Vyšebrodský průsmyk
Vyšebrodský průsmyk je průsmyk u města Vyšší Brod, oddělující Šumavu od Šumavského podhůří (a v širším slova smyslu od východněji situovaných Novohradských hor). Nachází se na státní hranici s Rakouskem v nadmořské výšce 764 m. Poblíž průsmyku se nalézá nejjižnější bod České republiky.
Historie
Vyšebrodským průsmykem vedla Linecká stezka – jedna z nejstarších soumarských stezek, která vedla od Dunaje do Čech již v dobách bójského osídlení. Tudy přicházeli do Boiohaema římští obchodníci a opačným směrem germánští Markomané na římské tržiště do Lentie (dnešní Linec). Využívána byla i v později - z roku 906 pochází zmínka v Raffelstetském celním řádu, že po ní dopravovali obchodníci z Čech na podunajské tržiště otroky, koně a vosk, aby je vyměnili zpravidla za sůl. Ve 12. a 13. století byla stezka nazývaná „soumarská silnice“, „soumarská cesta“, nebo také „stará cesta do Čech“.
Současnost
V průsmyku je silniční hraniční přechod Studánky–Weigetschlag mezi Českem a Rakouskem a vede přes něj silnice II/161.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšebrodský průsmyk na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Pomník hraničářům, kteří bojovali v roce 1938 za demokratické Československo (Jihočeský kraj, Česko).