Vulgární materialismus
Vulgární materialismus je filozofický směr, který vznikl v Německu v padesátých letech 19. století. Nejznámější představitele tohoto směru byli Ludwig Büchner, Carl Vogt a Jacob Moleschott.[1] Vulgární materialisté pokládali myšlení za zvláštní látku, vylučovanou mozkem.[2] Ztotožňovali myšlení a hmotu a tvrdili, že mozek vyměšuje myšlenky stejně jako játra vyměšují žluč, tj. vysvětlovali myšlení hrubě, vulgárně.[3][1]
Filozofickým základem sociálních teorií vulgárních materialistů bylo ztotožňování společenských a přírodních zákonů. Podnebí, potrava atd. prý bezprostředně určují způsob myšlení člověka.[1] Vulgární materialisté považovali myšlení pouze za výsledek fyziologických procesů v organismu a úplně popírali společenskou podmíněnost myšlení.[3]
Narodnik Pjotr Lavrov uznával záslugi představitelů vulgárního materialismu spočívající v tom, že za prvotní princip pokládali hmotu, kritizoval je však za to, že ztotožňují vědomí s hmotou, že nevědecky ztotožňují činnost mozku s činností jater, dále za podceňování aktivní úlohy vědomí.[4] S vulgárními materialisty vedli boj také ruští revoluční demokraté.[5] Dobroljubov například napsal tato kritická slova proti vulgárním materialistům:
| „ | Нам кажутся смешны и жалки невежественные претензии грубого материализма, который унижает высокое значение духовной стороны человека, стараясь доказать, будто душа человека состоит из какой-то тончайшей материи. | Zdají se nám směšné a ubohé negramotné nároky hrubého materialismu, který snižuje velký význam duchovní stránky člověka a snaží se dokázat, že se prý lidská duše skládá z nějaké velmi jemné hmoty. | “ |
|---|---|---|---|
| — Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, Избр. философские произв., т. I, стр. 230—231. | |||
Filozofie vulgárních materialistů byla kritizována Engelsem, jenž je nazýval vulgarisátory, kteří převzali úlohu „šiřitelů materialismu“ a potulných kazatelů vulgárního materialismu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Stručný filosofický slovník, s. 546.
- ↑ Dějiny filosofie, s. 295.
- ↑ a b Makarov, s. 170.
- ↑ Dějiny filosofie, s. 346.
- ↑ Makarov, s. 180.
Literatura
- MAKAROV, Alexej, 1972. Stručné dějiny filosofie (původním názvem: Историко-философское введение к курсу марксистско-ленинской философии, Istoriko-filosofskoje vveděnije k kursu marksistsko-leninskoj filosofii). Překlad Stanislav Kučera; ilustrace Josef Týfa (autor obálky). 1. vyd. Praha: Mladá fronta. 226 s. (Most, svazek 7).
- , 1976. Dějiny filosofie (původním názvem: Краткий очерк истории философии). Příprava vydání Michail Iovčuk, Teodor Ojzerman a Ivan Ščipanov; redakce Michaila Jovčuka, Teodora Ojzermana a Ivana Ščipanova; překlad : PhDr. Milena Manová. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda.
- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „Vulgární materialismus”, s. 546.
Externí odkazy
- vulgární materialismus [online]. CoJeCo.cz [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
- vulgární materialismus [online]. Encyklopedie Vševěd [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.