Vyšný Kazimír

Vyšný Kazimír
Řeckokatolický chrám svaté Paraskevy
Řeckokatolický chrám svaté Paraskevy
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška210 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresVranov nad Topľou
Tradiční regionHorní Zemplín
Vyšný Kazimír
Vyšný Kazimír
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,6 km²
Počet obyvatel195 (2022)[1]
Hustota zalidnění25,8 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaKatarína Baranová
Vznik1363 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.vysnykazimir.eu
Telefonní předvolba057
PSČ094 09 (pošta Sedliská)
Označení vozidel (do r. 2022)VT
NUTS529117
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšný Kazimír je obec na Slovensku v okrese Vranov nad Topľou. Žije zde 195[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363. Nachází se zde řeckokatolický chrám svaté Paraskevy.

Poloha

Obec leží na Pozdišovském hřbetu v severozápadní části Východoslovenské nížiny v údolí Kazimírského potoka, přítoku řeky Ondavy. Mírně zvlněné území má nadmořskou výšku v rozmezí 150–319 m, střed obce je ve výšce 210 m n. m. Odlesněný povrch je tvořen souvrstvími centrálněkarpatským flyšem, mocné pokryvy svahových hlín a méně sprašové hlíny.[2]

Sousední obce

Sousedními obcemi jsou na severu Slovenská Kajňa, na východě Benkovce, na jihovýchodě Sedliská, na jihu a jihozápadě Čičava a na západě Merník.[3][4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363, kde je uvedena jako Kazmer Rutinicalias, další historické názvy jsou Kazmer (1372), Kazmir (1773) a Ruský Kazymír (1808), maďarsky Oroszkázmér, Felsőkázmér. Do 17. století patřila obec k panství hradu Čičava, od 18. století náležela panství Barkóczyům nebo Hadik-Barkóczyům. V roce 1493 byly ve vsi tři obydlené a tři pusté usedlosti, v roce 1715 jeden pivovar, devět pustých a 13 obydlených domácností. V roce 1787 žilo v 29 domech a 184 obyvatel, v roce 1828 žilo 255 obyvatel ve 34 domech.

Hlavní obživou bylo zemědělství, tkalcovství a výroba výšivek.[5]

Znak

Blason: V modrém štítu na zeleném vršku mezi dvěma zelenými stromy stříbrná vápenná pec se zlatým otvorem.

Hovořící znak vyjadřuje činnost obyvatel tj. pálení vápna, které probíhalo v letech 1942–1946.[6]

Církev a kostel

Obec náleží pod řeckokatolickou farnost Vyšný Kazimír, děkanát Vranov nad Topľou-město, prešovské eparchie.[7][8]

V obci je řeckokatolický kostel svaté Paraskevy, původně jednolodní barokní stavba s pravoúhlým zakončením kněžiště a věží z roku 1780, byl ve druhé polovině 20. století rozšířen přístavbou s věží. Fasády historické části kostela se zaobleným nárožím člení půlkruhová okna. Přístavba má sedlovou střechu a věž zakončenou malou cibulovou bání.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšný Kazimír na slovenské Wikipedii.

  1. a b Statistický úřad Slovenské republiky. Dostupné online.
  2. Vyšný Kazimír - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  3. Vyšný Kazimír, okres Vranov nad Topľou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  4. Vyšný Kazimír. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  5. Vyšný Kazimír - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  6. Obecné symboly. www.vysnykazimir.eu [online]. Vyšný Kazimír [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  7. Farnosť: Vyšný Kazimír. www.grkatpo.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  8. DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  9. LIŠKA, Anton; GOJDIČ, Ivan. História a architekturá gréckokatolíckych murovaných chrámov tereziánskeho typu na Slovensku. 1. vyd. Prešov: Vydavatelstvo Prešovskej Univerzity, 2015. 582 s. ISBN 978-80-555-1546-5. S. 321–332. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vyšný Kazimír - kostol 1.jpg
Řeckokatolický kostel z roku 1780, Vyšný Kazimír, Slovensko.