Vydra pobřežní

Vydra pobřežní
Vydra pobřežní
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	lasicovití (Mustelidae)
Rod	vydra (Lontra)
Binomické jméno
Lontra felina (Molina, 1782)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření vydry pobřežní (modře)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vydra pobřežní, v Chile známá pod mapučským názvem chungungo^[2] (Lontra felina, také Lutra felina^[3]) je druh vydry z čeledi lasicovití (Mustelidae) a rodu Lontra. Druh popsal Juan Ignacio Molina.^[3] Vyskytuje se při pobřeží Jižní Ameriky a dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi ohrožené druhy.^[4]

Výskyt

Vydra pobřežní je zvířetem neotropické oblasti, obývá pobřeží Jižní Ameriky při jihovýchodní části Tichého oceánu a jihozápadní části Atlantského oceánu, od severního Peru podél pobřeží Chile až k jižnímu cípu Jižní Ameriky, s izolovanými populacemi v Argentině.^[5] K životu dává přednost oblastem se silnými větry, vlnobitími a dostatkem ryb.^[5] Žije v malých jeskyňkách ve skalnatých útesech, kde vyvádí i mláďata.^[2]

Popis

Vydra pobřežní je statné zvíře dosahující velikosti kočky.^[2] Jedná se o nejmenší druh rodu Lontra. Dlouhé a štíhlé tělo měří asi 90 cm a váží 3 až 6 kg,^[6] ocas dosahuje velikosti 30 až 36 cm. Nohy jsou krátké a vybavené plovací blánou. Hlava je plochá, s širokým nosem, který se může uzavřít pod vodou, a malýma ušima. Drsná srst je tmavá na zádech a bocích, spodní strana je světlejší.^[7] Vydra pobřežní má rychlý metabolismus a potřebuje vysokou dávku potravy.^[6]

Chování

Vydry pobřežní mohou žít o hustotě populace až 10 jedinců na km pobřeží, avšak obyčejně se starají samy o sebe.^[6] Nejsou příliš teritoriální a k ostatním jedincům stejného druhu se většinou chovají přátelsky, potyčky mohou nastat především při soubojích o potravu, kdy se vydry neváhají i kousat. Vydry pobřežní plavou obvykle s ponořeným tělem a hlavu a horní část zad mají vynořenou z vody. Pravidelně se krátce ponořují do hloubky 30 až 40 m a vyhledávají potravu. Hledáním potravy vydry tráví až 70 % času. Jídelníček tvoří převážně bezobratlí, jako korýši a měkkýši, ale také ryby (tento druh dovede ulovit rybu stejně velkou jako je on sám^[2]), malí savci, ptáci a plody.^[5] I přes to, že je to vodní živočich, dovede se vydra pobřežní hbitě pohybovat i po souši, kde si hraje či odpočívá, přičemž svou skálu si značí štiplavě páchnoucí močí.^[7]

Druh je patrně monogamní, období rozmnožování nastává mezi prosincem a lednem. Po 60 až 65 dnech březosti se samici narodí 2–4 mláďata, která se svými rodiči zůstávají dalších 10 měsíců.^[7]

Ohrožení

Vydra pobřežní je v ohrožení v celém jejím areálu rozšíření.^[2] Ve 20. století byl nebezpečím pro tento druh lov pro kožešinu. Jen mezi lety 1910 až 1954 bylo z Chile vyvezeno na 38 tisíc kusů vyder. Třebaže tato čísla zahrnují i příbuznou vydru jižní (L. provocax), ukazují na rozsah tehdejšího obchodu s kožešinami. I přestože klesla poptávka po kožešinách vyder a lov je korigován, nezákonně se stále lokálně objevuje. Současné největší hrozby vyplývají z intenzivní urbanizace západního pobřeží Jižní Ameriky a lidského tlaku na původní ekosystém.^[4] Jedná se hlavně o ztrátu stanovišť, znečištění mořských ekosystému, pronásledování vyder ze stran rybářů a jiné.^[7] Ze všech těchto důvodů Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadil tento druh mezi ohrožené, jejichž populace klesá.^[4]

Tento druh je chráněn ve všech zemích jeho výskytu a zařazen do přílohy I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin a rovněž do první přílohy Bonnské úmluvy.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vydra pobřežní na Wikimedia Commons
• Taxon Lontra felina ve Wikidruzích