Vyšný Kazimír
| Vyšný Kazimír | |
|---|---|
 Řeckokatolický chrám svaté Paraskevy | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°56′22″ s. š., 21°40′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Vranov nad Topľou |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Vyšný Kazimír | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,6 km² |
| Počet obyvatel | 195 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 25,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Katarína Baranová |
| Vznik | 1363 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 094 09 (pošta Sedliská) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
| NUTS | 529117 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyšný Kazimír je obec na Slovensku v okrese Vranov nad Topľou. Žije zde 195[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363. Nachází se zde řeckokatolický chrám svaté Paraskevy.
Poloha
Obec leží na Pozdišovském hřbetu v severozápadní části Východoslovenské nížiny v údolí Kazimírského potoka, přítoku řeky Ondavy. Mírně zvlněné území má nadmořskou výšku v rozmezí 150–319 m, střed obce je ve výšce 210 m n. m. Odlesněný povrch je tvořen souvrstvími centrálněkarpatským flyšem, mocné pokryvy svahových hlín a méně sprašové hlíny.[2]
Sousední obce
Sousedními obcemi jsou na severu Slovenská Kajňa, na východě Benkovce, na jihovýchodě Sedliská, na jihu a jihozápadě Čičava a na západě Merník.[3][4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363, kde je uvedena jako Kazmer Rutinicalias, další historické názvy jsou Kazmer (1372), Kazmir (1773) a Ruský Kazymír (1808), maďarsky Oroszkázmér, Felsőkázmér. Do 17. století patřila obec k panství hradu Čičava, od 18. století náležela panství Barkóczyům nebo Hadik-Barkóczyům. V roce 1493 byly ve vsi tři obydlené a tři pusté usedlosti, v roce 1715 jeden pivovar, devět pustých a 13 obydlených domácností. V roce 1787 žilo v 29 domech a 184 obyvatel, v roce 1828 žilo 255 obyvatel ve 34 domech.
Hlavní obživou bylo zemědělství, tkalcovství a výroba výšivek.[5]
Znak
Blason: V modrém štítu na zeleném vršku mezi dvěma zelenými stromy stříbrná vápenná pec se zlatým otvorem.
Hovořící znak vyjadřuje činnost obyvatel tj. pálení vápna, které probíhalo v letech 1942–1946.[6]
Církev a kostel
Obec náleží pod řeckokatolickou farnost Vyšný Kazimír, děkanát Vranov nad Topľou-město, prešovské eparchie.[7][8]
V obci je řeckokatolický kostel svaté Paraskevy, původně jednolodní barokní stavba s pravoúhlým zakončením kněžiště a věží z roku 1780, byl ve druhé polovině 20. století rozšířen přístavbou s věží. Fasády historické části kostela se zaobleným nárožím člení půlkruhová okna. Přístavba má sedlovou střechu a věž zakončenou malou cibulovou bání.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšný Kazimír na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Statistický úřad Slovenské republiky. Dostupné online.
- ↑ Vyšný Kazimír - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Vyšný Kazimír, okres Vranov nad Topľou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Vyšný Kazimír. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Vyšný Kazimír - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Obecné symboly. www.vysnykazimir.eu [online]. Vyšný Kazimír [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Farnosť: Vyšný Kazimír. www.grkatpo.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ LIŠKA, Anton; GOJDIČ, Ivan. História a architekturá gréckokatolíckych murovaných chrámov tereziánskeho typu na Slovensku. 1. vyd. Prešov: Vydavatelstvo Prešovskej Univerzity, 2015. 582 s. ISBN 978-80-555-1546-5. S. 321–332.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšný Kazimír na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Řeckokatolický kostel z roku 1780, Vyšný Kazimír, Slovensko.