Vysílač Krašov

Vysílač Plzeň – Krašov
Stožár vysílače Krašov
Základní informace
Kóta	711 m n. m.
Výstavba	1958 – 1960 (původní), 1979 – 1981 (nový)
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský kraj
Okres	Plzeň-sever
Souřadnice	49°59′44″ s. š., 13°4′46″ v. d.
Vysílač Krašov Vysílač Krašov, Česko
Technické informace
Výška stavby	347,5 m
Stav	funkční
Vysílané stanice
DVB-T2	MUX 21 (K26), MUX 22 (K34), MUX 23 (K31)
Rádia FM	ČRo Radiožurnál (89,1), Rádio Impuls (91,4), ČRo Vltava (95,6), ČRo Dvojka (101,7), Frekvence 1 (104,1)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Krašov se nachází v Plzeňském kraji v obci Bezvěrov mezi vesnicemi Bezvěrov a Krašov, asi 35 km severozápadně od Plzně.

Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m).

Stavba vysílače probíhala v letech 1958 až 1960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.^[1] Následkem silného větru, koroze a silných mrazů došlo počátkem noci z 1. na 2. ledna 1979 k přetržení kotevního lana a následné havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen.^[2] Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Po odstřelení vysílače byli obyvatelé západních Čech bez televizního signálu.^[1] Výstavba nového stožáru probíhala v letech 1979 až 1981.

Tento vysílač je po vysílači Liblice B u Českého Brodu druhou nejvyšší stavbou v Česku, jeho dvojče vysílač Kojál je o dva metry nižší.

V současné době lze z vysílače přijímat:

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Krašova:^[3][4]

*Multiplex 21 vysílal od 29. března 2018 do 4. února 2020 jako přechodová síť 11, poté došlo pouze k formální změně názvu bez změny parametrů.

Přechod z analogového vysílání na digitální probíhal od 30. října 2008 do 30. září 2009.

Vypínání DVB-T a přechod na DVB-T2 probíhal od února do srpna 2020.^[5]

V úterý 20. března 2018 byly v Bezvěrově, na jehož území se vysílač nachází, slavnostně představeny největší sluneční hodiny na území České republiky a pravděpodobně i na světě.^[6] Stožár vysílače Krašov zde plní funkci gnómonu, tedy ukazatele těchto slunečních hodin, vybudovaných na pozemku poblíž vysílače.^[6]

V noci z 25. na 26. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.^[1]

• 
  Výbuchem poškozený nárožník stožáru; nohu poškodila bleskovice, kterou připevnili sovětští vojáci. Stožár stál na třech nohách. Nárožník byl nejprve nejprve provizorně a později definitivně pracovníky Škoda Plzeň. Po opravě stožáru byla zničená noha zachována jako květináč na schodišti vedoucím do provozu vysílače.
• 
  Budova energetického přístavku zničená okupačními vojsky Varšavské smlouvy. Vlevo stožár vysílače, vpravo parabolické antény radioreleových spojů.
• 
  Budova energetického přístavku zničená okupačními vojsky
• 
  Budova energetického přístavku zničená okupačními vojsky
• 
  Zničená okna vysílacího sálu a maringotky po výbuchu, vlevo stožár vysílače.
• 
  Vysílací sál, zdemolovaný kontrolní a ovládácí pult VKV vysílačů (rozhlasových vysílačů Československo 1 a Československo 2) Terčem se stala každá svítící kontrolka nebo pohybující se ručička měřicího přístroje.
• 
  Vysílací sál, detail s viditelnými zásahy střel ze samopalu.

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

		Klínovec 45,4 km	Buková hora 111 km
	Zelená hora 50 km		Cukrák 91,6 km
			Kleť 152,7 km

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysílač Krašov na Wikimedia Commons
• Fotogalerie na stránkách obce Bezvěrov Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine.
• Panoramatický pohled ze stožáru