Vysílač Krašov

Vysílač Plzeň – Krašov
Stožár vysílače Krašov
Stožár vysílače Krašov
Základní informace
Kóta711 m n. m.
Výstavba1958 – 1960 (původní),
1979 – 1981 (nový)
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský kraj
OkresPlzeň-sever
Souřadnice
Vysílač Krašov
Vysílač Krašov
Vysílač Krašov, Česko
Technické informace
Výška stavby347,5 m
Stavfunkční
Vysílané stanice
DVB-T2MUX 21 (K26),
MUX 22 (K34),
MUX 23 (K31)
Rádia FMČRo Radiožurnál (89,1),
Rádio Impuls (91,4),
ČRo Vltava (95,6),
ČRo Dvojka (101,7),
Frekvence 1 (104,1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anténní systém
Budovy vysílače, květen 2006

Vysílač Krašov se nachází v Plzeňském kraji v obci Bezvěrov mezi vesnicemi Bezvěrov a Krašov, asi 35 km severozápadně od Plzně.

Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m).

Stavba vysílače probíhala v letech 19581960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.[1] Následkem silného větru, koroze a silných mrazů došlo počátkem noci z 1. na 2. ledna 1979 k přetržení kotevního lana a následné havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen.[2] Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Po odstřelení vysílače byli obyvatelé západních Čech bez televizního signálu.[1] Výstavba nového stožáru probíhala v letech 19791981.

Tento vysílač je po vysílači Liblice B u Českého Brodu druhou nejvyšší stavbou v Česku, jeho dvojče vysílač Kojál je o dva metry nižší.

Vysílání

V současné době lze z vysílače přijímat:

Televize

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Krašova:[3][4]

MultiplexKanálKmitočetVýkon (ERP)PolarizaceSpuštěno
DVB-T2Multiplex 2126514 MHz100 kWhorizontální29. března 2018 / 4. února 2020*
DVB-T2Multiplex 2234578 MHz100 kWhorizontální2. března 2020
DVB-T2Multiplex 2331554 MHz100 kWhorizontální5. srpna 2020

*Multiplex 21 vysílal od 29. března 2018 do 4. února 2020 jako přechodová síť 11, poté došlo pouze k formální změně názvu bez změny parametrů.

Rozhlas

StaniceKmitočetVýkon (ERP)Polarizace
FM89,1 MHzČRo Radiožurnál89 kWhorizontální
FM91,4 MHzRádio Impuls72 kWhorizontální
FM95,6 MHzČRo Vltava89 kWhorizontální
FM101,7 MHzČRo Dvojka89 kWhorizontální
FM104,1 MHzFrekvence 168 kWhorizontální


Ukončené vysílání

Analogová televize

Přechod z analogového vysílání na digitální probíhal od 30. října 2008 do 30. září 2009.

VypnutoStaniceKanálKmitočetVýkon (ERP)Polarizace
30. září 2009TV Nova10210,25 MHz105 kWhorizontální
30. září 2009ČT131551,25 MHz427 kWhorizontální
30. října 2008ČT248687,25 MHz427 kWhorizontální

Digitální televize DVB-T

Vypínání DVB-T a přechod na DVB-T2 probíhal od února do srpna 2020.[5]

VypnutoMultiplexKanálKmitočetVýkon (ERP)PolarizaceSpuštěno
4. února 2020DVB-TMultiplex 134578 MHz100 kWhorizontální28. července 2008
2. března 2020DVB-TMultiplex 248690 MHz100 kWhorizontální31. října 2008
2. března 2020DVB-T2Přechodová síť 1231554 MHz100 kWhorizontální27. června 2017
4. srpna 2020DVB-TMultiplex 352722 MHz100 kWhorizontální15. prosince 2008

