Vysoká škola báňská (Příbram)

Vysoká škola báňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola báňská, dnes Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, byla v letech 18491945 situována v Příbrami. K přesunu do Ostravy došlo právě až v roce 1945.

Historie

Dějiny báňského vzdělávání v Příbrami sahají až do začátku 19. století. V roce 1849 byla založena státní horní škola s německým vyučovacím jazykem. V té době to bylo jediné báňské vzdělávací zařízení v Českých zemích; mimo ni existovala už jen škola ve štýrském Leobenu. Jedním z nejvýznamnějších pedagogů školy, nejen v tomto období, byl celosvětově významný geolog František Pošepný. V roce 1865 bylo škole povoleno užívat titul Báňská akademie a v roce 1895 obdržela dekret o udělení vysokoškolského organizačního statutu.[1].

Ve stejném roce obdržela škola k rozšíření zdarma od města objekt starého konviktu z let 1885–86, označovaný později jako budova „dvě“ v Mariánském údolí, nyní náměstí Dr. Josefa Theurera. Studenti, kteří tam dosud bydleli, byli přestěhováni do nového konviktu (budova v Jiráskových sadech — nový arcibiskupský konvikt v novorenesančním francouzském slohu z roku 1892 od architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna). Budova, původně určená pro 140 studujících chovanců byla později několikrát upravovaná k jiným provozním účelům. Dominuje jí průčelí s věží a propojovacím sdruženým oknem mezi prvním a druhým poschodím, směřující do kaštanové aleje Jiráskových sadů s charakteristickým výhledem na Svatou Horu.

Národnostní spory, které probíhaly v Českých zemích na začátku 20. století, přinesly návrhy na přesunutí leobenské akademie do Vídně a zrušení příbramské akademie. Uskutečnění záměru zabránila jen dlouhá jednání a fakt, že tři čtvrtiny veškeré důlní produkce v Rakousku-Uhersku tehdy pocházely z dolů v Českých zemích. V roce 1904 byly jak leobenská, tak příbramská instituce jmenovány vysokou školou báňskou (montanistickou);[2] prvním rektorem se stal prof. Josef Theurer.

Ačkoli po vzniku Československé republiky v roce 1918 se pozice školy zásadně změnila, což vedlo k prosazení češtiny jakožto oficiálního vyučovacího jazyka v následujícím roce, k vytvoření tlusté čáry za pokusy o vystěhování školy z Příbrami nedošlo; některé podněty k takové změně v této době pocházely přímo z půdy univerzity.

Škola měla z počátku jedenáct kateder, v roce 1924 jejich počet vzrostl na osmnáct. Univerzita měla právo udělovat titul doktor montánních věd (dr. mont.). Počet studentů dosáhl maxima v roce 1921, kdy školu studovalo téměř pět set lidí. Na konci 30. let toto číslo bylo nicméně jen asi čtvrtinové.

Činnost univerzity přerušila druhá světová válka, resp. uzavření všech českých vysokých škol v roce 1939, jež bylo odvoláno roku 1945. To už je ale rok přestěhování do Ostravy – toho času centra rozvíjejícího se hornického regionu. Poslední studenti opustili Příbram v létě roku 1946.

Od roku 1922 do roku 1946, mimo nacistickou okupaci, v konviktu v sídlil rektorát Vysoké školy báňské v Příbrami, poté v letech 1946 až 1950 objekt využíval opět arcibiskupský konvikt a následně až do roku 1990 okresní národní výbor a krátce okresní úřad. Kaple v zadní části objektu byla přeměněna na velký zasedací sál a v 60. letech byl tajně zbudován podzemní kryt civilní obrany pro okresní funkcionáře, který později soužil jako sklad materiálu humanitární pomoci. Po roce 1990 připadl konvikt opět Arcibiskupství pražskému.[3][4][5]

Seznam rektorů[6]
Jméno
(narození – úmrtí)
Nástup do úřaduOpuštění úřadu
prof. František Xaver Maxmilián Zippe
(1791–1863)
18491850
prof. Johann Grimm
(1805–1874)
18501874
prof. Augustin Beer
(1815–1879)
18741879
prof. Ing. Dr. mont. h. c. Josef Hrabák
(1833–1921)
1879
1885
1881
1889
prof. Ing. Karel Balling
(1835–1896)
18811883
prof. Ing. Gustav Ziegelheim
(1839–1904)
1883
1889
1899
1885
1895
1901
prof. Ing. Adolf Hofmann
(1853–1913)
18951897
prof. Dr. Ing. h. c. Dr. mont. h. c. Josef Gängl von Ehrenwerth
(1843–1921)
18971899
prof. Dr. mont. h. c. Ing. Vojtěch Káš
(1848–1933)
19021903
prof. PhDr. Josef Theurer
(1862–1928)
1903
1907
1917
1926
1905
1911
1921
1927
prof. Ing. Rudolf Vambera
(1860–1918)
19051907
prof. Dr. mont h.c. Ing. Ludvík Kirshner
(1861–1936)
1911
1929
1913
1930
prof. Dr. techn. Ing. František Köhler
(1876–1919)
19131917
prof. Ing. František Částek
(1874–1922)
19211922
prof. Ing. Václav Macka
(1873–1929)
19221923
prof. PhDr. František Pavlíček
(1874–1947)
19231924
prof. Dr. techn. Ing. František Čuřík
(1876–1944)
1924
1927
1926
1929
prof. Dr. techn. Ing. Václav Pošík
(1874–1952)
19301931
prof. Dr. mont. Ing. Bohuslav Stočes
(1890–1969)
1931
1936
1932
1937
prof. Ing. Václav Cibuš
(1877–1946)
1932
1939
1933
1940
prof. Dr. mont. Ing. Alois Parma
(1886–1943)
1933
1937
1935
1938
prof. Dr. techn. Ing. Alexandr Iljič Glazunov
(1888–1951)
19351936
prof. Ing. Josef Hummel
(1881–1963)
19381939

Odkazy

Reference

  1. EFMERTOVÁ, Marcela C. České země v letech 1848-1918. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-47-8. S. 352. 
  2. Vyhláška č. 85/1904 ř. z., kterou se vydávají nové stanovy pro horní akademie v Lubně a Příbrami, které se nyní mají nazývati „montanistické vysoké školy“. Dostupné online.
  3. Uzsvm.cz: ÚZSVM předal podzemní kryt arcibiskupství (10/2009)
  4. Pribram.eu: Budova konviktu
  5. Idnes.cz: Kryt v Příbrami zůstal utajen 20 let, měl pomoci soudruhům v nouzi (10/2009)
  6. Osobnosti a rektoři VŠB-TUO [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Konvikt Pribram.jpg
(c) okino, CC BY-SA 3.0
Příbram II, Jiráskovy sady č. p. 240, někdejší konvikt, bývalá budova Vysoké školy báňské.