Vrtbovský palác

Vrtbovský palác na Malé Straně
Vrtbovský palác v Karmelitské ulici na Malé Straně
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekti	František Maxmilian Kaňka
Výstavba	1726
Materiál	Zdivo
Stavebník	Páni ze Sebuzína
Další majitelé	Harantové z Polžic a Bezdružic Vrtbové
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	Karmelitská 373/25 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Česko Česko
Ulice	Karmelitská
Souřadnice	50°5′12,84″ s. š., 14°24′11,88″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39425/1-801 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrtbovský palác je šlechtický palác v pražském katastrálním území Malá Strana, v ulici Karmelitská 373/25. Relativně nenápadný, původně renesanční, v průběhu staletí několikrát přestavovaný městský palác, je znám především díky přilehlé Vrtbovské zahradě. Je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Palác se nachází v Karmelitské ulici č. 25 na nároží s ulicí Tržiště, několik desítek metrů od Malostranského náměstí. V současnosti v objektu má sídlo několik firem a jsou zde nájemní a soukromé byty.

Historie

Původní domy

Palác členitého půdorysu vznikl spojením dvou starších renesančních domů, v jejichž základech jsou patrné pozůstatky gotické stavby, zřejmě předpolí někdejší Újezdské brány.

Starší jižní dům z roku 1575 patřil pánům ze Sebuzína, než jej v roce 1619 získal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic od dědiců místokancléře Kryštofa Želinského ze Sebuzína jako kompenzaci za nesplacený dluh. V roce 1627 tuto nemovitost zakoupil královský hofmistr Sezima Jan z Vrtby, roku 1624 povýšený do hraběcího stavu.

Severnější z obou původních domů, si nechal v roce 1591 vybudovat významný pražský architekt Ulrico Aostalli de Sala (Oldřich Avastalis). Později patřil významnému českému šlechtici Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic (1546–1621), který dům využíval jako místo setkávání a pobytu vědců, spisovatelů, umělců, skladatelů a dalších osobností ze svého širokého okruhu přátel. Kryštof Harant byl, coby jeden z hlavních vůdců stavovského povstání proti panovníkovi, popraven na Staroměstském náměstí. Po jeho smrti dům jako konfiskát v roce 1623 získal Sezima Jan z Vrtby.

V letech 1627–1631 nechal Sezima z Vrtby oba sousedící měšťanské domy spojit a přestavět je na členitý palác o nepravidelném půdorysu v jednotném stylu pozdní renesance. Palácový komplex tak má několik křídel různé velikosti i výšky, která uzavírají čtyři nádvoří. Původní ulička k bývalým vinicím zůstala zachována v podobě dnešního průjezdu paláce.

Barokní úpravy a Vrtbovská zahrada

V období baroka byl palác dvakrát rozšiřován. Poprvé během 2. poloviny 17. století, podruhé v roce 1720. Tehdy byla za vlastnictví Jana Josefa z Vrtby provedena přestavba podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, patrně na základě projektu Františka Maxmiliana Kaňky. V téže době byla rovněž na místě bývalé vinice zřízena barokní zahrada v italském stylu.

Sochařskou výzdobu dvora a zahrady v pískovci vytesal Matyáš Bernard Braun a jeho dílna. Postava atlanta, nesoucího zemskou sféru, byla vyměněna za kopii, originál se nachází v Lapidáriu Národního muzea.^[2]

Pozdější dějiny

Vrtbové drželi palác s přilehlou zahradou až do roku 1799, kdy ho koupil císařský rada Jan Mayer. V této době došlo k přestavbě paláce podle plánů dvorního stavitele Josefa Zobela,^[3] zahrady se však rekonstrukce nedotkla.^[4] Od roku 1807 byl v držení lazaretu na Karlově.^[5]

V roce 1800 proběhla velká klasicistní přestavba objektu, kdy architekt Josef Klement Zobel mimo jiné zbudoval monumentální čtyřramenné schodiště.

Kolem roku 1845 byl celý palác s barokní zahradou upraven ve stylu klasicismu a na předělu mezi spodním a středním patrem vznikly empírové přístavky. Tehdy původní barokní charakter zahrady zanikl a byl vyměněn i rostlinný pokryv.^[6] V průběhu přestavby pravděpodobně vznikla i malá vyhlídka na střeše v nejvyšším místě zahrady. V jednom z těchto přístavků v letech 1886–1889 bydlel a působil malíř Mikoláš Aleš, který zde měl svůj ateliér.^[7][8]

V roce 1912 byla uliční část zvýšena o třetí patro s atikou.

Galerie

• 

  Přední dvůr paláce

• 

  Letopočet 1575 na zdi vnitřního nádvoří paláce

• 

  Branka do zahrady se sochou Atlas se zemskou sférou od M. B. Brauna.

• 

  První zahradní parter s fontánkou

• 

  Sala terrena

• 

  Vrtbovská zahrada s výhledem na Pražský hrad a kostel sv. Mikuláše

Odkazy

Reference

Literatura

• VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0771-7. Kapitola Malá Strana (III.), s. 471–475. 
• HLAVSA, Václav; VANČURA, Jiří. Malá Strana – Menší Město pražské. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1983. 311 s. S. 280. 
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem ; Uměleckohistorický průvodce městem. Praha: Panorama, 1985. 469 s. S. 280. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrtbovský palác na Wikimedia Commons