Vulgární materialismus

Vulgární materialismus je filozofický směr, který vznikl v Německu v padesátých letech 19. století. Nejznámější představitele tohoto směru byli Ludwig Büchner, Carl Vogt a Jacob Moleschott.[1] Vulgární materialisté pokládali myšlení za zvláštní látku, vylučovanou mozkem.[2] Ztotožňovali myšlení a hmotu a tvrdili, že mozek vyměšuje myšlenky stejně jako játra vyměšují žluč, tj. vysvětlovali myšlení hrubě, vulgárně.[3][1]

Filozofickým základem sociálních teorií vulgárních materialistů bylo ztotožňování společenských a přírodních zákonů. Podnebí, potrava atd. prý bezprostředně určují způsob myšlení člověka.[1] Vulgární materialisté považovali myšlení pouze za výsledek fyziologických procesů v organismu a úplně popírali společenskou podmíněnost myšlení.[3]

Narodnik Pjotr Lavrov uznával záslugi představitelů vulgárního materialismu spočívající v tom, že za prvotní princip pokládali hmotu, kritizoval je však za to, že ztotožňují vědomí s hmotou, že nevědecky ztotožňují činnost mozku s činností jater, dále za podceňování aktivní úlohy vědomí.[4] S vulgárními materialisty vedli boj také ruští revoluční demokraté.[5] Dobroljubov například napsal tato kritická slova proti vulgárním materialistům:

Нам кажутся смешны и жалки невежественные претензии грубого материализма, который унижает высокое значение духовной стороны человека, стараясь доказать, будто душа человека состоит из какой-то тончайшей материи.Zdají se nám směšné a ubohé negramotné nároky hrubého materialismu, který snižuje velký význam duchovní stránky člověka a snaží se dokázat, že se prý lidská duše skládá z nějaké velmi jemné hmoty.
— Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, Избр. философские произв., т. I, стр. 230—231.

Filozofie vulgárních materialistů byla kritizována Engelsem, jenž je nazýval vulgarisátory, kteří převzali úlohu „šiřitelů materialismu“ a potulných kazatelů vulgárního materialismu.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Stručný filosofický slovník, s. 546.
  2. Dějiny filosofie, s. 295.
  3. a b Makarov, s. 170.
  4. Dějiny filosofie, s. 346.
  5. Makarov, s. 180.

Literatura

Externí odkazy