Vysočina (okres Chrudim)

Vysočina
Obecní úřad Vysočina se sídlem v Dřevíkově
Obecní úřad Vysočina se sídlem v Dřevíkově
Znak obce VysočinaVlajka obce Vysočina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHlinsko
Obec s rozšířenou působnostíHlinsko
(správní obvod)
OkresChrudim
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°46′11″ s. š., 15°51′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel704 (2023)[1]
Rozloha17,90 km²[2]
Nadmořská výška567 m n. m.
PSČ539 01
Počet domů310 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduDřevíkov 55
Vysočina
539 01 Hlinsko v Čechách 1
obec.vysocina@tiscali.cz
StarostaTomáš Dubský (STAN)
Oficiální web: www.obecvysocina.cz
Vysočina
Další údaje
Kód obce572551
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysočina je obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Nachází se na území Železných hor.[4] Obecní úřad sídlí v místní části Dřevíkov.

Vznikla s účinností od 1. ledna 1961[5] administrativním sloučením předtím samostatných obcí Možděnice, Rváčov a Svobodné Hamry (součástí obce v letech 1910–1960 také osada Dřevíkov). Žije zde 704[1] obyvatel.

Symboly obce tvoří znak a vlajka, zapsané 18. května 2012 do Registru komunálních symbolů. Znak tvoří modro-zeleně čtvrcený štít, v jeho středu vyobrazené průčelí lidové stavby znázorňující mlýn s vodním kolem, obdobně uveden uprostřed vlajky ve tvaru modro-zeleno čtvrceného listu.[6]

Vodní mlýn na symbolech obce se vztahuje k historii a tradici řemesel v sídelních lokalitách, kulturní památky ve vesnicích Dřevíkov, Možděnice, Svatý Mikuláš, vesnické památkové zóně Svobodné Hamry (vodní hamr, mlýnice, venkovský zámek) a v nejrozsáhlejší expozici muzea v přírodě (roubené chalupy, sakrální stavby, technické stavby na vodní pohon aj.) v malé vesničce Veselý Kopec.[7]

Do přírodního areálu, lidově označovaného skanzen, přeneseny zánikem ohrožené památky lidové architektury a technického stavitelství ze severní části Českomoravské vrchoviny a navazujících geografických regionů, Chrudimska, Litomyšlska a Poličska. Objekty lidového stavitelství dokládající také kulturu národopisné oblasti Horácko tvoří expozici Muzea v přírodě Vysočina, součást Národního muzea v přírodě.[8]

Správa

Celkovou rozlohu obce 1790,28 ha tvoří čtyři katastrální území s názvy (výměrou): Dřevíkov (226,58 ha), Možděnice (564,66 ha), Rváčov u Hlinska (840,97 ha) a Svobodné Hamry (155,73 ha).[9]

Do roku 1960 byly samostatnými obcemi Možděnice, Rváčov a Svobodné Hamry, jejich součástí byla osada Dřevíkov. Charakterem sídelních lokalit vesnice byly administrativně sloučené s účinností od 1. ledna 1961 do jedné obce s nově vytvořeným názvem Vysočina. Sídlo obecního úřadu umístěno v Dřevíkově.

Počet obyvatel obce k 1. lednu 2017 celkem 695 osob (345 mužů, 350 žen) s průměrným věkem 43,2 let (42,3 muži, 44,0 ženy),[10] žijících v sedmi základních sídelních jednotkách: Dřevíkov, Hrobky (vyčleněna 15. srpna 2010, součást katastrálního území Svobodné Hamry), Možděnice, Rváčov, Svatý Mikuláš (vyčleněna 1. prosince 1970, součást katastrálního území Rváčov u Hlinska), Svobodné Hamry a Veselý Kopec (součást katastrálního území Dřevíkov).

Počtem 548 stavebních objektů k 28. únoru 2018[5] náleží obec Vysočina mezi velké vesnice a dělí se na celkem sedm částí s názvy: Dřevíkov (v letech 1910–1960 osada v obci Svobodné Hamry), Možděnice, Petrkov 1. díl (do roku 1960 osada v obci Rváčov), Rváčov, Svatý Mikuláš (do roku 1960 osada v obci Rváčov), Svobodné Hamry a Veselý Kopec (v letech 1910–1960 osada v obci Svobodné Hamry).[11] Rozsahem zástavby je nejmenší Petrkov 1. díl, největší rozlohou i počtem objektů Rváčov.

Geografie

Většinou plochy leží obec Vysočina na území dvou chráněných krajinných oblastí, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory

Obec Vysočina se rozkládá přibližně jednou polovinou celkové plochy ve Stružinecké pahorkatině a druhou polovinou v Kameničské vrchovině, na území dvou geomorfologických okrsků Sečské vrchoviny v jihovýchodní části pohoří Železných hor, z hlediska administrativně správního v jihozápadní okrajové části Pardubického kraje.

Část hranice katastrálního území Možděnice tvoří rozhraní s Krajem Vysočina (okresem Havlíčkův Brod), v krátkém úseku na jihu s městem Ždírec nad Doubravou, na jihozápadě s obcí Slavíkov a na západě s městysem Libice nad Doubravou.

Přibližně v linii od jihovýchodu k severozápadu protéká územím obce řeka Chrudimka, od nejjižněji položeného místa na rozhraní s katastrálním územím obce Všeradov s lokalitou Králova Pila (Milesimov) až do sídelní lokality Svobodné Hamry v obci Vysočina. V celém úseku tvoří řeka rozhraní mezi geomorfologickými okrsky Sečské vrchoviny, Stružineckou pahorkatinou na levém břehu a Kameničskou vrchovinou na pravém.

Pod vyvýšeninou Na Veselém Kopci (579 m) vtéká Dlouhý potok do řeky Chrudimky (cca 534 m), koryto řeky tvoří zhruba rozhraní mezi Kameničskou vrchovinou a Stružineckou pahorkatinou, lokalita CHKO Žďárské vrchy

Ve Stružinecké pahorkatině leží části obce Dřevíkov, Veselý Kopec a dále za silnicí I/37 také většina části obce s názvem Možděnice, v Kameničské vrchovině části obce s názvy Rváčov, Svatý Mikuláš a v polohách nejvyšších nadmořských výšek Petrkov 1. díl.

Nejvyšších poloh kolem 640 m n. m. podle vrstevnicové mapy dosahuje v části Rváčov, v oblasti Rváčovského lesa, na západním svahu výškového bodu Na skalkách (trigonometrický bod 652,68 m na katastrálním území Srní u Hlinska). Nejseverněji se nachází výškový bod 600,9 m (bývalý trigonometrický bod 31.2 U vranovské hájovny) nad soustavou tří vodních nádrží s názvem Vranovské rybníky v Dolním rváčovském lese.[12]

Lesní lokalita leží ve vrcholové části vnitřního hřebene Železných hor s výškovým bodem Na buštinách (609 m), severovýchodně od vrcholu prameniště potoka Bystřička (levostranný přítok řeky Ležák) a na jihovýchodě s pramenem zdrojnice Chobotovského potoka (pravostranný přítok řeky Chrudimky), který vodou napájí bezejmenný rybník v lokalitě Na rybníce (malá část vodní nádrže v části Petrkov 1. díl).

Z většiny zalesněné pásmo vyvýšenin Kameničské vrchoviny se táhne v linii severozápad – jihovýchod, od vrcholu Svárov (613 m n. m. na katastrálním území městyse Trhová Kamenice) ve směru na Medkovy kopce (638 m n. m. na katastrálním území obce Holetín). Polesí v severní části Rváčova je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, v ní se nachází i malá severovýchodní část katastrálního území Svobodné Hamry (lokalita Na dlouhých honech nad silnicí II/343) a kromě malé jihovýchodní části také většina katastrálního území Možděnice.

Možděnice, část obce Vysočina leží v Chráněné krajinné oblasti Železné hory pod Zuberským vrchem (651 m), na jihozápadním úbočí s přírodní rezervací Zubří (přibližně uprostřed záběru)

Na sever od sídelní lokality Možděnice dosahuje terén poloh s nadmořskou výškou nad 600 m v jihozápadním výběžku pod Zuberským vrchem (651 m n. m. na katastrálním území Trhová Kamenice), níže pod vrcholem rozhledna Zuberský vrch s výhledem na velkou část obce Vysočina. Ve vesnici Možděnice dva rybníky, Náveský a Dlouhým potokem průtočný Kaprovec.

Dlouhý potok odvodňuje severní část Stružinecké pahorkatiny a většinu katastrálního území Možděnice, koryto potoka tvoří jižní hranici obce Vysočina (a katastrálního území Dřevíkov) s obcí Všeradov. Východně od vrcholu vyvýšeniny Na Veselém Kopci (579 m n. m.) vtéká jako levostranný přítok do Chrudimky. Řeka v severní části obce obtéká obloukem zástavbu na levém břehu v sídelní lokalitě Svobodné Hamry a na rozhraní s katastrálním územím městyse Trhová Kamenice je hladina řeky s nadmořskou výškou zhruba 530 m nejníže situovaným místem v obci Vysočina.

