Vylok
| Vylok Вилок | |
|---|---|
 Památník se sochou Turula, vybudovaný na paměť vítězné bitvy kuruckých vojsk z roku 1703 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°6′24″ s. š., 22°50′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 117 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Berehovo |
  Vylok Vylok, Zakarpatská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 422 |
| Správa | |
| Vznik | 1200 |
| Oficiální web | w1 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Гагаріна 4 90351 смт. Вилок |
| Telefonní předvolba | 3143 |
| PSČ | 90351 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vylok, česky také Výlok[1] nebo Vulok[2] (ukrajinsky Вилок, maďarsky Tiszaújlak ,rusky Вилок / Vilok) je městys (ukrajinsky selyšče) v okrese Berehovo Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Ve Vyloku se nachází centrum Vylocké vesnické komunity. Leží na řece Tise na hranici s Maďarskem, přibližně 17 kilometrů jihozápadně od města Vynohradiv a 21 kilometrů jihovýchodně od Berehova. Nachází se zde silniční hraniční přechod Vylok–Tiszabecs;[3] hraniční přechod není určen po nákladní dopravu.[4]
V roce 2018 měl městys 3227 obyvatel, přitom ještě v roce 2001 měl 4100 obyvatel. Průměrná mzda se zde pohybuje v rozmezí 200–250 USD (4000 Kč)[kdy?].
Historie
V minulosti Vylok patřil Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu po první světové válce [5] v roce 1918 až do roku 1938 byl součástí Československa. Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad,[1] který v letech 1920 až 1929 nesl název Vulok a v letech 1929 až 1938 název Výlok.[2] V letech 1938 až 1944 byl městys na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarského království. V roce 1944 byl Vylok s celou oblastí připojen k Ukrajinské SSR, oficiálně až v roce 1946.
Galerie
Synagoga
Památník obětem stalinských represí
Římskokatolický kostel sv. Heleny
Solný dům
Hraniční přechod do schengenského prostoru
Reference
- ↑ a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online.
- ↑ a b VOTOČEK, Emil. Monografie československých zámek: Československá poštovní razítka 1919–1939. Díl XVII, Druhý svazek. Praha: [s.n.], 1988. S. 378.
- ↑ Úřední věstník Evropské unie C 229/28 [online]. 2009-09-23 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Čakacia doba na hraniciach s Maďarskom. kordon.customs.gov.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 166, 168 - 191
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vylok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Герб СМТ Вилок
Autor: RosssW, Licence: CC BY-SA 4.0
Районы Закарпатской области с 17 июля 2020 года
Autor: Пан Баклажан, Licence: CC BY-SA 3.0
Селище Вилок, Виноградівський район, Закарпатська область. Будівля "Соляного дому" (поч. 15 ст).
_synagogue.jpg)
Synagogue in Vylok (Transcarpathia), destroyed by Soviet power in 1965-1966
.jpg)
(c) Ujlak na projektu Wikipedie v jazyce maďarština, CC BY-SA 3.0
A tiszaújlaki római katolikus templom (Kárpátalja, Ukrajna)
Autor: hu:User:Ujlak, Licence: CC BY-SA 3.0
Tiszaújlak - Tiszabecs border crossing
Autor: hu:VargaA, Licence: CC BY-SA 2.5
A Rákóczi szabadságharc első kuruc győzelmének és a tiszabecsei átkelésnek az emlékoszlopa a Tiszabecse-Tiszaújlak határátkelő közelében
(c) Ujlak na projektu Wikipedie v jazyce maďarština, CC BY-SA 3.0
A sztálini lágerekbe elhurcoltak emlékműve (Tiszaújlak, Kárpátalja, Ukrajna)