Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin
| Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Vojenská mise UNPROFOR | |||
| Trvání | Leden 1993 | ||
| Místo | Republika Srbská Krajina | ||
| Souřadnice | 44°7′41″ s. š., 15°37′6″ v. d. | ||
| Výsledek | Úspěšná evakuace francouzských vojáků | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin provedli v lednu 1993 příslušníci československého praporu působícího v rozpadající se Jugoslávii během mise UNPROFOR.[1] Akce byla provedena v době, kdy už Československo neexistovalo, ale československý prapor byl rozdělen až tři měsíce poté.
Na přelomu roku 1992 a 1993 se ocitla francouzská vojenská základna Karin pod minometnou palbou z chorvatské strany fronty.[2] Francouzské jednotky na pomoc nemohly přijít, protože byly od základny odděleny zničeným mostem. Na základně tou dobou bylo 55 Francouzů. Československý prapor byl tehdy jedinou funkční jednotkou UNPROFOR v oblasti. Na pomoc vojákům blokovaným na základně Karin bylo vysláno 29 vojáků s 2 transportéry OT-64. Od francouzské základny byli vzdáleni 30 kilometrů. Cesta trvala dvě hodiny. Čechoslováky mimo jiné zdržely stromy spadlé na cestu. Vojáci je museli odklízet za minometné palby.
Jakmile československé transportéry dorazily na ohroženou základnu, zahájil tamní francouzský velitel evakuaci do transportérů. Tou dobou již byli dva Francouzi mrtví a několik zraněných. Jeden z nich například přišel o chodidlo. Evakuace francouzských vojáků nakonec proběhla úspěšně. Za celou akci byli francouzským ministrem obrany vyznamenáni 4 českoslovenští vojáci francouzským Válečným křížem – podplukovník Petr Pavel, major Karel Klinovský, major Stanislav Zaplatílek a psycholog podplukovník Pavel Jirkovský.[3] Šlo o největší úspěch československého praporu během mise UNPROFOR.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ GAZDÍK, Jan. Jak generál Petr Pavel osvobodil francouzské vojáky [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Čeští vojáci v 90. letech v bývalé Jugoslávii obstáli, prozrazuje nová studie [online]. VHÚ Praha, 2012-03-29 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ UNPROFOR - mírová mise, 1992 - 1995, země bývalé Jugoslávie, 2250 příslušníků | Zahraniční mise AČR. mise.army.cz [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Jitka Lenková a Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy v českých dějinách, Alpress, Frýdek-Místek 2007, str. 282, ISBN 978-80-7362-470-5.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).