Obec leží na okraji dvou chráněných krajinných oblastí, Žďárských vrchů a Železných hor, rozhraní tvoří osa pozemních komunikací protínající katastrální území Svobodné Hamry a Rváčov (silnice II/343 v úseku Trhová Kamenice – Rváčov) a také při okraji katastrálních území Možděnice a Dřevíkov (silnice I/37 v úseku Trhová Kamenice – Údavy).

Na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy leží zvláště chráněné území přírodní památky Les na dolíku, ze sídelních lokalit Dřevíkov, Veselý Kopec, Svatý Mikuláš, velká jihozápadní část Rváčova a Svobodných Hamrů.

Historie

Veselý Kopec, jedna ze sídelních lokalit obce Vysočina, s rozsáhlou expozicí lidového stavitelství Muzea v přírodě Vysočina

Obec Vysočina vzniklá 1. ledna 1961 spojena historií s původně samostatnými obcemi Možděnice, Svobodné Hamry a Rváčov, administrativně sloučenými v jednu obec pod nově vytvořeným názvem, charakterizujícím krajinu, lidově označovanou za vysočinu, ve které se nachází její jednotlivé části (v Kameničské vrchovině a Stružinecké pahorkatině).[4]

V obci více historických objektů lidového stavitelství v kopcovité krajině Železných hor, také stavby se zařízením na vodní pohon, například vodní mlýn ze 16. století v lokalitě Veselý Kopec (shodný typ přenesený do expozice muzea v přírodě na místo původního, v roce 1909 vyhořelého). Ve Svobodných Hamrech železný hamr (původní z 15. století zanikl, ve 20. století obnoven vodní kovací hamr a mlýnice), objekt součástí Muzea v přírodě Vysočina. Zařízení technického stavitelství využívá vodní energii Dlouhého potoka (Veselý Kopec) a řeky Chrudimky, dříve Kamenice (Svobodné Hamry).

V 60. letech 20. století se staly technické stavby objektem zájmu památkářů a dobrovolníků usilujících o záchranu staveb lidové architektury. Veselý Kopec vybrán jako vhodná lokalita pro záměr vybudovat z památkově chráněných objektů muzeum v přírodě, tzv. muzeum pod širým nebem.

První expozice tehdy v soukromém objektu čp. 4 (světnice tkalce a stodola) v roce 1972 zpřístupněna veřejnosti, do roku 1981 památkově chráněné objekty pod názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina (odvozeno od názvu obce). Od 1. ledna 1982 profesionální muzeum pod zkráceným názvem Soubor lidových staveb Vysočina se sídlem ve Svobodných Hamrech, od roku 1997 sídlo správy muzea v Hlinsku (od roku 2003 součást Národního památkového ústavu, v letech 2013 – 2018 začleněno pod Územní památkovou správu na Sychrově).[7] S účinností od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Vysočina je organizační složkou Národního muzea v přírodě, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky.[8]

Čekárna autobusové zastávky Možděnice, od Pardubického kraje získala obec Vysočina za stavbu v roce 2015 ocenění Zlatá cihla

V 70. letech 20. století provedena výstavba dřevěné zvoničky (rok 1976) na návsi v Dřevíkově, sloužící i jako čekárna autobusové zastávky a upraven židovský hřbitov. V sídelní lokalitě Možděnice oprava objektu původně roubené školy, dřevěné zvoničky, hasičské zbrojnice (na zdi stavby datování 1921, Sbor dobrovolných hasičů založen již v roce 1906) a také historické kovárny, v 80. letech 20. století vzniklý záměr vybudovat expozici tradičních řemeslnických dílen nebyl realizován.

Ve Svobodných Hamrech (sídelní lokalita od roku 1995 vesnická památková zóna)[13] kromě obnovy vodního kovacího hamru a mlýnice, opraven původně renesanční venkovský zámek ze 16. století, po požáru v roce 1896 přestavěný v pseudobarokním stylu (v letech 1982–1996 sídlo správy Souboru lidových staveb Vysočina). Od roku 1862 majitelem zámku architekt Jan Nevole (1812–1903), na zámku žil od roku 1863 do své smrti, během jeho života se zámek stal kulturním centrem s vlasteneckým prvkem. Nějaký čas na zámku pobýval František Alexandr Zach (1807–1892), právník, vojenský teoretik a panslavista, působil také v Srbsku (dosáhl hodnosti generála srbské armády). Po roce 1877 častým hostem na zámku například Karel Václav Rais, tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy dalších českých osobností, Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra.[7] Ve Svobodných Hamrech postaven pomník s připomenutím pobytu malíře-krajináře Františka Kavána a jeho tvorby.

