Vysílač Blaw-Knox Liblice
| Vysílač Blaw-Knox Liblice | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Konstrukce vysílače | Blaw-Knox |
| Výstavba | 1936–1937 |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Okres | Kolín |
| Souřadnice | 50°3′45,85″ s. š., 14°53′10,69″ v. d. |
  Vysílač Blaw-Knox Liblice Vysílač Blaw-Knox Liblice, Česko | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 280,4 m m |
| Stav | odstřelen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysílač Blaw-Knox Liblice byl 280,4 metrů vysoký kotvený stožár, sloužící jako vysílač. Postaven byl v roce 1937 a sloužil až do roku 1972, kdy byl odstřelen.
Historie
První vysílač, později označovaný jako Liblice A, byl v Liblicích uveden do provozu již roku 1931. Během třicátých let se ve světě rozmohla výstavba tzv. protiúnikových antén typu Blaw Knox.[1] V ČSR byl postaven tento vysílač mezi 14. srpnem 1936 a 22. únorem 1937. Vysílač postavila Báňská a hutní společnost – mostárna v Karlově huti v Lískovci u Frýdku a stavební firma Ing. Bohumil Belada a spol.[2] Stavbu vedla americká firma Standard Electric Doms & Spol.[3] Stavba byla ukončena 6. října 1937.
Na konci druhé světové války, 8. května 1945, došlo k přestřelce s nacistickými vojáky o vysílač, v níž osmnáct vlastenců zahynulo.[4] Krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa.
V roce 1958 byla celá vysílací technologie nahrazena přístroji domácí provenience (TESLA) a vysílač byl kromě středovlnného vysílání stanice Praha pověřen rušením dlouhovlnného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlouhovlnném pásmu 191 kHz vysílání ze zahraničí.[5]
Byl prohlášen za technickou památku. V roce 1972 bylo rozhodnuto o postavení vysílače Liblice B na místě tohoto vysílače. Dne 17. listopadu 1972 ve 14:02 hod byl za velké pozornosti veřejnosti tento vysílač odstřelen, aby uvolnil místo současné stavbě.[6]
Popis
Jednalo se o anténový stožár typu Blaw Knox o výšce 280,4 m, který stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 m dlouhá výsuvná tyč, která sloužila k přesnému dolaďování antény.
Odkazy
Reference
- ↑ KUČERA, Jakub. Jaká je nejvyšší stavba v České republice? Z jejího vrcholu je vidět až do Alp. ČtiDoma.cz [online]. 2018-12-20 [cit. 2020-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30.
- ↑ Vysílací stanice. Obec Liblice [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-14.
- ↑ Liblické vysílačky. www.chotys.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ 2. světová válka. Obec Liblice [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Vysílač Liblice [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
Externí Odkazy
- Dokument o vysílačích Liblice
- https://www.prostor-ad.cz/pruvodce/pvychod/cbrod/vysilac.htm Archivováno 4. 6. 2023 na Wayback Machine.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic