Vykolejení vlaku moskevského metra 2014

Vykolejení vlaku moskevského metra 2014
Vlak podobný tomu, který havaroval
Čas	08:39 MSK (6:39 SELČ)[1]
Datum	15. července 2014
Místo	Moskva
Souřadnice	55°44′11″ s. š., 37°30′56″ v. d.
Stát	Rusko
Železniční trať	Arbatsko-Pokrovská linka
Provozovatel	Moskevské metro
Typ nehody	Vykolejení 3 vagonů[2]
Příčina	Nesprávná manipulace s nedávno instalovanou výhybkou[3]
Vlaky	Vlak série A 81-740/741
Úmrtí	24[4]
Zranění	161, z toho asi 50 těžce[5][6]
multimediální obsah na Commons
Částečný průběh trati
Legenda
Směr Slavjanskij bulvar Místo nehody Nástupiště stanice Park Pobědy Směr Vystavočnaja Směr Kijevskaja

V úterý 15. července 2014 v ranní špičce v 8:39 moskevského času^[1] (06:39 SELČ) došlo k vykolejení tří vagonů vlakové soupravy moskevského metra^[2] mezi stanicemi Slavjanskij bulvar a Park Pobědy na modré lince. Byla to do té doby nejhorší nehoda moskevského metra co do počtu mrtvých^[7] (neuvažujeme-li teroristické útoky v moskevském metru). Nehoda si vyžádala 24 obětí^[4] a 161 zraněných, z toho asi 50 těžce.^[6][7]

Vlaková souprava havarovala v 8:39 moskevského času (UTC +3),^[1] vykolejily tři vagóny.^[2]

Podle svědků vlak prudce zastavil a došlo k vymrštění některých cestujících až přes celý vagon.^[5] Zadní vozy nadskočily a cestující byli vymrštěni ke stropu. Po zastavení se souprava podle svědků ponořila do tmy a kouře a propukla panika a zmatek. Lidé začali po výpadku světel křičet a někteří rozbíjet nouzovými kladívky okna, obávali se i toho, že jde o teroristický útok. Ti, kteří nepropadli panice, pomáhali vynášet zraněné. Těch bylo nejvíce v prvním vagónu. Po prvním šoku se ale začali cestující chovat příkladně a navzájem si pomáhat a uklidňovat se. Někteří pomocí hasicích přístrojů uhasili menší požár v kolejišti a potom vyrazili dveře do bočního tunelu. Jím se vydali cestující schopní chůze naproti pracovníkům dopravního podniku.^[8]

Cestující otevírali okna, aby se do přetopených vozů dostal čerstvý vzduch, dočkali se ale hustého dýmu a tak je zase zavřeli. Po chvíli ale začala fungovat ventilace a cestujícím se ulevilo. Shromažďovali se v tunelu, část vlaku byla ale silně zdemolovaná a někteří lidé byli doslova vmáčknutí do zničeného vagonu. Mnoho lidí mělo řezné rány nebo bylo v bezvědomí, někteří měli velmi vážná zranění. První zranění se dostali ven z metra až po půl hodině, teprve potom se objevili první záchranáři, kteří žádali dobrovolníky o pomoc s odnášením zraněných.^[8]

Ke stanici Slavjanskij bulvar se sjelo asi 60 sanitek, přiletělo 8 helikoptér. Stanice Park Pobědy je v moskevském metru nejhlubší, což ztěžovalo záchranářům práci.^[5] Záchranné práce a vyprošťování skončily druhý den dopoledne.^[7]

Nehoda měla ke dni 13. srpna 2014 celkem 24 obětí na životech^[4] (z toho 7 cizinců) a 161 zraněných, z toho 129 bylo bezprostředně po nehodě hospitalizováno.^[6][7] Necelých 50 lidí z hospitalizovaných bylo zraněno těžce, 2 byli v kómatu, několik obětí tak zemřelo až později v nemocnici.^[2][5] K 22. červenci 2014 zůstávala hospitalizována ještě desítka těžce zraněných.^[2]

Počet obětí podle občanství^[9][10][11]

Země	Počet obětí
Rusko Rusko	10
Čína Čína	2
Tádžikistán Tádžikistán	2[12]
Kyrgyzstán Kyrgyzstán	1
Moldavsko Moldavsko	1
Ukrajina Ukrajina	1
Neidentifikovaní	7
Celkem	24

Linka byla uzavřena a náhradní dopravu zajišťovalo 66 autobusů a bezplatné taxíky placené radnicí. Následně se zhoršila dopravní situace na ulicích a dosavadní ranní zácpy se zastavily. Opravy by mohly trvat možná až týden a vláda přislíbila, že s nimi pomůže.^[5]