Ve Rváčově vznikla například z původní školy knihovna, vybudováno hřiště pro sportovní aktivity. Za nově vybudovanou autobusovou zastávku v sídelní lokalitě Možděnice získala obec Vysočina v roce 2015 ocenění „Zlatá cihla“[14] a stala se vesnicí roku Pardubického kraje s udělením „Zlaté stuhy“ (o titul se ucházelo celkem 12 vesnic).[15] Ve stejném roce získala také druhé místo[16] v celostátním kole soutěže Vesnice roku.[17]

Části obce

Svobodné Hamry, část obce Vysočina, ve 2. polovině 20. století obnovená kulturní památka vodní hamr a mlýnice, objekt součástí Muzea v přírodě Vysočina

Historie obce souvisí také se vznikem částí obce před rokem 1961, kdy měly různé administrativní postavení (první písemná zmínka):[18]

  • Dřevíkov (rok 1542), do roku 1909 osada obce Trhová Kamenice, v letech 1910 – 1960 v původně samostatné obci Svobodné Hamry.
  • Možděnice (rok 1577), původně osada a do roku 1960 samostatná obec.
  • Petrkov 1. díl (rok 1654), až do roku 1960 součást samostatné obce Rváčov, v současnosti několik usedlostí a rekreačních chalup. Původní osada Petrkov byla územně rozdělena na tři díly – územní části náležející k různým obcím, 1. díl v katastrálním území Rváčov u Hlinska, 2. díl v letech 1910 – 1930 na katastrálním území Svobodné Hamry později zanikl a 3. díl je součástí katastrálního území Trhová Kamenice.
  • Rváčov (rok 1487), původní osadu ve 14. století založil Podlažický klášter[19] v rámci vnitřní kolonizace Železných hor, do roku 1960 samostatná obec.
  • Svatý Mikuláš (rok 1350), až do roku 1960 součást samostatné obce Rváčov, v současnosti několik osamocených stavení a hřbitov s novogotickým kostelem, jihovýchodně od něho údolí s bezejmenným potokem a rybníkem, ke kostelu a rybníku se váže pověst o čertově kameni.[19]
  • Svobodné Hamry (rok 1654), pod tímto názvem až od roku 1769, před tím osada Hamr nad Kamenicí založená v 15. století (jméno odvozeno od vybudovaného železného hamru u řeky Kamenice, v průběhu 17. století pojmenované Chrudimka), na místě venkovského zámku původně tvrz s názvem Odranec,[20] osada do roku 1909 součástí obce Trhová Kamenice a v letech 1910 – 1960 samostatná obec.
  • Veselý Kopec (rok 1654), původně osada do roku 1909 v obci Trhová Kamenice, v letech 1910 – 1960 na katastrálním území Dřevíkov v samostatné obci Svobodné Hamry.

Turistika

Venkovský zámek v pseudobarokním stylu ve Svobodných Hamrech, v 19. století kulturní centrum s vlasteneckým živlem, v letech 1982 až 1996 sídlo muzea v přírodě pod bývalým názvem Soubor lidových staveb Vysočina

Obec Vysočina uvedena v turistické mapě Klubu českých turistů s názvem Železné hory, mapový list č. 45 (v měřítku 1:50 000),[21] obcí prochází čtyři značené turistické trasy.

Červeně značená v nejvyšších polohách na katastrálním území Rváčov u Hlinska, částí Petrkov 1. díl v Kameničské vrchovině, po jihozápadním úbočí hřebene Železných hor. Zhruba od silnice III/3434 v osadě Petrkov 1. díl ve směru k přírodní památce Zadní rybník v krátkém úseku v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.

Zeleně značená částmi Veselý Kopec, Dřevíkov a Svobodné Hamry ve Stružinecké pahorkatině nad řekou Chrudimkou, centrem expozice Veselý Kopec v Muzeu v přírodě Vysočina, Dřevíkovem s historickými památkami a vesnickou památkovou zónou Svobodné Hamry. V trase vlastivědná stezka Krajem Chrudimky a Cesta Františka Kavána, v celém úseku na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (přírodní lokality nejzápadnější části).

Žlutě značená v povodí Dlouhého potoka sestupuje od Zuberského vrchu (651 m) v Kameničské vrchovině k rybníkům v sídelní lokalitě Možděnice ve Stružinecké pahorkatině, v celém průběhu na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V krátkém úseku také žlutá turistická trasa mezi poli a loukami v krajině Stružinecké pahorkatiny, od soutoku řeky Chrudimky a Dlouhého potoka v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Od rozcestníku Pod Veselým Kopcem (též zelená trasa) pokračuje na Milesimov, Jasné Pole a Chlum.

