Vymírání v pozdním devonu

Vymírání v pozdním devonu nastalo zhruba před 360 až 375 miliony lety v období pozdního devonu (konec starších prvohor). Patří k jedněm z největších v dějinách života na Zemi a je řazeno do tzv. velké pětky vymírání.

Příčiny

Vyhynulo tehdy patrně 19 % čeledí, 50 % rodů a 70 % všech tehdejších druhů. Analýza fosilních záznamů naznačuje, že vymírání bylo postupné a mohlo trvat až několik milionů let.^[1] Příčiny této masové extinkce nejsou zcela jasné. Hovoří se nejspíše o:

• vulkanismu (viljujské trapy na Sibiři)^[2][3] a enormně silné sopečné činnosti^[4]
• globálním ochlazování (poklesem koncentrace oxidu uhličitého z důvodu zvětrávání hornin),^[zdroj?] jehož důsledkem byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech
• pádu komety^[zdroj?] (snad impakt v jezeru Siljan)
• malformacích, vznikající díky ztenčení ozonové vrstvy v atmosféře s následným zaplavením povrchu UV-B zářením.^[5][6] Ovšem za malformace u předchozího vymírání z velké pětky mohly pravděpodobně kovy.^[7]
• supernově, pokud se prokáží netradiční izotopická složení^[8]
• rychlém zalesněním, které také mohlo být základním spouštěčem této události relativně rychlé zalesnění velkých částí souše, ke kterému poprvé v dějinách života na Zemi došlo právě v pozdním devonu. Rostlinstvo (a nově rozšířené pralesní půdy) vázaly velké množství oxidu uhličitého a produkovaly kyslík, čímž výrazně pozměnily koloběh plynů v atmosféře a tím i globální podnebí.^[9][10]

Odkazy

Reference

Literatura

• Sahoo, S. K.; et al. (2023). Basin-scale reconstruction of euxinia and Late Devonian mass extinctions. Nature (advance online publication). doi: 10.1038/s41586-023-05716-2

Externí odkazy

• Článek na webu Royal Tyrrell Museum (anglicky)