Vyhledávač spojení

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Vyhledávač spojení je typ plánovače cest, softwarový nástroj s rozhraním pro vyhledávání dopravního spojení různými druhy pravidelné veřejné hromadné dopravy, a to včetně jejich kombinací, případně i s kombinací s pěšími přesuny.

Historie českých vyhledávačů spojení

Dokud neexistovaly vyhledávače spojení, bylo nutno spojení hledat ručně s použitím knižních traťových a linkových jízdních řádů. Knižní jízdní řád ČSD a později ČD byl vydáván pro celý stát, ale i v oblastních verzích, podobná praxe byla ve většině evropských států. Knižní autobusové jízdní řády ČSAD (po liberalizaci autobusové dopravy pak i s částečným zahrnutím jiných dopravců) byly vydávány pro jednotlivé kraje, a ve zvláštní knize mezinárodní a dálkové linky. Jízdní řády městské hromadné dopravy systematicky publikovány nebyly buď vůbec, nebo jen lokálně a nahodile. Vyhledávat spojení v zahraničí bylo velmi komplikované a náročné. Knižní železniční jízdní řád obsahoval jako přílohu mapu celostátní i evropské železniční sítě, autobusové knižní jízdní řády ČSAD však neobsahovaly žádné mapy a osoba vyhledávající spojení tak byla odkázána jen na abecední seznam obcí a zastávek s čísly projíždějících linek a na svoje vlastní znalosti, zkušenosti a intuici.

Mezi léty 1994–1998 byl vyvíjen ve spolupráci firem COnet Praha s.r.o. a ČSAD SVT Praha s.r.o. systém ABUS. Systém ABUS vycházel z rezervačního systému AMS BUS, vyhledával pouze mimoměstská autobusová spojení.^[1] Souběžně od roku 1997 České dráhy-DATIS (později ČD Informační systémy) spravovaly první verze vyhledávače IDOS.^[2]

K roku 1998 ministerstvo dopravy vypovědělo společnosti ČSAD ÚAN Praha Florenc a.s.smlouvu o vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech a od roku 1998 pověřilo jeho vedením společnost CHAPS a předalo jí správu CIS JŘ včetně softwarového produktu JRDU.^[1] V roce 1998 byl ABUS integrován do IDOS a byl provozovaný až do roku 2006 nad datovou základnou CIS JŘ. IDOS provozovaly České dráhy až do roku 2007 spolu s Chaps spol s r.o.; po roce 2007 už jen sama společnost CHAPS. Poslední verze na webu ČD-Telematika byla označena jako verze 1.55.02/1.31/2.08 (4.9.2007 9:38:23).

Zpočátku ještě nebyl mezi veřejností rozšířen přístup na internet ani chytré mobilní telefony. Vyhledávače tak zprvu sloužily zejména pracovníkům u pokladních a informačních přepážek či na telefonických informačních linkách. Pro domácí použití existovala i offline verze s dávkovou aktualizací dat. Na několika místech se objevily i informační stojany určené k přímému využívání cestujícími, zpočátku poněkud těžkopádně ovládané pouze několika ovládacími tlačítky, později pak i s dotykovými obrazovkami, a jejich vývoj a využití pokračuje dosud. Postupně se převažujícími rozhraními staly webové stránky přístupné přes internet a dopravní, případně i mapové mobilní aplikace.

Modifikace vyhledávacího systému od společnosti CHAPS nebo jiné vyhledávače existují též pro jednotlivé dopravce nebo dílčí dopravní systémy, například v rámci mobilních aplikací Lítačka, DÚKapka nebo Můj vlak či na webech jednotlivých dopravců. Většina z těchto vyhledávačů je modifikacemi systému IDOS.

V roce 2012 český vyhledávač IDOS zvítězil mezi 12 obdobnými projekty v soutěži Evropské komise jako nejlepší internetový vyhledávač dopravního spojení v Evropě. V kategorii Existující plánovače cest uspěl také italský systém Trenitalia. ^[3]

Konkurenční vyhledávač Pubtran vytvořil kolem roku 2014 František Hejl, který předtím dva roky pracoval pro společnost Mafra, pro niž tvořil mobilní aplikace pro IDOS. Na podzim vytvořil i anglickou verzi Pubtran London. Na jaře 2015 od něj českou verzi koupil Seznam.cz, který ji distribuuje pod názvem Jízdní řády.^[4] Seznam.cz vyhledávač spojení integroval také do své webové a mobilní mapové služby Mapy.cz. Seznam.cz dlouhodobě soudně bojoval o použitelný přístup k datům CIS JŘ, v jejichž správě společností CHAPS se kontroverzním způsobem prolínal veřejnoprávní aspekt s komerčním.

Dalšími českými vyhledávači jsou například CG Transit (který je jako jedna z mála aplikací schopen pracovat i v offline režimu, ale za jízdní řády uživatel musí platit roční poplatky) či MHDroid.

Práce s aktuální polohou dopravních prostředků

Původní vyhledávače spojení pracovaly pouze s daty jízdních řádů. Od počátku svého vývoje měly vztah k rezervačním systémům, teprve s rozvojem moderních platebních systémů však byly postupně rozšířeny i o možnost okamžitého zakoupení elektronické jízdenky.

V návaznosti na rozvoj systémů sledování aktuální polohy spojů se postupem času zhruba od roku 2020 prosazuje i zobrazování údajů o aktuálním nebo předpokládaném zpoždění jednotlivých spojů přímo ve výstupech z vyhledávače spojení. Zatím však vyhledávače zpravidla neumějí nepravidelnosti provozu zohlednit v algoritmu vyhledávání, tj. nedokážou pro vyhledané spojení využít zpožděných nebo operativně odkloněných spojů a odfiltrovat spojení, která jsou nepoužitelná z důvodu ztráty návaznosti, zpoždění, odklonu nebo odřeknutí spoje s výjimkou vyhledávače Jízdní řády (Seznam.cz). Dynamické vyhledávání tras v závislosti na okamžité dopravní situaci zvládají silniční navigace pro automobilisty.

Vyhledávače spojení byly také doplněny o mapová rozhraní, která umožňují vyhledat požadované zastávky, zobrazit trasu použitých spojů, polohy zastávek, přístupové a přestupní pěší trasy a podobně.

Princip vyhledávání

Zpravidla si uživatel může v rozhraní nastavit různé parametry, například minimální dobu na přestup, maximální počet přestupů, přípustné dopravní prostředky nebo kategorie spojů, přestupní nebo průjezdní místa atd. Obvykle lze také volit mezi zadáním data a času výjezdu z výchozího místa a data a času příjezdu do cílového místa. V mobilních zařízeních zpravidla vyhledávače již dokážou zohlednit aktuální polohu zařízení a defaultně nabídnout aktuální polohu jako výchozí bod cesty.

O konstrukci algoritmů pro vyhledávání spojení odborná média ani provozovatelé vyhledávačů širokou veřejnost příliš neinformují, nevyskytuje se ani mnoho systematických recenzí porovnávajících kvalitu vyhledávání různými vyhledávači a zabývajících se jejich podobnostmi a odlišnostmi. Zejména v přístupu k přestupním vazbám a pěším přesunům mohou být algoritmy značně odlišné. Možné přestupy mezi zastávkami různých názvů musely být zprvu v datech explicitně nadefinované, nověji jsou některé vyhledávače schopné využívat mapových vyhledávačů pěších tras.

Související články

• Automobilová navigace

Externí odkazy

• Tomáš Tichý: Sledování polohy vozidel PID: kde je právě můj autobus?, Root.cz, 10. 3. 2020

Reference