Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy | |
---|---|
Vsetínské vrchy | |
Nejvyšší bod | 1 024 m n. m. (Vysoká) |
Rozloha | 338 km² |
Střední výška | 593 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Hostýnsko-vsetínská hornatina |
Sousední jednotky | Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy |
Podřazené jednotky | Valašskobystřická vrchovina, Soláňský hřbet, Hornobečevská vrchovina, Vsetínskobečevská niva |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°24′14″ s. š., 18°21′40″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IXE-1B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km² a střední výšce 593 m n. m.[1] Jde o geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Hostýnských vrchů a Javorníků jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Středem pohoří se táhne hřbet s vrcholy Cáb (841 m), Soláň (861 m) a nejvyšší horou pohoří Vysoká (1024 m). Jedná se o oblast známou častými sesuvy půdy.
Geologie
Podloží Vsetínských vrchů je tvořeno především flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské jednotky vnější skupiny příkrovů.
Geomorfologie
Vsetínské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hostýnsko-vsetínské hornatiny, která je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Vsetínské vrchy se dělí na čtyři geomorfologické okrsky: Valašskobystřickou vrchovinu, Soláňský hřbet, Hornobečevskou vrchovinu a Vsetínskobečevskou nivu.
Hydrologie
Ve Vsetínských vrších pramení řeky Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, které se ve Valašském Meziříčí slévají a vytváří Bečvu, která se vlévá do Moravy. Dále zde pramení Bílá Ostravice, jež se slévá s Černou Ostravicí a tvoří Ostravici, která se vlévá do Odry.
Ochrana přírody
Ve Vsetínských vrších leží část CHKO Beskydy.
Maloplošná chráněná území
Na území Vsetínských vrchů se nachází celkem 17 maloplošných chráněných území, z toho 4 přírodní rezervace a 13 přírodních památek.[2]
- PR Halvovský potok
- PR Klenov
- PR Kutaný
- PR Losový
- PP Brodská
- PP Ježůvka
- PP Louka pod Rančem
- PP Louky pod Štípou
- PP Lúčky - Roveňky
- PP Mokřady Vesník
- PP Růžděcký Vesník
- PP Skálí
- PP Smradlavá
- PP Svantovítova skála
- PP U Vaňků
- PP Vachalka
- PP Vršky - Díly
Chráněná území soustavy Natura 2000
Ve Vsetínský vrších byla vyhlášena 4 chráněná území soustavy Natura 2000, jedna Ptačí oblast (PO) a 3 Evropsky významné lokality (EVL).[3]
- PO Horní Vsacko
- EVL Beskydy (část)
- EVL Kotrlé
- EVL Nad Jasenkou
Turistické zajímavosti
- Zámek Vsetín - původně renesanční, nyní klasicistní zámek s anglickým parkem, od roku 1975 Muzeum regionu Valašsko.
- Soláň - „vrch umělců“ přebývali a scházeli se zde významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé.
- Velké Karlovice - obec s dochovanou dřevěnou valašskou architekturou zapsanou jako kulturní památky.
Reference
- ↑ Moravské-Karpaty.cz [online]. Moravské-Karpaty.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-28.
- ↑ nature.hyperlink.cz [online]. nature.hyperlink.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-04.
- ↑ drusop.nature.cz [online]. drusop.nature.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vsetínské vrchy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Původně soubor načetl Pkotrla na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: Copyrighted free use
Vsetínské vrchy, vpravo masiv Klenova, dole přehrada Bystřička (jsem autorem fotografie)