Vyplenění Říma (410)

Vyplenění Říma (410)
konflikt: Pád Západořímské říše
Vyplenění Říma barbary v roce 410, Joseph-Noël Sylvestre
Trvání	24. srpna 410
Místo	Řím, Západořímská říše
Souřadnice	41°53′24″ s. š., 12°28′48″ v. d.
Výsledek	vítězství Vizigótů
Strany
Vizigóti Západořímská říše Západořímská říše Hunové
Velitelé
Alarich I. Athaulf Honorius
Síla
až 40 000 bojovníků, neznámý počet civilistů více než 400 obránců, neznámý počet Hunů
Ztráty
neznámé neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyplenění Říma v roce 410 bylo historickou událostí, ke které došlo 24. srpna roku 410. Město Řím bylo napadeno Vizogóty pod vedením krále Alaricha. V té době už Řím nesloužil jako hlavní město Západořímské říše, sídlem císaře byla Ravenna (předtím to byl Milán). Řím se však stále pyšnil titulem „věčného města“ a představoval duchovní centrum říše. Vyplenění města bylo pro současníky obrovským šokem.

Bylo to poprvé za téměř 800 let, kdy Řím podlehl cizímu nepříteli. Dřívější vyplenění provedli Galové pod vedením Brenna v roce 387 př. n. l. Vyplenění roku 410 je považováno za hlavní znak úpadku Západořímské říše. Svatý Jeroným žijící v té době v Betlémě napsal: „Město, které si podmanilo svět, bylo samo podmaněno“.^[1]

Alarich I. (395–410), který byl spíše vojenským vůdcem Vizigótů než skutečným králem, byl vprostřed vyjednávaní se západořímským císařem Honoriem, když byla jeho vojska napadena Sarem, také gótským velitelem, jenž byl spojencem Honoriovým a jenž slíbil krevní mstu Alarichovu švagru Ataulfovi. Odpovědí se Alarich vrátil k Římu a oblehl ho (již potřetí). 24. srpna 410 mu otroci otevřeli římskou Salarijskou bránu (Porta Salaria) a Vizigóti se vhrnuli dovnitř a loupili tři dny. Mnoho významných budov města bylo vypleněno, včetně mauzolea Augustova a Hadrianova (nyní známého spíše jako Andělský hrad), ve kterých bylo pohřbeno mnoho minulých římských císařů; popel z uren z obou hrobek byl vysypán. Mnoho Římanů bylo vzato do zajetí, včetně sestry císaře Honoria, Gally Placidie, která se následně vdala za Ataulfa. Desetitisíce Římanů po onom plenění z ekonomicky zruinovaného města utekly na venkov.^[zdroj?] Mnoho z nich hledalo útočiště v Africe.

Historik Procopius zaznamenal následující anekdotu: slabomyslný císař Honorius byl jedním eunuchem informován, že „Roma byla zničena” a domnívaje se, že řeč je o jeho oblíbené slepici, také pojmenované „Roma“, vykřikl ve velkém zděšení: „Jak by mohla? Právě mi zobala z ruky.“ Po vysvětlení se nešťastnému císaři velice ulevilo.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sack of Rome (410) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyplenění Říma na Wikimedia Commons