(c) premier.gov.ru, CC BY 4.0

Radnice vyhlásila v Moskvě na druhý den smutek a státní vlajky zůstaly na půl žerdi.^[7] Starosta slíbil odškodnění pozůstalým rodinám v hodnotě milionu rublů (cca 600 tisíc Kč) a také odškodnění zraněným.^[5]

Prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv popřáli zraněným brzké uzdravení a pozůstalým vyjádřili soustrast. Soustrast vyjádřili také zahraniční osobnosti, generální tajemník OSN Pan Ki-mun či běloruský prezident Alexandr Lukašenko.^[7]

Druhý den ve středu se do stanic, mezi nimiž se nehoda stala, začali scházet truchlící lidé, kteří zapalovali svíčky a pokládali květiny, někteří plakali. Květiny a svíčky přinesli k ruskému velvyslanectví také obyvatelé Kyjeva. V moskevských kostelech probíhaly mše za mrtvé a zraněné. Šestnáct moskevských nemocnic zřídilo improvizovaná místa pro odběry darované krve. Televize změnily program a nahradily zábavné pořady a vystoupení.^[7]

Pražské metro chystalo v souvislosti s tímto neštěstím důkladnou technickou kontrolu. Podle slov vedoucího Správy vozidel Metro Josefa Němečka jsou takové kontroly běžné vždycky, když se někde ve světě stane nějaký problém, a situace tam je vždy porovnávána se situací v pražském metru. Když se například přebíraly ruské soupravy, vždy se kvůli jejich ne zcela vyhovující kvalitě kompletně rozmontovaly, zkontrolovaly, vyčistily od písku, byly vyměněny vadné součásti a následně byly vagony zase smontovány. Jejich uvedení do provozu si podle zdroje vyžadovalo 1000 pracovních normohodin pro každý vagon.^[13]

Šéf Moskevského metra Ivan Besedin, který pozici zastával od února 2011, kvůli nehodě 22. července odstoupil^[3] a novým náčelníkem se stal Dmitrij Pegov, který přišel z čela ředitelství rychlovlaků státních drah. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina měl navrátit metru důvěru občanů a jako první úkol si zadal důkladnou prověrku infrastruktury metra. Dosavadní ředitel Besedin byl ale jako šéf metra vnímán pozitivně a jeho odchod byl přijímán rozporuplně. Prosadil zvýšení rozpočtu a plán na rozšíření metra do roku 2020 o 79 stanic, přičemž za jeho působení jich bylo vybudováno 11 a metro prodlouženo o 25 km. Navíc byly v metru zavedeny bezplatné bezdrátové připojení a modernější vlakové soupravy.^[2]

Prezident Putin pověřil předsedu Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandra Bastrykina, aby započal trestní vyšetřování neštěstí.^[5]

Podle prvních zpráv od záchranářů byl na vině náhlý prudký pokles napětí v napájecí soustavě a následná špatná signalizace, která spustila nouzové zastavení vlaku, po němž souprava vykolejila.

O tom ale vyšetřovatelé pochybovali a uvažovali o vadné výhybce. Také byly v minulosti stížnosti, že v daném úseku soupravy vibrovaly kvůli údajnému havarijnímu stavu kolejí. Podle městské opozice jsou na vině malé investice do údržby.^[7]

Později se vyšetřovatelé začali přiklánět k verzi, že příčinou byla nesprávná manipulace s nedávno instalovanou výhybkou.^[3] Dne 16. července byli zatčeni mistr údržby tratě a jeho zástupce, kteří řídili květnovou instalaci výhybky. Byli podezřelí z porušení bezpečnostních pravidel^[7] a hrozilo jim až 10 let vězení.^[3] Soupravu navíc měli řídit dva strojvedoucí, namísto toho řídil jen jeden, který byl hospitalizován s těžkými poraněními.^[7] Později padlo podezření na účast při incidentu ještě na dva manažery.^[2]

První verdikt padl 9. listopadu 2015. Asistent mistra údržby tratě Jurij Gordov byl odsouzen k 6 letům odnětí svobody. Zástupce mistra oddělení generálních oprav traťové služby Aleksej Trofimov, starší traťový mistr Valerij Baškatov a zástupce ředitele subdodavatelské společnosti Spectechrekonstrukcija Anatolij Kruglov byli odsouzeni každý k 5 a půl letům odnětí svobody. Kromě toho probíhalo druhé soudní řízení s dalšími šesti obžalovanými.^[14]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vykolejení vlaku moskevského metra 2014 na Wikimedia Commons