Vulkanismus

Vulkanismus^{[pozn. 1]} nebo také povrchový či extruzivní magmatismus^[zdroj?] je souhrn projevů vnitřní energie planety, který se vyznačuje zejm. pronikáním plynů a magmatu (ve formě lávy či pyroklastik) na povrch, a to jak na souši, tak i na mořském dně. Může při něm docházet k doprovodným jevům, např. zemětřesením (Ta jsou však většinou menšího rozsahu, protože mají mělce položené hypocentrum.), tepelné metamorfóze okolních hornin, laharům a povodním, samostatným výronům plynů ve formě fumarol, solfatar či mofet nebo případně dalším projevům spojeným s uvolňováním geotermální energie.

Vulkanismus je obvykle spojen se vznikem extruzivních magmatických hornin (vulkanitů). Je zároveň také reliéfotvorným procesem, při kterém vznikají nové tvary zemského povrchu jako například sopky a vulkanická pohoří, lávové proudy, příkrovy a kupy, lávová jezera, aj.

Nicméně za určitých podmínek nebo na jiných tělesech sluneční soustavy nemusí být vulkanismus nutně spojen s výstupem roztaveného magmatu. Můžeme se tak setkat s bahenními sopkami, asfaltovými sopkami, nebo sopkami tvořenými směsí vodního ledu a různých solí, tedy projevy kryovulkanismu.

Projevy vulkanismu na Zemi jsou nejčastěji vázány na okraje litosférických desek (rifty, subdukční zóny) či na místa tzv. hot spot. Nad těmito oblastmi pak vznikají sopky.

Vulkanismus byl pozorován i na jiných planetách než je Země a to například na Marsu, kde se nacházejí obrovské štítové sopky, či na měsíci Io, kde se do dneška nacházejí aktivní sopky. Vulkanismus je spojen také se vznikem terestrických planet a měsíců s pevným povrchem, kdy byl aktivní během rané fáze jejich formování.

S vulkanismem je spojen i ekonomický význam, protože mnoho velmi významných ložisek rudných i nerudných surovin je vázáno na vulkanické oblasti.

V průběhu dějin naší planety se vyskytovala období extrémně silné sopečné aktivity, například v druhohorách - Karnská pluviální epizoda a činnost související se vznikem Dekkánských trapů (před 233 a 67 miliony let resp.)^[1][2] Výrazná vulkanická činnost mohla hrát v dějinách planety Země významnou roli ve vývoji života a biosféry.^[3]

• JAKEŠ, Petr. Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-772-5

• Horká skvrna – místo vývěru magmatu mimo okraje litosférických desek
• Magma – žhavá tavenina v hloubi Země
• Magmatická hornina – hornina vzniklá krystalizací magmatu
• Ohnivý prstenec – pás sopek táhnoucí se z Jižní Ameriky přes Kamčatku, Japonsko a Filipíny
• Láva – magma na povrchu
• Sopečná erupce – výron magmatu ze sopky
• Sopečné jezero – jezero vzniklé vulkanickou činností

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vulkanismus na Wikimedia Commons