Vyškov na Moravě (nádraží)
| Vyškov na Moravě | |
|---|---|
.jpg) Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Město | Vyškov |
| Souřadnice | 49°16′42,78″ s. š., 16°59′29,7″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Vyškov na Moravě | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 368951[1] |
| Trať | Brno–Přerov |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| V provozu od | 30. srpna 1869 |
| Zabezpečovací zařízení | TEST C[1] |
| Dopravní koleje | 6[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobusový terminál před staniční budovou |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyškov na Moravě je železniční stanice v západní části okresního města Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Haná. Leží na jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC). Ve vzdálenosti asi 100 metrů od nádraží se nachází též městské autobusové nádraží.
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem univerzalizované podoby rozsáhlé stanice byl pravděpodobně architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB v roce 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2]
Elektrizace trati procházející stanicí probíhala v letech 1994-1996.
Popis
Nachází se zde pět jednostranných nekrytých úrovňových nástupišť, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. Ze stanice odbočuje jedna vlečka.[1] V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást vysokorychlostního železničního koridoru Praha-Brno-Ostrava, jeho plánované dokončení se předpokládá okolo roku 2040.[zdroj?]
Výpravní budova
Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Vyškově jde o největší variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími přízemní trakty s kolmě zakončenými patrovými křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny.[3] V roce 2017 byla výpravní budova opravena, náklady na opravu činily cca 1,4 milionů korun.[4] Další rekonstrukce za 56 milionů korun měla proběhnout v roce 2020.[5]
Vodárna
Ve směru na Přerov v blízkosti výpravní budovy stojí vodárna. Jedná se o jednu ze tří dochovaných vodáren na trati Moravsko-slezské severní dráhy. Typový objekt pochází z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna.
Vodárna je samostatná dvoupatrová věž se sedlovou střechou a s obytným křídlem připojeným k zadní straně věže. V patrech fasády jsou trojice úzkých obdélných oken, u druhéhé patra je střední okno vyšší. Původní členění fasády a zdobné prvky byly odstraněny při opravách.[6]
Součástí nádraží bylo zděné skladiště s kanceláří umístěné naproti výpravny a vodárny.[6]
Galerie
Kolejiště
Zděné skladiště s kanceláří (vlevo)
Vodárna
Vestibul (2018)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Plánek stanice Vyškov na Moravě. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2015.
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. Dostupné online. ISBN 8090270670, ISBN 9788090270671. OCLC 53860685 S. 124.
- ↑ GRYCOVÁ, Alena. Konec skanzenu ve Vyškově. Oprava vlakového nádraží začala dřív. vyskovsky.denik.cz. 2017-10-24. Dostupné online [cit. 2019-11-08].
- ↑ Hezčí budovy s úředníky. Jihomoravská nádraží opraví za půl miliardy. iDNES.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 198 s. Dostupné online. ISBN 9788085034660, ISBN 8085034662. OCLC 835386702 S. 46 a 80.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
RWBA symbol: toilet
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice Vyškov na Moravě, motorový osobní vlak přijel z Nezamyslic, rychlík odjede do Bohumína
Autor: Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Vyškov na Moravě, železniční stanice.
Autor: Milda 444, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Vyškov na Moravě; Pohled napravo do kolejiště od staniční budovy; Fotografováno z přístřešku pro cestující
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Vyškov na Moravě, železniční stanice.
Autor: Milda 444, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Vyškov na Moravě; Pohled nalevo do kolejiště od staniční budovy; Fotografováno z přístřešku pro cestující
RWB/RWBA symbol: restaurant