartemberském urbáři; v německých pramenech a na mapách figuruje pod názvem Seidenschwanz. V letech 1850-1898 obec byla spojena s Kokonínem, od roku 1962 dodnes s Jabloncem nad Nisou.
Na základech starší barokní kaple byl v letech 1867-1871 (uváděno též 1881) vystavěn jednolodní římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého s hranolovou věží ve stylu historismu. Vnitřní zařízení je prosté a pochází většinou z této novostavby, v posledních desetiletích se ztratily sochy sv. Jana Nepomuckého, Krista Trpitele z počátku 19. století, stejně jako obraz z hlavního oltáře. Pozoruhodná je stavba fary z počátku 19. století. Kaple při hlavní silnici pocházela také z 19. století a byla zbořena bez náhrady. V obci se od počátku 19. století udržovala tradice domácí pasířské, bižuterní, ale i klenotnické výroby. K významným mistrům stříbrníkům patřil Celestin Fabian, činný v letech 1920-1949. Kromě bižuterie a šperků se smaltovanou výzdobou dělal chrámové nádobí. Regionálně významný pivovar byl v obci založen roku 1835.
Současnost
Od roku 1962 jsou Vrkoslavice připojeny k Jablonci nad Nisou jako jedna z městských čtvrtí. Ve Vrkoslavicích se nachází fotbalové hřiště, které využívají pro trénink fotbalisté FK Baumit Jablonec, a tenisové kurty.
V okolí je od 19. století proslulý výletní vrch s rozhlednou Petřín, s hotelem a restaurací. Poblíž se nachází přírodní útvar Čertův kámen, na kterém podle pověsti seděl rozzuřený čert, který svým ocasem vytloukl do kamene díry.
V blízkosti Dobré Vody se nachází rulové skalisko Vyhlídka, které je přístupné po železném schodišti (s výhledem na jižní svahy Jizerských hor, Černostudniční hřeben s rozhlednou Černá studnice a v pozadí část východních Krkonoš).
Nachází se zde mateřská škola a základní škola prvního stupně s 1.-5. ročníkem.
Do Vrkoslavic zajíždí jablonecké autobusy MHD (linka číslo 1, 5, 13) v pravidelný časových intervalech.
Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti
- památkově chráněný vodojem (parc. 733 a 734, u skály Vyhlídka)
- kostelík sv. Jana Nepomuckého (označován i jako kaple) z let 1867-1871 (uváděno též 1881; ul. U Kaple)
- fara čp. 7 z počátku 19. století (Zámecká ul.)
- hřbitov (ul. U Čertova kamene)
- výletní restaurace Petřín s rozhlednou
- řada staveb z konce 19. a počátku 20. století (zejména při hlavní ulici Vrkoslavic – Pražské a následně Rychnovské)
- několik staveb lidové architektury
- zchátralé objekty někdejšího jabloneckého pivovaru, založeného roku 1835 (Pražská 129)
- několik pomníků a drobných sakrálních památek
- pověstmi opředený Čertův kámen
- skála Vyhlídka (při modře značené stezce do Dobré Vody)
- památný strom Javor ve Vrkoslavicích (u domu čp. 170 v Pražské ul.)
- park Arboretum pod Petřínem
- tři vodní plochy v údolí nad jabloneckým pivovarem (východně od Pražské ul.)
Fotogalerie
kostelík sv. Jana Nepomuckého
fara čp. 7
Čertův kámen
památkově chráněný vodojem
dům čp. 272 na rohu Zámecké a Kolmé ulice
skála Vyhlídka
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrkoslavice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrkoslavice - dům čp. 272 v Zámecké ulici
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrkoslavice - Čertův kámen
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrkoslavice - kostelík sv. Jana Nepomuckého
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrkoslavice - fara čp. 7 v Zámecké ulici
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrkoslavice - domy čp. 79 a 296 v Pražské ulici
Katastrální členění Jablonce nad Nisou. Členění na místní části se lehce liší, místní část Jablonecké Paseky zahrnuje ve své severní části i část katastrálního území Mšeno nad Nisou a odděluje tak z místní části Mšeno nad Nisou na východě města exklávu.