Vstavač vojenský

Vstavač vojenský
Vstavač vojenský (Orchis militaris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď	vstavačovité (Orchidaceae)
Rod	vstavač (Orchis)
Binomické jméno
Orchis militaris L., 1753
Synonyma
Orchis cinerea Orchis rivini Strateuma militaris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vstavač vojenský (Orchis militaris) je statná rostlina s lodyhou vysokou téměř půl metru, kvetoucí v květnu a červnu růžově-červenými pyskatými květy seřazenými v až 20 cm dlouhém květenství. Přestože je v české přírodě považován za původní druh a patří k nejčastěji se vyskytujícím vstavačům, je rostlinou poměrně vzácnou, ohroženou vymizením a chráněnou zákonem.^[1]

Rozšíření

Euroasijský druh roztroušeně rozšířený v mírném pásmu od západní Evropy až na Ural a Kavkaz na východě. V Asii se dále přerušovaně vyskytuje v arelách v Malé Asii, v západní a střední Sibiři, Mongolsku a severozápadních oblastech Číny. V České republice roste v Českém středohoří, Českém krasu, Polabí a nejvíce na jihu a jihovýchodě Moravy, poměrně častý je v Bílých Karpatech.^[1][2][3]

Ekologie

Jeho stanoviště se nacházejí na teplých, osluněných loukách, na stráních s řídkými křovinami i v bylinných lemech světlých lesů. Obvykle vyhledává bazické skeletovité, na živiny bohaté půdy na podloží z krystalických vápenců.

Kvete od května do června, květy jsou opylovány blanokřídlým nebo dvoukřídlým hmyzem. Při uvadání rostlina voní kumarinem. Atraktivní květy připomínají svým tvarem některým lidem postavu rozkročeného vojáka s přilbou, odtud také pochází jeho druhové jméno "vojenský". Sušené, drcené hlízy jsou považované za afrodisiakum a bývaly součástí tradičního blízkovýchodního nápoje salep.^[1][2][4]

Popis

Vytrvalá bylina se vzpřímenou, nevětvenou lodyhou obvykle dosahující výšky 20 až 40 cm, která vyrůstá z kulovité, asi 1,5 cm velké hlízy. V době růstu a květu jsou hlízy dvě, loňská z níž lodyha vyrůstá a letošní nabírající živiny pro příští rok. Slabě rýhovaná, vespod šupinatá lodyha má tři až pět listů nahloučených v dolní části. Listy mají pochvy, jsou podlouhle eliptické, na vrcholu tupé a bývají 5 až 15 cm dlouhé a 2 až 5 cm široké.

Na vrcholu lodyhy vyrůstá husté, válcovité květenství, dlouhé až 20 cm, tvořeno pěti až patnácti vonnými, bělavě růžovými až nachově červenými, 1,5 cm velkými květy rozkvétajícími od spodu nahoru. Květy s nafialovělou stopkou vyrůstají v paždí šupinových listenů. Tři vnější a dva vnitřní okvětní lístky jsou k sobě skloněné a tvoří kopinatě vejčitou, špičatou, uzavřenou přilbu, poslední lístek vytváří nápadný hluboce třílaločný pysk. Přilba je z vnější strany světle růžová a z vnitřní má výrazné nachové žilkování. Pysk je světle červený, místy chlupatý a po obvodě výrazně tmavý. Větší prostřední lalok je na konci rozšířený a hluboko rozeklaný, postranní laloky jsou úzké a na koncích odstálé, všechny jsou na vnější straně nachově červené. Ostruha je krátká, válcovitá a směřuje dolů, semeník je zelený.

Variabilní druh vytváří mnoho forem, různost se projevuje ve stavbě i barvě květu, existují i bělokvětí jedinci. Tato rozdílnost pravděpodobně souvisí s rozlohou areálu. Plod je podlouhlá tobolka s množstvím semen.

Kvete od května do června.^[1][2][4][5]

Možnost záměny

Patří k nejnápadnějším orchidejím rostoucím ve střední Evropě a v  české přírodě je vzhledově téměř nezaměnitelných druhem. Od nejpodobnějšího, vstavače nachového (Orchis purpurea) se odlišuje menším vzrůstem, špičatou přilbou a protáhlým prostředním lalokem pysku.^[2]

Rozmnožování

Plody jsou tobolky obsahující množství drobných semen rozptylovaných větrem na velké vzdálenosti. Vstavač vojenský, stejně jako ostatní druhy orchidejí, potřebuje k vyklíčení semen i dalšímu úspěšnému růstu orchideoidní mykorhizní symbiózu, při které do jeho kořínků vrostou houbová mycelia zajišťující přísun potřebných živin. Obvykle se pojí s houbovými symbionty některých rodů z čeledí tulasneovkovitých (Tulasnellaceae) a rohoplodníkovitých (Ceratobasidiaceae).

Je rostlinou s dlouhým vývojem, od klíčení semene po vyrašení prvních listů nad zem uběhnou průměrně čtyři roky a stejně dlouho trvá, než se objeví prvé květy. Za příznivých podmínek se tento geofyt může dožít i patnácti let.^[1][6][7]

Ohrožení

Vstavač vojenský patřil k poměrně častým druhům vstavačů, dnes však z mnoha původních stanovišť postupně mizí. Nejvíce je ohrožován sukcesí způsobenou změnou v zemědělském hospodaření v druhé polovině 20. století. Mnoho otevřených travnatých míst, kde se pravidelně vyskytoval, přestalo být spásáno a koseno, naopak zarostlo býlím a křovinami. Dále je tento nápadný a dekorativní druh ohrožován vyhrabáváním hlíz ve snaze přesazovat je do zahrad. Je proto ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb., stejně jako v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 zařazen do kategorie mezi silně ohrožené druhy (§ 2, C2b).^[1][2][8][9]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vstavač vojenský na Wikimedia Commons
• Taxon Orchis militaris ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření vstavače vojenského v ČR