Vsevolod I. Jaroslavič
| Vsevolod I. Kyjevský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1030 Kyjev |
| Úmrtí | 10. dubna 1093 (ve věku 62–63 let) Vyšhorod |
| Místo pohřbení | Katedrála svaté Sofie |
| Povolání | politik |
| Choť | Anastázie Monomachovna Byzantská (1046–1067)[1][2][3] Anna Polovská (od 1068)[4][1][2] |
| Děti | Vladimír II. Monomach[5][6][2] Adéla Kyjevská[2] Rostislav Perejaslavský[7] Anna Kyjevská[8][9][10] Kateřina Kyjevská |
| Rodiče | Jaroslav I. Moudrý[1][2] a Ingegerda Švédská[2] |
| Rod | Rurikovci |
| Příbuzní | Anna Kyjevská, Anastázie Rurikovna, Alžběta Kyjevská, Izjaslav Jaroslavič, Igor Jaroslavič, Svjatoslav II. Jaroslavič, Vladimír Jaroslavič a Vyacheslav Yaroslavich (sourozenci) |
| Funkce | černigovský kníže (1073–1078) kyjevský kníže (1076–1077) kyjevský kníže (1078–1093) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vsevolod I. Jaroslavič (1030 – 13. dubna 1093) byl kyjevský kníže z rodu Rurikovců, vládl v letech 1076 až 1077 a 1078 až 1093. Byl synem Jaroslava Moudrého a švédské princezny Ingigerd.
Perejaslavský kníže
Vsevolod vládl dlouhá léta Perejaslavli, kterou mu odkázal ve své závěti otec. V té době úzce spolupracoval se svými staršími bratry, kyjevským knížetem Izjaslavem a černigovským knížetem Svjatoslavem, což jim umožnilo kontrolovat v podstatě celé území ruského státu. Historici proto často píší o triumvirátu. Roku 1073 získal na základě stařešinského práva po svém bratru Svjastoslavovi II., který vyhnal Izjaslava z Kyjeva a usedl na knížecí stolec, Černigov a dosadil sem svého syna Vladimíra.
Po Svjatoslavově smrti roku 1076 se stal kyjevským knížetem, ale trůn brzy přenechal staršímu Izjaslavovi, který se vrátil z ciziny. Izjaslav však již roku 1078 zahynul a Vsevolod znovu usedl na knížecí stolec v Kyjevě. Jeho vláda byla vyplněna množícími se dynastickými rozbroji a sílícími útoky kočovných Polovců, kterým se snažil čelit s pomocí svých synů, především nejstaršího Vladimíra.
Rodina
Vsevolodovou ženou byla byzantská princezna, dcera nebo neteř císaře Konstantina IX. Monomacha. Podle pozdější ruské tradice poslal prý císař s nevěstou knížeti panovnickou korunu, tzv. Monomachovu čapku, kterou používala ke své korunovaci veliká knížata moskevská od roku 1498. Ve skutečnosti však šlo o zlatou přilbu egyptské provenience, kterou ve 14. století získal Ivan I. Kalita od tatarského chána. V tomto manželství se kromě dalších dětí narodil kyjevský kníže Vladimír II. Monomach.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Andrej Vasiljevič Ekzempljarskij: Vsevolod-Andrej Jaroslavič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VII. 1892.
- ↑ a b c d e f Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ Anny (velikije kňazny i kňagini). In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
- ↑ Vladimir-Vasilij Vsevolodovič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIa. 1892.
- ↑ Vladimir Monomach. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 6. 1912.
- ↑ Rostislav Vsevolodovič. In: Ruský biografický slovník, svazek 17. 1918.
- ↑ Sergej Semjonovič Trubačov: Anna Vsevolodovna. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
- ↑ Anna, svjatyje russkije. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
- ↑ Anna-Janka. In: Pravoslavná teologická encyklopedie, svazek 1. 1900.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vsevolod I. Kyjevský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Svjatoslav II. Jaroslavič | (veliký) kníže kyjevský 1076–1077 | Nástupce: Izjaslav Jaroslavič |
| Předchůdce: Izjaslav Jaroslavič | (veliký) kníže kyjevský 1078–1093 | Nástupce: Vladimír II. Monomach |
Média použitá na této stránce
Великий князь Всеволод Ярославич.