Vultum Dei quaerere

Vultum Dei quaerere česky Hledání Boží tváře Apoštolská konstituce papeže Františka
(c) SajoR, CC BY-SA 2.5
Datum	29. června 2016
Téma	Kontemplativní život žen
Text	latinsky
anglicky

Vultum Dei quaerere (česky Hledání Boží tváře) je apoštolská konstituce vydaná papežem Františkem 29. června 2016, která se týká kontemplativního života žen.^[1]

Obsah

Kapitoly apoštolské konstituce, které rozvádějí a prohlubují její obsah, jsou rozděleny do následujících částí

1. Ocenění, chvála a díkůvzdání za zasvěcený život a kontemplativní mnišský život
2. Doprovázení a vedení ze strany církve
3. Základní prvky kontemplativního života
4. Otázky, které vyžadují rozlišování a revizi norem
5. Svědectví mnišek

Na začátku papež znovu vysvětluje smysl a směřování kontemplativního života zasvěcených osob, počínaje hledáním Boha a svědectvím učedníků při Kristově proměnění: „Pane, je dobře, že jsme tady“. Tento oblouk staví až k životu zasvěcených panen a ke kontemplativnímu mnišskému životu, jehož historický vývoj podrobně vysvětluje a oceňuje v souvislosti se zasvěcenými pannami a ženskými řády v bodech 5 a 6. Kontemplativní řeholnice přitom přirovnává k majáku, bez něhož by se ztratili ti, kdo se nacházejí na širém moři.^[1]

Konstituce zavádí nová pravidla pro kontemplativní život žen a zdůrazňuje význam mnišského života zaměřeného na Boha.^[1] Zavádí také nová ustanovení o federaci kontemplativních komunit.^[2] Ty části kanonického práva, které jsou v rozporu s Vultum Dei quaerare, byly konstitucí částečně zrušeny; František zejména citoval části apoštolské konstituce papeže Pia XII. s názvem Sponsa Christi a také části instrukcí Inter Praeclara, vydaných v roce 1950, a Verbi Sponsa, vydaných v roce 1999.^[1]

Zvláštní pozornost věnoval pokračující činnosti, doporučoval klášterům spolupráci a sdílení zdrojů a za tímto účelem podporoval sdružování s jinými komunitami.^[3]

Body 7 a 8 obsahují komentáře k ekleziologii a duchovnímu vedení mnišek, v nichž papež vychází z děl svých předchůdců, jako jsou Vita consecrata a Perfectae caritatis, dále z dogmatické konstituce o církvi Lumen gentium a navíc odkazuje na některé dokumenty Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, které byly vydány v letech 1992–2002. Odtud papež František vysvětluje, proč se mu zdálo vhodné vydat novou apoštolskou konstituci, která zohlední „jak intenzivní a plodnou cestu, kterou sama církev v posledních desetiletích urazila ve světle učení Druhého vatikánského koncilu, tak změněné společensko-kulturní podmínky“.

Po shrnutí základních prvků kontemplativního života, počínaje samotným Kristem a Matkou Boží pod křížem, vede konstituce od bodu 12 k „zvážení a objasnění“ některých bodů týkajících se jak zasvěceného života obecně, tak zejména mnišského života. Mezi těmito body papež uvádí: formaci, modlitbu, Boží slovo, svátosti eucharistie a smíření, sesterský život v komunitě, autonomii, federace, význam a organizaci kláštera, každodenní práci, mlčení v životě komunity, používání komunikačních prostředků a případně sociálních médií a askezi.

Papež se věnoval otázce přijímání kandidátek řeholí a formaci v noviciátu. Před kláštery stojí závažný úkol rozlišovat mezi povoláním a spiritualitou kandidátek, což zabere značné množství času.

V bodě 31 papež vysvětluje povahu a formu klauzurního života, v němž uvádí čtyři základní formy: papežská, konstitutivní a mnišský klauzurní život – který vylučuje vnější úkoly – a také klauzurní život vlastní všem řeholním institutům. V rámci téhož řádu by měl být způsob dodržování klauzury vnímán jako bohatství, nikoliv jako překážka pro společenství sester.

V této souvislosti se papež věnuje také používání sociálních médií. Přestože digitalizace změnila způsob, jakým lidé mezi sebou komunikují, je třeba moudře rozlišovat, zda používání těchto prostředků slouží kontemplativnímu životu a nezbytným vazbám. Neměly by „vést k rozptýlení a úniku od sesterského života ve společenství“, neměly by škodit povolání ani být překážkou kontemplativního života.^[4]

Další oddíl, začínající bodem 36, se zabývá svědectvím řeholních sester v církvi a ve světě. Nakonec konstituce obsahuje dispozice církevní povahy.

Zveřejnění

Arcibiskup José Rodríguez Carballo, O.F.M., sekretář Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, během tiskového brífinku ve Vatikánu, na kterém bylo Vultum Dei quaerere představeno veřejnosti, poznamenal, že

v nástinu základních prvků [kontemplativního života] nechybí výslovné odkazy na kontemplativní ženy, kterým je předkládána ikona Marie jako summa contemplatrix [tj. největší kontemplátorky], „Marie, Panny, Nevěsty a Matky, která přijímá a opatruje Slovo, aby je vrátila světu ... aby pomohla zrodit a rozmnožit Krista v srdcích mužů a žen“.^[1]

Prováděcí předpisy Cor orans

Římská kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života vydala 15. května 2018 prováděcí předpisy k apoštolské konstituci pod názvem Cor orans.^[5][6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vultum Dei quaerere na anglické Wikipedii a Vultum Dei quaerere na německé Wikipedii.

Literatura

• HÄRING, Scholastika. Cor orans – Überblick, Würdigung, Fragen. In: Erbe und Auftrag. [s.l.]: [s.n.], Jg. 94 (2018). S. 318–329. (němčina)

Související články

• Sponsa Christi

Externí odkazy

• Vultum Dei quaerere (arabsky), (německy), (anglicky), (španělsky), (francouzsky), (italsky), (latinsky) a (portugalsky)
• Cor Orans (anglicky), (španělsky) a (italsky)
• Apostolische Konstitution „Vultum Dei Quaerere“ (německy)