Sluneční hodiny

V úterý 20. března 2018 byly v Bezvěrově, na jehož území se vysílač nachází, slavnostně představeny největší sluneční hodiny na území České republiky a pravděpodobně i na světě.[6] Stožár vysílače Krašov zde plní funkci gnómonu, tedy ukazatele těchto slunečních hodin, vybudovaných na pozemku poblíž vysílače.[6]

Galerie

V noci z 25. na 26. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.[1]

Nejbližší vysílače

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

Růžice kompasuKlínovec
45,4 km
Buková hora
111 km
Růžice kompasu
Zelená hora
50 km
SeverCukrák
91,6 km
Západ     Východ
Jih
Kleť
152,7 km

Odkazy

Reference

  1. a b c ČEKANOVÁ, Markéta. Noc hrůzy na vysílači Krašov: v srpnu 1968 se Češi báli Rusů, ti zas čerta. deník.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  2. https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vysilac-krasov-okupace-srpen-1968-plzensko-vojak-tank.A180821_422183_plzen-zpravy_vb
  3. Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  4. fmscan.org [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  5. Plzeňský kraj | Televize zadarmo [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  6. a b BLAŽEK, Ivan. V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
North.svg
A stylized arrow pointing north.
West.svg
A stylized arrow pointing west.
Boxed East arrow.svg
A stylized arrow pointing east.
South.svg
A stylized arrow pointing south.
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 001.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Výbuchem poškozený nárožník stožáru; nohu poškodila bleskovice, kterou připevnili sovětští vojáci. Po opravě stožáru byla zničená noha zachována jako květináč na schodišti vedoucím do provozu vysílače. Stožár stál na třech nohách. Nárožník byl nejprve provizorně a později definitivně pracovníky Škoda Plzeň.
Vysilac Krasov-celk.jpg
Stožár vysílače Krašov - západní pohled
Compass card (sl).svg
Autor: Andrejj, Licence: CC0
Compass card with Slovene wind directions S, J, V, Z
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 008.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Budova eneregetického přístavku zničená okupačními vojsky Varšavské smlouvy. Vlevo stožár vysílače, vpravo parabolické antény radioreleových spojů.
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 023.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Vysílací sál, zdemolovaný kontrolní a ovládácí pult VKV vysílačů (rozhlasových vysílačů Československo 1 a Československo 2) Terčem se stala každá svítící kontrolka nebo pohybující se ručička měřicího přístroje. Kolorváno.
060507 TV Vysilac Krasov foto Vít Švajcr dobresvetlo.JPG
Autor: svajcr, Licence: CC BY-SA 3.0
Televizní vysílač Krašov, foto: Vít Švajcr, dobresvetlo.com
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 021.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Vysílací sál, zdemolovaný kontrolní a ovládácí pult VKV vysílačů (rozhlasových vysílačů Československo 1 a Československo 2) Terčem se stala každá svítící kontrolka nebo pohybující se ručička měřicího přístroje.
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 015.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Soustrojí pro nepřetržitý provoz. V případě výpadku el. energie se systém přepne na napájení z dieselového agregátu. Sál energetického přístavku, strojovna dieselagregátu (strojovna DA) takto byl zničen jeden ze dvou d.a. Zbořená cihlová obvodová zeď, spadlá stropní ocelová traverza, vylomené dveře. Kolorováno.
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 012.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Soustrojí pro nepřetržitý provoz. V případě výpadku el. energie se systém přepne na napájení z dieselového agregátu. Na fotografii jsou zdemolované rozvodové skříně popadané na setrvačníku. V pozadí dva dieselagregáty.
Televizni vysilac Krasov srpen 1968 020.jpg
Autor: Josef Švajcr (* 1944), rodinná licence, Licence: CC BY-SA 4.0
V noci ze 25. na 26. srpna 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy televizní vysílač Krašov. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968. Zničená okna vysílacího sálu a maringotky po výbuchu, vlevo stožár vysílače.
Vysilac Krasov-anteny.jpg
Vysílač Krašov - anténní systém