Vyplenění Říma (1084)

Vyplenění Říma (1084)
konflikt: Boj o investituru
Trvání	1084
Místo	Řím, Papežský stát
Výsledek	vyplenění Říma Normany
Strany
Vévodství Apulie a Kalábrie Papežský stát Papežský stát
Velitelé
Robert Guiscard
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyplenění Říma v roce 1084 je jedna z episod zápasu mezi císařem a papežem - „Boje o investituru”. Poté, co německého krále Jindřicha IV. v Canosse - hradu markraběnky toskánské Matyldy - ponížil papež Řehoř VII. tím, že ho nechal stát tři dny - 25., 26. a 27. ledna 1077 v kajícnickém rouše a bosého, než ho zprostil církevní klatby, říšská knížata 13. května 1077 sesadila Jindřicha a zvolila protikrále Rudolfa z Rheinfeldenu vévodu švábského a synoda v červnu 1080 v Brixenu sesadila Řehoře.

Jindřich papežem ustanovil ravennského arcibiskupa Wiberta jako Klementa III.^[1]: „na obou stranách zvítězila nenávist nad rozumem“.^[2] Rudolf padl v bitvě na Bílém Halštrově (německy Weisse Elster) 15. října 1080.

Útok a vyplenění

Jindřich překročil Alpy porazil vojenské oddíly markraběnky toskánské Matyldy a na druhý pokus dobyl Řím (1083). Řehoř poslal žádost o pomoc k normanskému vévodovi Apulie a Kalábrie Robertu Guiscardovi de Hauteville a sám se schoval do Andělského hradu. Normané přijeli, papeže Řehoře osvobodili a Řím vyplenili tak krutě, že jeho obyvatelé proto začali papeže nenávidět tak moc, že musel odejít s Normany.

Epilog

Následujícího roku (1085) jak Řehoř, tak vévoda Robert Guiscard de Hauteville zemřeli.

Poznámky

Literatura

• RAPP, Francis. Svatá Říše římská národa německého. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka, 2007. 324 s. (Historická paměť velká řada; sv. 13). ISBN 978-80-7185-726-6.