Vsetínské vrchy

Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy

Nejvyšší bod1 024 m n. m. (Vysoká)
Rozloha338 km²
Střední výška593 m n. m.

Nadřazená jednotkaHostýnsko-vsetínská hornatina
Sousední
jednotky
Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy
Podřazené
jednotky
Valašskobystřická vrchovina, Soláňský hřbet, Hornobečevská vrchovina, Vsetínskobečevská niva

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXE-1B
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km² a střední výšce 593 m n. m.[1] Jde o geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Hostýnských vrchů a Javorníků jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Středem pohoří se táhne hřbet s vrcholy Cáb (841 m), Soláň (861 m) a nejvyšší horou pohoří Vysoká (1024 m). Jedná se o oblast známou častými sesuvy půdy.

Geologie

Podloží Vsetínských vrchů je tvořeno především flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské jednotky vnější skupiny příkrovů.

Geomorfologie

Vsetínské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hostýnsko-vsetínské hornatiny, která je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Vsetínské vrchy se dělí na čtyři geomorfologické okrsky: Valašskobystřickou vrchovinu, Soláňský hřbet, Hornobečevskou vrchovinu a Vsetínskobečevskou nivu.

Hydrologie

Ve Vsetínských vrších pramení řeky Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, které se ve Valašském Meziříčí slévají a vytváří Bečvu, která se vlévá do Moravy. Dále zde pramení Bílá Ostravice, jež se slévá s Černou Ostravicí a tvoří Ostravici, která se vlévá do Odry.

Ochrana přírody

Ve Vsetínských vrších leží část CHKO Beskydy.

Maloplošná chráněná území

Na území Vsetínských vrchů se nachází celkem 17 maloplošných chráněných území, z toho 4 přírodní rezervace a 13 přírodních památek.[2]

Chráněná území soustavy Natura 2000

Ve Vsetínský vrších byla vyhlášena 4 chráněná území soustavy Natura 2000, jedna Ptačí oblast (PO) a 3 Evropsky významné lokality (EVL).[3]

  • PO Horní Vsacko
  • EVL Beskydy (část)
  • EVL Kotrlé
  • EVL Nad Jasenkou

Turistické zajímavosti

  • Zámek Vsetín - původně renesanční, nyní klasicistní zámek s anglickým parkem, od roku 1975 Muzeum regionu Valašsko.
  • Soláň - „vrch umělců“ přebývali a scházeli se zde významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé.
  • Velké Karlovice - obec s dochovanou dřevěnou valašskou architekturou zapsanou jako kulturní památky.

Reference

  1. Moravské-Karpaty.cz [online]. Moravské-Karpaty.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-28. 
  2. nature.hyperlink.cz [online]. nature.hyperlink.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-04. 
  3. drusop.nature.cz [online]. drusop.nature.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vsetínské vrchy Klenov.jpg
Autor: Původně soubor načetl Pkotrla na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: Copyrighted free use
Vsetínské vrchy, vpravo masiv Klenova, dole přehrada Bystřička (jsem autorem fotografie)