Vysílač Buková hora

Vysílač Buková hora
Vysílač Buková hora
Základní informace
Kóta	686[pozn. 1] m n. m.
Výstavba	1972 – 1975
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký kraj
Okres	Děčín
Souřadnice	50°40′18,5″ s. š., 14°13′43,92″ v. d.
Vysílač Buková hora Vysílač Buková hora, Česko
Technické informace
Výška stavby	223 m
Stav	funkční
Vysílané stanice
DVB-T2	MUX 21 (K33), MUX 22 (K38), MUX 23 (K31)
Rádia FM	ČRo Radiožurnál (90,9), ČRo Vltava (104,5), ČRo Sever (88,8), Frekvence 1 (93,5), Rádio Impuls (102,0)
Rádia DAB	MUX ČRo DAB+ (K12C)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Buková hora se nachází na stejnojmenném kopci o nadmořské výšce 686 m v katastru města Verneřice nad údolím Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem.^[1] Výška stavby je 223 m, je tak jednou z nejvyšších budov v ČR a zároveň nejvyšší betonovou stavbou v republice.

Historie

S rozvojem rozhlasového a televizního vysílání byla lokalita Bukové hory vybrána jako vhodné místo pro velký televizní vysílač pro oblast severních Čech. Ten byl postaven v letech 1960 až 1962 a tvořil ho 181,5 m vysoký ocelový tubus. Televizní vysílací technologie byla zprovozněna 11. června 1963.^[2]

Věž vysílače měla ale od počátku problémy se stabilitou, měla značný výkyv při větrném počasí, a proto bylo rozhodnuto do vnitřku tubusu instalovat dodatečné výztuhy. Při jejich navařování však v pátek 3. prosince 1965 před 8. hodinou ranní vypukl uvnitř věže požár, který zničil veškeré vybavení včetně retranslační technologie v kabině umístěné 30 metrů nad terénem, způsobená škoda byla odhadnuta na více než 1 milion korun.^[3] Provizorní městské vysílače v Hostomicích a na Popovickém vrchu byly zprovozněny během tří dní, do týdne pak byl vztyčen náhradní stožár přímo na Bukové hoře.^[4] Správa radiokomunikací se později rozhodla, že i přes hodnotu 4,5 milionu Kčs bude celá věž zdemolována a nahrazena novou. Rozebrání ocelového tubusu formou demontáže by ovšem trvalo nejméně pět měsíců, bylo tedy rozhodnuto věž odstřelit a rozebrat ji až na zemi. Úkolu se ujaly Průmyslové stavby Gottwaldov, demoliční oddělení Brno, s vedoucím technikem a střelmistrem Vladimírem Sázavským. U paty věže bylo postaveno 11 cihelných pilířů, na které byla přenesena část váhy věže, a po uvolnění hlavních kotevních šroubů byla věž 7. září 1966 v 10 hodin dopoledne odstřelena za použití pouhých 7,7 kg trhaviny,^[5] tato unikátní demolice byla zachycena i filmovou kamerou a stala se součástí Filmového týdeníku č. 37/1966.^[6]

Až dlouho po demolici, teprve v roce 1972, byla zahájena stavba nové a podstatně masivnější věže se železobetonovou konstrukcí. Základy věže jsou v hloubce 15 metrů, průměr železobetonového tubusu spodní části věže dosahuje 12 metrů. Nový vysílač, o téměř 40 m vyšší než původní, byl dokončen a zprovozněn roku 1975. V původním projektu byla plánována v horním patře prstence (11. patro) vyhlídková restaurace, ta ale nebyla nikdy zařízena a prostor tak zůstal k využití čistě pro potřeby radiokomunikací. Stejně tak i celá věž je, na rozdíl od vysílačů Ještěd, Žižkov a Praděd, veřejnosti běžně nepřístupná.^[7]

Vysílané stanice

V současné době zde vysílá DVB-T/T2 o výkonu 100 kW.

Spotřeba el. energie: 318 kW.

Televize

Z Bukové hory jsou šířeny následující televizní multiplexy:^[8]

Rozhlas

Analogové vysílaní:^[9]

Z Bukové hory se vysílá i digitální rozhlas DAB+:

Ukončené vysílání

Analogová televize

Přechod z analogového vysílání na digitální probíhal od října 2008 do srpna 2010.^[10]

Digitální televize DVB-T

Vypínání původních DVB-T multiplexů probíhalo od ledna do srpna 2020.^[11]

Nejbližší vysílače

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

	Jedlová hora 55,8 km		Ještěd 53,6 km
	Klínovec 106,8 km Krašov 111 km	Cukrák 95 km	Žižkov 67,5 km

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysílač Buková hora na Wikimedia Commons