Vysočanská mlékárna

Vysočanská mlékarna
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba1889
Přestavba1896
Zánik80. léta 20. století
StavebníkBedřich Frey mladší
Další majiteléBedřich E. Strohmayer-Frey
Poloha
AdresaFreyova, původní čp. 26, Praha 9–Vysočany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°6′32,45″ s. š., 14°30′4,49″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysočanská mlékárna byl průmyslový areál v pražských Vysočanech ve Freyově ulici, který se nacházel na západní straně náměstí OSN mezi radnicí a pivovarem.

Historie

Počátky provozu

Bedřich Frey starší si v polovině 19. století ve Vysočanech od pražských dominikánů pronajal část Menšího apolinářského dvora, později celý statek odkoupil. Jeho syn Bedřich Frey mladší v něm roku 1889 nechal založit malou mlékárnu.[1]

Mlékárna postupně rozšiřovala svou výrobu, a proto byla v letech 1895–1896 přestavěna a modernizována. K roku 1897 zastavěná plocha mlékárny činila 1224 m², ve výrobě pracovalo 145 osob a mléko bylo rozváženo 24 vozy.[2] Podle výroční zprávy tehdy bylo do provozu parní mlékárny Bedřicha rytíře Freye z Freyenfelsu zapojeno sedm hlavních místností:

  1. kotelna, vybavená dvěma kotli s rourovým systémem Cornwal a Peltzlovými filtry kouře;
  2. chladírna, zařízená chladicími stroji Windhausen;
  3. vstupní sklad, kde byla kontrolována jakost dováženého mléka;
  4. sál s pasterizačními stroji, dánskými odstředivkami značky Burmeister & Wains a chladiči tekutých mléčných výrobků;
  5. místnost na výrobu másla;
  6. místnost na čištění lahví a nádob;
  7. sýrárna, sloužící především k výrobě tvarohu.[2]

Mléčné výrobky byly skladovány ve sklepích pod provozními místnostmi. Tyto sklepy byly chlazeny vodním potrubím na teplotu 6 °C. Vedle jmenovaných sedmi provozů se v areálu mlékárny nacházely ještě další služební budovy, například kovářské a kolářské dílny, koňské stáje a vozy. Mlékárna dále vlastnila několik dvorů s dojnicemi. Denně bylo přijato až 20 000 litrů mléka od 3 000 krav, ze kterého se vyrábělo několik druhů pasterovaného mléka a smetany, dětské mléko, odstředěné („sbírané“) mléko, máslo, tvaroh a syrovátka. Litr vysočanského mléka se v roce 1897 prodával za 12 krejcarů a 250 g másla za 40 krejcarů.[2]

Poloha vysočanské mlékárny (v popředí pozůstatek vysočanské tvrze)

Akciová společnost

Po smrti Freye mladšího v roce 1901 mlékárnu převzal jeho adoptivní syn Bedřich Eduard Strohmayer-Frey. Ten v roce 1933 z podniku vytvořil akciovou společnost Vysočanská mlékarna B. Frey, a. s. a stal se jejím předsedou. Ve stejném roce byla zakoupena tavička sýra.[1]

Produkce mlékárny se nadále zvětšovala, v roce 1935 to bylo již 15 000 litrů mléka denně. Firma v domě U Šenfloků (vedle hotelu Evropa) na Václavském náměstí zřídila mléčný bar a provozovala v Praze okolo 70 prodejen. Mléčné výrobky dodávala i do tzv. Mlíkárny v Riegrových sadech.[3]

Národní podnik

Mlékárna byla společně se sousedními budovami těžce poničena spojeneckým bombardováním 25. března 1945. Po skončení války byla výroba obnovena, firma ovšem přešla pod národní správu a Strohmayer-Frey s rodinou emigroval do Rakouska.

1. ledna 1948 byl podnik znárodněn a stal se součástí Pražských mlékáren, n. p.[4] Mlékárny byly v roce 1953 začleněny do Pražského mlékárenského trustu a v roce 1963 konsolidovány jako Laktos, n. p.[5]

V rámci podniku Laktos tvořila vysočanská mlékárna závod 03[1] a fungovala až do 80. let, kdy byla výroba přenesena do nové Kyjské mlékárny, vysočanský závod uzavřen a zbourán. Na jeho místě vyrostla prodejna potravin. Tu počátkem nového tisíciletí nahradilo nákupní centrum Fénix. Mlékárnu tak připomíná pouze název přilehlé Mlékárenské ulice.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Praha 9: Vysočanské fragmenty. 18. září 2010. cit. 2017-09-09. pdf. [cit. 2017-09-09] Dostupné z WWW.
  2. ↑ a b c Parní mlékárna [online]. Vysočany: Parní mlékárna Bedřicha rytíře Freye z Freyenfelsu, 1897 [cit. 2020-03-24]. Digitální archiv knihovny Antonína Švehly. Dostupné online. 
  3. ↑ Mlíkárna, žlutý vyhlídkový pavilon, stojí v Riegrových sadech. Co mu dalo jméno?. Rádio DAB Praha [online]. 2018-04-12 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vůz na přepravu mléka. hekttor.biz [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ O nás. Mlékárna Pragolaktos, a.s. [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • Parní mlékárna Bedřicha rytíře Freye z Freyenfelsu ve Vysočanech u Prahy. [S.l.: s.n., 1897]. 77 s. Dostupné online.
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 78. 
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Dodatky II.; Historická předměstí a okraje města – pravý břeh Vltavy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2003. 128 s. ISBN 80-7185-622-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Place of Vysočany castle and milk factories in Prague-Vysočany, Prague.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Místo, kde stála tvrz Vysočany a mlékárna Vysočany v Praze-Vysočanech, Praha.