Vyšínka
Vyšínka | |
---|---|
Základní informace | |
Další majitelé | Václav Michal Vyšín |
Poloha | |
Adresa | původní č.p.156, Praha 5 - Smíchov, Česko |
Ulice | Holečkova |
Souřadnice | 50°4′19,5″ s. š., 14°23′10,02″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vyšínka je zaniklá usedlost v Praze 5-Smíchově, která stála v západní části Holečkovy ulice.[1]
Historie
Usedlost koupil roku 1758 mlynář Václav Michal Vyšín, po kterém získala jméno. V majetku rodiny Vyšínů byla až do roku 1803, později ji vlastnila Františka Klečková. K usedlosti patřila ovocná zahrada s ohradní zdí porostlou šeříkem.
Od roku 1883 sloužila c. k. stráži bezpečnosti pro Košíře. Pro ni byl v zahradě zřízen kuželník. Než byla do Košíř stráž zavedena, docházeli tam smíchovští a malostranští strážníci. Stráž zde sídlila do roku 1912, kdy se přemístila na Plzeňskou ulici čp. 284 proti Demartince. Poté vlastnil Vyšínku uzenář Tilinger.
Usedlost byla zbořena roku 1938 a na jejím pozemku byly postaveny vily a bytové domy.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapováno 1840, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
- ↑ Košířské usedlosti. Usedlosti na Košířské cestě. 19.08.2010. [Zdeněk Hyan]: Malé dějiny Smíchova a Košíř [online]. 2006-2013 [cit. 2018-06-07]. Dostupné z WWW Archivováno 24. 5. 2018 na Wayback Machine..
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 330-331.
Související články
Externí odkazy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.47. Městská knihovna v Praze.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 15. Vydáno v červnu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“