Turistické trasy

Veselý Kopec s expozicí Muzea v přírodě Vysočina je celoročně průchozí po zeleně značené turistické trase (část vlastivědné stezky Krajem Chrudimky a Cesty Františka Kavána)

červená turistická značka Červeně značená v úseku Hlinsko – Petrkov 1. díl – Trhová Kamenice:

V obci Vysočina v nejvyšších nadmořských výškách, od okraje lesního prostoru jihozápadně pod výškovým bodem Na skalkách (653 m n. m.) do Petrkova 1. díl (Petrkov-rozcestník). Trasa překonává hřeben Železných hor mezi vrcholy Svárov (613 m) a Medkovy kopce (638 m) v nejvyšším bodě Na skalkách (653 m) v Srní u Hlinska.[12] Od roku 2018 v trase vyznačena tzv. Matulova stezka z Hlinska do Trhové Kamenice kolem bývalých kamenolomů (lomy mimo obec Vysočina).[22]

Z trasy dostupné po silnicích III/3434 a III/3432 a neznačených lesních cestách v Dolním rváčovském lese (část Petrkov 1. díl) prameniště potoků Chobotovský a Bystřička, lesní rybniční soustava Vranovské rybníky a výškový bod Na buštinách (609 m n. m.) ve vrcholové části hřebene Železných hor.[23]

zelená turistická značka Zeleně značená v úseku Hlinsko – Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry – Trhová Kamenice:

V obci Vysočina vyznačena nad řekou Chrudimkou podél jejího toku k soutoku s Dlouhým potokem pod vyvýšeninou Na Veselém Kopci (579 m), dále expozicí lidového stavitelství Veselý Kopec (celoročně průchozí), přes Dřevíkovskou náves a po silnici III/3433 do sídelní lokality Svobodné Hamry, s vesnickou památkovou zónou.[22]

V trase nejvýznamnější kulturní památky lidové architektury (Veselý Kopec),[24] v Dřevíkově roubené chalupy (čp. 26 a 47) a židovské památky (ulička,[25] hřbitov[26]), ve Svobodných Hamrech venkovský zámek v pseudobarokním stylu (čp. 1),[27] vodní hamr a mlýnice (obnovené stavby ve 2. polovině 20. století),[28] roubená hospoda (čp. 4) z 18. století[29] (jiný zdroj uvádí stavbu již z roku 1613),[7] památník připomínající pobyt a tvorbu Františka Kavána (1866–1941), malíře-krajináře.[19]

Dřevěná zvonička obnovená v roce 1980 (původní z roku 1885) a velký pískovcový kříž z roku 1843 v části Možděnice

Trasa s částí vlastivědné stezky Krajem Chrudimky, s informačními tabulemi Veselý Kopec (č. 9), Dřevíkovská náves (č. 10) a Svobodné Hamry (č. 11) a také tzv. Cesty Františka Kavána, otevřené v roce 1937 a v roce 2007 s úpravami obnovené.

žlutá turistická značka Žlutě značená v úseku Zubří – Možděnice – Kocourov:

V obci Vysočina prochází částí Možděnice, kolem rybníku Náveský, průtočného zdrojnicí Dlouhého potoka, pramenící nad sídelní lokalitou v přírodní rezervaci Zubří na jihozápadním úbočí Zuberského vrchu (651 m) a rybníku Kaprovec, průtočného Dlouhým potokem. Přírodní lokality součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory (z trasy dostupná polní a lesní neznačenou cestou přírodní památka Buchtovka).[12]

V sídelní lokalitě Možděnice kulturní památky lidového stavitelství, bývalá kovárna s obytnou částí (čp. 3) z přelomu 18. a 19. století[30] (jiný zdroj uvádí z poloviny 18. století),[7] objekt původně jednotřídní školy s obydlím učitele z roku 1814 (čp. 37),[31] dřevěná zvonička obnovená v roce 1980 (původní z roku 1885) a hasičská zbrojnice s věží z roku 1922 (ve věži zvon z původní zbořené zvoničky).[19]

Fotogalerie

  • Obecní úřad a prodejna provozovaná obcí Vysočina, sídelní lokalita Dřevíkov
    (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

    Obecní úřad a prodejna provozovaná obcí Vysočina, sídelní lokalita Dřevíkov

  • Možděnice čp. 3, bývalá kovárna s obytnou částí (kulturní památka)

    Možděnice čp. 3, bývalá kovárna s obytnou částí (kulturní památka)

  • Možděnice čp. 37, bývalá jednotřídní škola (kulturní památka)

    Možděnice čp. 37, bývalá jednotřídní škola (kulturní památka)

  • Kostel sv. Mikuláše, kulturní památka v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš

    Kostel sv. Mikuláše, kulturní památka v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš

  • Svatý Mikuláš, původně renesanční hřbitovní kostel, současný vzhled (regotizace v roce 1886)
    (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

    Svatý Mikuláš, původně renesanční hřbitovní kostel, současný vzhled (regotizace v roce 1886)

  • Svobodné Hamry čp. 4, venkovská roubená hospoda (kulturní památka)

    Svobodné Hamry čp. 4, venkovská roubená hospoda (kulturní památka)

  • Veselý Kopec čp. 4, kulturní památka v expozici Muzea v přírodě Vysočina

    Veselý Kopec čp. 4, kulturní památka v expozici Muzea v přírodě Vysočina

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry/Geomorfologie: Železné hory [online]. [cit. 2018-03-01]. Aplikace MapoMat. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální. Obec Vysočina [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Registr komunálních symbolů: obec Vysočina [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kol. Soubor lidových staveb Vysočina. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 
  8. ↑ a b Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23. 
  9. ↑ Územně identifikační registr ČR: Obec Vysočina [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích k 1. lednu 2017 [online]. [cit. 2018-03-01]. Soubor ve formátu PDF ke stažení. Dostupné online. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. [cit. 2018-03-01]. Soubor ve formátu PDF ke stažení. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR / kompozice: Obec Vysočina [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Národní památkový ústav České republiky. Svobodné Hamry, památková zóna [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ VANÍČEK, Lukáš. Obec Vysočina oslavila Zlatou stuhu ve velkém. Deník [online]. 2015-08-24 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ PTÁČEK, Honza. Vesnicí roku 2015 Pardubického kraje je Vysočina [online]. Pardubice: Český rozhlas, 2015-05-28 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Titul Vesnice roku 2015 putuje na Chebsko. Vyhrála obec Krásná, idnes.cz, 19. 9. 2015, ČTK
  17. ↑ Vesnice roku: výsledky ročníku 2015 [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2018-03-08]. Soubor ve formátu PDF ke stažení.. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d Obec Vysočina: webové stránky [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: zámek a socha sv. Jana Nepomuckého [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Klub českých turistů. Turistická mapa: Železné hory. 6. vyd. Praha: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Mapový list č. 45, měřítko 1:50 000. 
  22. ↑ a b Turistická mapa: obec Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: kompozice Vranovské rybníky [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: soubor lidových staveb – Veselý Kopec [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  25. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: soubor objektů židovská ulička [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: židovský hřbitov [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: zámek a socha sv. Jana Nepomuckého [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: vodní hamr a mlýn [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: roubená venkovská Hamerská hospoda [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: kovárna [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: vesnická jednotřídní škola [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. 

Literatura

VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kolektiv. Soubor lidových staveb Vysočina. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Stripe-marked trail red.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Stripe-marked trail green.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Stripe-marked trail yellow.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Možděnice, CZ180318-031.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Objekt bývalé kovárny z přelomu 18. a 19. století a česká kulturní památka v obci Vysočina, část Možděnice (čp. 3). Stavba u místní komunikace se žlutě značenou turistickou trasou Klubu českých turistů (část Zubří – Možděnice – Kocourov). Kulturní památka od 3. května 1958, dokumentuje vývoj venkovského domu spojeného s kovárnou. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Možděnice, Stružinecká pahorkatina (315°).
Dřevíkov, CZ180224-037.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Obecní úřad Vysočina se sídlem Dřevíkov č. 55 v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky. Obec Vysočina vznikla s účinností od 1. ledna 1961, administrativně byly sloučeny původně samostatné obce s názvy: Možděnice, Rváčov, Svobodné Hamry. Původně osada Dřevíkov byla od roku 1910 součástí obce Svobodné Hamry. Obec provozuje v Dřevíkově také prodejnu, sousední objekt je hospoda Na Bouchalce. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Dřevíkov, Stružinecká pahorkatina (220°).
Svobodné Hamry, CZ180303-038.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Venkovský zámek s renesanční dispozicí ze 16. století, po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu. Na místě zámku původně tvrz z 15. století s názvem Odranec, později osada Hamr nad Kamenicí, od roku 1769 s názvem Svobodné Hamry. Od roku 1862 majitelem architekt Jan Nevole (1812-1903), žil na zámku od roku 1863 až do své smrti. Během jeho života se zámek stal také kulturním centrem s vlasteneckým prvkem. U něho nějaký čas žil na zámku František Alexandr Zach (1807–1892), právník, vojenský teoretik a panslavista, působil také v Srbsku (dosáhl hodnosti generála srbské armády). Po roce 1877 hostem na zámku také například Karel Václav Rais (1859–1926), tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy českých osobností, Františka Palackého (1798–1876) a Františka Ladislava Riegra (1818–1903). Historická památka v Železných horách na zelené turistické cestě Klubu českých turistů (část: Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry). Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Památkově chráněný objekt od 3. května 1958, nedaleko je také socha sv. Jana Nepomuckého. V letech 1982–1996 byl sídlem muzea lidové architektury s názvem Soubor lidových staveb Vysočina. Od roku 1997 soukromý objekt. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Svobodné Hamry, Stružinecká pahorkatina (200°).
Vysočina, znak.jpg
Vysočina (okres Chrudim), znak obce. V modro-zeleně čtvrceném štítě stříbrný mlýn se dvěma černými okny, s dřevěnou střechou a kolem přirozené barvy.
Vysočina obec, CZ180225-171.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Veselý Kopec, vstup do expozice lidové architektury a technického stavitelství, lidově nazývané skanzen, součást Muzea v přírodě Vysočina (dříve Soubor lidových staveb Vysočina). Malá vesnička Veselý Kopec je část obce Vysočina v Pardubickém kraji na území České republiky. Areálem muzea vedena zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů, celoročně přístupná (úsek: Králova Pila – Veselý Kopec – Dřevíkov). V trase také vlastivědná stezka Krajem Chrudimky (stanoviště č. 9 – Veselý Kopec) a Turistická cesta malíře-krajináře Františka Kavána. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnička Veselý Kopec, krajinná oblast Stružinecké pahorktiny (geomorfologický okrsek), foto azimut 120°.
Možděnice, CZ180318-011.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Objekt bývalé vesnické školy z roku 1814 a česká kulturní památka v obci Vysočina, část Možděnice (čp. 37). Stavba u místní komunikace se žlutě značenou turistickou trasou Klubu českých turistů (část Zubří – Možděnice – Kocourov). Kulturní památka od 3. května 1958, dokumentuje vesnickou jednotřídní školu spojenou s bytem učitele, postaveno místními obyvateli. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Možděnice, Stružinecká pahorkatina (65°).
Vysočina, vlajka.jpg
Vysočina (okres Chrudim), vlajka obce. Modro-zeleno čtvrcený list. Uprostřed bílý mlýn se dvěma černými okny, s hnědou dřevěnou střechou a kolem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Veselý Kopec, CZ180225-057.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Muzeum v přírodě Vysočina (dříve Soubor lidových staveb Vysočina), expozice v sídelní lokalitě Veselý Kopec, část obce Vysočina. Centrem expozice Veselý Kopec je vedena zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů, cesta je celoročně použitelná. Po cestě vedena také vlastivědná stezka Krajem Chrudimky (informační stanoviště č. 9 – Veselý Kopec) a turistická cesta Františka Kavána, akademického malíře-krajináře. V letech 1925–1930 pobýval ve Svobodných Hamrech a ve své tvorbě se mj. věnoval krajině lidově označované jako vysočina (původ názvu obce Vysočina). Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, Veselý Kopec – vesnička a expozice lidové architketury a technického stavitelství, krajinná oblast Stružinecká pahorkatina (geomorfologický okrsek), (foto azimut 5°).
Vysočina, Dřevíkov, municipal office.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Obecní úřad obce Vysočina umístěný v Dřevíkově
Možděnice, CZ180304-030.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Dřevěná zvonička a Boží muka ve vesničce Možděnice, obec Vysočina. Velký kříž z pískovce s postavou Ježíše Krista na něm, postaven v roce 1843 a renovován v roce 1934 (obdobný velký kříž také v nedalekých vesnicích s názvy Zubří a Hluboká). Datování vyryto na kvádrovém kamenném podstavci. V roce 1980 vedle kříže obnovená dřevěná zvonička podle kresby původní zvoničky z roku 1885, zbořena v roce 1922, zvon z původní zvoničky zavěšen do věže hasičské zbrojnice ve vesnici Možděnice (naproti dřevěné zvonice, mimo záběr). Historické památky na žluté turistické trase Klubu českých turistů (část trasy: malé vesničky Zubří – Možděnice – Kocourov) v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Možděnice, Stružinecká pahorkatina (315°).
Svobodné Hamry, CZ180303-029.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vodní hamr a mlýnice obnoveny ve 20. století, vesnice Svobodné Hamry, obec Vysočina. Vodní kolo na tzv. spodní vodu přiváděnou náhonem z řeky Chrudimky, do 17. století řeka s názvem Kamenice. V 15. století byl postaven železný hamr pro výrobu železa nad řekou Kamenicí, odtud název původní osady Hamr nad Kamenicí, od roku 1769 s názvem Svobodné Hamry. Železná huť pracovala až do konce 17. století, pak kovací hamr se dvěma vodními koly na spodní vodu. Od 18. století další zařízení na vodní pohon, včetně mlýna a pily, počátkem 20. století zanikly. Kulturní památka vesnické památkové zóny Svobodné Hamry, součást Muzea v přírodě Vysočina (dříve Soubor lidových staveb Vysočina). Historická památka v Železných horách na zelené turistické trase Klubu českých turistů (část: Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry). Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Svobodné Hamry, Kameničská vrchovina (foto azimut 125°).
Vysočina obec, CZ180225-088.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Dlouhého potoka s řekou Chrudimkou (534 m n. m.) východně od vrcholu Na Veselém Kopci (579 m), na rozhraní krajinných oblastí Stružinecké pahorkatiny a Kameničské vrchoviny. Lokalita s loukami a pastvinami. Řeka (na fotografii) na katastrálním území Rváčov, dřevěný most v kilometru 78,2 nad řekou Chrudimkou, přitéká z lokality Králova Pila (součást osady Milesimov).Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, Veselý Kopec, rozhraní geomorfologických okrsků s názvy Stružinecká pahorkatina a Kameničské vrchovina, (20°).
Možděnice, CZ180304-039.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Čekárna autobusové zastávky ve vesnici Možděnice, obec Vysočina v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky. Pardubický kraj v roce 2015 udělil obci Vysočina ocenění nazvané "Zlatá cihla" za výstavbu autobusové zastávky. Obec Vysočina získala ocenění Zlatá stuha v Pardubickém kraji a také druhé místo v soutěži "Vesnice roku 2015" (Program obnovy venkova). Sídelní lokalitou vedena žlutá turistická trasa Klubu českých turistů. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Možděnice, Stružinecká pahorkatina (303°).
Vysočina obec, CZ180225-018.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Kameničská vrchovina. Zimní krajina v lokalitě U Svatého Mikuláše, výškový bod Za Vrchy (583 m), pohled ze silnice III/3434 do Petrkova (1. díl). Na fotografii: níže silnice II/343 v úseku Trhová Kamenice – Rváčov, tvoří rozhraní dvou chráněných krajinných oblasti, od silnice vlevo CHKO Žďárské vrchy a vpravo CHKO Železné hory. Na obzoru Zuberský vrch (651 m) nad městysem Trhová Kamenice. Svatý Mikuláš a Petrkov 1. díl jsou sídelní lokality na katastrálním území Rváčov, součást obce Vysočina v Pardubickém kraji na území České republiky. Po silnici vedena cyklistická trasa č. 4183 v úseku Králova Pila (zelená turistická trasa směr Veselý Kopec) – Rváčov – Svatý Mikuláš – Petrkov 1. díl (červená turistická trasa a od prosince 2017 Matulova stezka kolem bývalých kamenolomů v části Srní – Petrkov – Trhová Kamenice ). Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, katastrální území Rváčov, krajinná oblast Kameničské vrchoviny (geomorfologický okrsek), 280°.
Možděnice, CZ180304-001.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Malá vesnice Možděnice, část obce Vysočina, leží pod Zuberským vrchem (651 m n. m.), jižně od vrcholu. Zástavba v nadmořské výšce cca 560–580 m podél bezejmenného vodního toku, zdrojnice Dlouhého potoka (část zástavby v severní části vesnice na fotografii vlevo). Svahem kopce probíhá hranice mezi geomorfologickými okrsky, dole Stružinecká pahorkatina (vesnice Možděnice) a vrcholová část v Kameničské vrchovině (přírodní rezervace Zubří ve svahu jihozápadně pod vrcholem na katastrálním území Trhová Kamenice). Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Možděnice, Stružinecká pahorkatina (333°).
Svatý Mikuláš, CZ180303-120.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Mikuláše, kulturní památka v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš, části obce Vysočina. Stavba v novogotické podobě z roku 1866 stojí na hřbitově, původně renesanční kostel z konce 16. století, postaven na místě dřevěného, dokladovaného k roku 1350. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, sídelní lokalita Svatý Mikuláš, Kameničská vrchovina (85°).
VeselýKopec2008h.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 3.0
Svobodné Hamry, CZ180303-018.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Venkovská hospoda a kulturní památka vesnické památkové zóny Svobodné Hamry, část obce Vysočina. Roubená stavba v úpravě z 18. století (rok 1794), tzv. Tereziánský katastr uvádí rok 1717, původní objekt však starší (uvádí se rok 1613). Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, vesnice Svobodné Hamry, Kameničská vrchovina (azimut 315°).
Vysočina, Svatý Mikuláš, church 2.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Mikuláše v Svatém Mikuláši, části obce Vysočina