Vrubounovití

Vrubounovití
	Představitel podčeledi Melolonthinae
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	brouci (Coleoptera);
Podřád	všežraví (Polyphaga);
Čeleď	vrubounovití (Scarabaeidae); Latreille, 1802
Podčeledi
	Acanthocerinae; Aegialiinae; Allidiostomatinae; Aphodiinae; Cetoniinae; Dynastinae; Euchirinae; Melolonthinae; Orphninae; Pachypodinae; Phaenomeridinae; Phileurinae; Rutelinae; Scarabaeinae; Trichiinae; Valginae
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrubounovití (Scarabaeidae) jsou čeleď brouků, která v současnosti zahrnuje přes 30 000 druhů z celého světa. Výrazně se rozšířili v období druhohor, a to možná v souvislosti s živením se na trusu dinosaurů a dalších tehdejších terestrických plazů.^[1]

Charakteristika

Vrubouni jsou zavalití brouci, často světlých kovových barev, velcí 5-60 mm. Mají charakteristická paličkovitá tykadla, složená z destiček (lamel), které mohou být stlačeny do koule nebo rozloženy jako vějíř, aby zachytily pachy. Přední nohy jsou široké a přizpůsobeny k hrabání.

Larvám tvaru písmene C se říká ponravy (jsou světle žluté nebo bílé). Dospělí jedinci jsou aktivní převážně v noci, výjimkou jsou zlatohlávci (Cetoniinae) a mnozí listokazi (Rutelinae), kteří jsou aktivní ve dne. Ponravy žijí pod zemí nebo v detritu, takže nejsou vystaveny slunečnímu světlu. Mnozí vrubouni jsou čističi, kteří likvidují a recyklují hnůj, zdechliny, nebo hnijící rostliny, některé druhy vrubounů jsou však považovány za škodlivé.

Ve starověkém Egyptě byli vrubouni uctíváni jako nedotknutelní. Nejznámějšími brouky z čeledi Vrubounovití jsou hnojníci, chrousti, zlatohlávci, nosorožíci, herkulové a goliášové.

Zajímavosti

Do této skupiny patří i extrémně silní brouci, schopní uzvednout nebo utáhnout břemeno o stonásobcích jejich vlastní tělesné hmotnosti.^[2]

Obrázky

(c) I, Chrumps, CC BY-SA 3.0
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)
Brouk rodu Liparetrus, podčeledi Melolonthinae
Brouk rodu Onthophagus, podčeledi Scarabaeinae
zlatohlávci Polystigma punctatum
Copris fricator
Herkules antilský (Dynastes hercules)

Odkazy

Reference

↑ Fernando Lopes, Michele Rossini, Federica Losacco, Giulio Montanaro, Nicole Gunter & Sergei Tarasov (2023). Metagenomics reveals that dung beetles (Coleoptera: Scarabaeinae) broadly feed on reptile dung. Did they also feed on that of dinosaurs? Frontiers in Ecology and Evolution. 11: 1132729. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2023.1132729
↑ https://www.stoplusjednicka.cz/lamzelezove-bez-publika-kdo-jsou-nejvetsi-silaci-mezi-zviraty

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scarabaeidae na anglické Wikipedii.

Literatura

SLÁDEČEK, František Xaver Jiří. „Jen trochu blíže, Hrdobci...“ aneb ne každý hovnivál válí. Živa. 2014, č. 5, s. 227–229. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jen-trochu-blize-hrdobci-aneb-ne-kazdy-hovnival-va.pdf

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vrubounovití na Wikimedia Commons
Taxon Scarabaeidae ve Wikidruzích
Family SCARABAEIDAE

[1] Fernando Lopes, Michele Rossini, Federica Losacco, Giulio Montanaro, Nicole Gunter & Sergei Tarasov (2023). Metagenomics reveals that dung beetles (Coleoptera: Scarabaeinae) broadly feed on reptile dung. Did they also feed on that of dinosaurs? Frontiers in Ecology and Evolution. 11: 1132729. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2023.1132729

[2] ttps://www.stoplusjednicka.cz/lamzelezove-bez-publika-kdo-jsou-nejvetsi-silaci-mezi-zviraty

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály