Vysočany (tvrz)

Vysočanská tvrz
Základní informace
Výstavba	14. století
Přestavba	1880
Zánik	50. léta 20. století
Poloha
Adresa	Freyova, původní čp. 25, Praha 9 - Vysočany, Česko Česko
Ulice	Freyova, Mlékárenská a Bassova
Souřadnice	50°6′32,88″ s. š., 14°30′3,82″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysočanská tvrz bylo sídlo ve Vysočanech v Praze 9, které se rozkládalo mezi ulicemi Freyova, Bassova a Mlékárenská jižně od dnešního hotelu Clarion. Budovám dvora příslušelo číslo popisné 25.^[1]

Předchůdcem tvrze byla středověká zemědělská usedlost vlastněná kladrubským klášterem. Ve 14. století byl klášterem prodána a následně několikrát změnila majitele. Některým z nich, pravděpodobně Ješkem z Vysočan, byla v části dvora vystavěna tvrz.^[2] V 15. století byl dvůr nejspíše prodán klášteru na Karlově a v pozdější době kostelu svatého Apolináře. Odtud pocházelo dobové pojmenování Větší dvůr apolinářský.^[2] Sousednímu dvoru č. p. 26 se říkalo Menší dvůr apolinářský.

Na dvoře od poloviny 19. století bydlela rodina Freyových, podnikatelů, kteří ve Vysočanech založili cukrovar a mlékárnu.^[3] V roce 1880 byla tvrz přestavěna. Původní gotická stavba z opukového zdiva byla navýšena o cihlové patro s výrazným balkonem podepřeným sloupy a břidlicovou střechou.^[2] Zajímavostí je, že do tvrze vedla první telefonní linka na území dnešní Prahy. Zřízena byla Bedřichem Freyem mladším a od 21. května 1881 spojovala tvrz s vysočanským cukrovarem.^[4] Freyův adoptivní syn Bedřich Eduard Strohmayer-Frey byl švagrem operní pěvkyně Emy Destinnové, jež tvrz počátkem 20. století navštěvovala^[5] a příležitostně zde udílela hodiny zpěvu.^[6]

25. března 1945 byl dvůr těžce poškozen v rámci spojeneckého bombardování Prahy a z budovy tvrze zbylo jen kamenné přízemí. Rodina Freyových navíc po válce kvůli německému původu odešla do emigrace. Některé budovy dvora byly obnoveny, samotný objekt tvrze byl ale přes žádost památkářů a místních zbořen,^[2] podle mapových záznamů k tomu nejspíše došlo v 50. letech 20. století.^[7] Do roku 2020 se zachovala pouze kamenná zeď v jižní části dvora a dvojice hospodářských budov s popisnými čísly 25 a 28. Budovy nicméně nebyly využívány, jejich okna zazděna a pozemek ohrazen ocelovým dočasným plotem. Demolice těchto staveb proběhla na jaře 2021.

• HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 95–96. Dostupné online (po registraci)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysočany na Wikimedia Commons
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.32. Městská knihovna v Praze.
• Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 7. Vydáno v březnu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
• Městská část Praha 9: Historické okénko Archivováno 14. 2. 2020 na Wayback Machine..
• Prázdné domy: Freyův dvůr