Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku

Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku
	Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig
	Budova Vysoké školy grafiky a knižního umění ve Wächterstraße 11
Zkratka	HGB
Rok založení	1764
Typ školy	státní
Vedení
Rektor	Thomas Locher
Prorektor	Prof. Dr. Benjamin Meyer-Krahmer
Prorektor	Prof. Dr. Marc Rölli
Kancléř	Uwe Wellmann
Počty akademiků
Studentů celkem	547 (2018)
Další informace
Rozpočet	7 457 000 € (2019)
Sídlo	Lipsko
Adresa	Wächterstraße 11; 04107 Leipzig
Zeměpisné souřadnice	51°20′0,26″ s. š., 12°22′4,21″ v. d.
Členství	Spolek pro podporu německé výzkumné sítě a Německá konference rektorů
	https://www.hgb-leipzig.de/
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku (německy Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig, anglicky Academy of Fine Arts Leipzig; zkráceně HGB) je vzdělávací instituce založená v Lipsku v roce 1764, jež je jednou z nejstarších státních uměleckých vysokých škol v Německu. Přibližně 600 studentů zde v současnosti studuje ve čtyřech studijních programech malířství/grafiku, knižní umění/grafický design, fotografii a mediální umění. Kromě toho byl roku 2009 založen magisterský program „Kultury kurátorství“. Tento obor je ve své podobě v Německu jedinečný a spojuje uměleckou praxi s vědeckou reflexí. V roce 2014 škola oslavila 250 let svého trvání společně s Vysokou školou výtvarných umění v Drážďanech, která byla založena v témže roce. HGB je partnerskou školou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.^[2]

Historie

Dne 6. února 1764 založil princ František Xaver Saský jako regent zastupující svého synovce, nezletilého kurfiřta Fridricha Augusta III. (1750–1827), malířskou akademii v Lipsku, kterou podřídil Umělecké akademii v Drážďanech. Jako zakládající ředitel byl jmenován malíř Adam Friedrich Oeser, jenž tuto funkci zastával 35 let až do své smrti v roce 1799. Tato akademie byla otevřena na podzim roku 1764 v lipském Amtshausu. V létě roku 1765 se však přestěhovala do západního křídla historického knížecího Pleißenburgu, který stál na místě dnešní Nové radnice. Od podzimu 1765 byl jedním z velmi snaživých Oeserových žáků kresby student práv Johann Wolfgang Goethe a oba, po této vzdělávací fázi, zůstali po celý život v kontaktu. Instituce byla později rozšířena a stala se Akademií kreslení, malířství a architektury.^[3] Kolem roku 1835 se nazývala Akademií výtvarných umění. Kromě ředitele zde působil jeden učitel architektury a dva učitelé pro volnou ruční kresbu. Vyučování tehdy bylo bezplatné. V roce 1863 bylo oddělení architektury zrušeno, zbývající oddělení byla roku 1871 reorganizována.^[3]^[4]

V následujících 30 letech proběhly pod vedením ředitele Ludwiga Niepera další radikální změny. Od roku 1876 se instituce nazývala Královská umělecká akademie a škola užitého umění.^[3] Roku 1893 založil Nieper oddělení fotografické reprodukce, což ovlivnilo pozdější zaměření akademie. Následně Nieper uzavřel oddělení architektonického umění a řemesel (1894) a oddělení sochařství (1896).^[3] Během této doby však byla zahájena výstavba nové budovy pro akademii určené ve Wächterstraße 11 v centru Lipska, kterou Vysoká škola grafiky a knižního umění využívá dodnes. Vzhledem k tomu, že Ludwig Nieper se v roce 1875 stal rovněž zakládajícím ředitelem Městské obchodní školy, nechal vedle stávající školní budovy postavit ve Wächterstraße 13 ještě jednu novou, kterou dnes využívá Vysoká škola techniky, ekonomie a kultury (HTWK). V roce 1900, na konci Nieperovy éry, byla lipská akademie přeměněna na Královskou akademii pro grafická umění a knižní průmysl.^[3] Tato škola byla roku 1905 první výtvarnou akademií, která přijímala ke studiu ženy; v roce 1913 již bylo mezi studujícími více žen než mužů. Po rozpadu Saského království a vzniku Svobodného státu Sasko byla škola přejmenována na Státní akademii grafických umění a knižního průmyslu. S nastolením nacionálně socialistické diktatury museli školu opustit profesoři Hugo Steiner-Prag a Willi Geiger a později rovněž dva další učitelé, kteří měli židovské manželky. V letním semestru 1938 zde studovalo 286 studentů. Díky tomu se akademie stala třetí největší uměleckou vysokou školou v Německé říši po Vídni (1005 studentů) a Berlíně (309 studentů). V roce 1940 byl založen Institut pro barevnou fotografii. Od roku 1942 až do konce druhé světové války byl ředitelem malíř a grafik Arno Drescher. Při bombardování Lipska v prosinci 1943 byla budova ze dvou třetin zničena. Výuka však přerušena nebyla.^[4]

Po válce byl americkými vojenskými silami dosazen úřadující ředitel Walter Tiemann, jenž se snažil navázat na předválečnou tradici akademie. Současně se na převzetí funkce připravoval Kurt Massloff podporovaný Sovětskou vojenskou správou. Dne 26. dubna 1947 byla v budově ve Wächterstraße 11 znovu otevřena obnovená akademie s novým zaměřením pod vedením Kurta Massloffa. Název Vysoká škola grafiky a knižního umění (HGB) byl zaveden roku 1950. Od roku 1951 zde jako profesor písma a typografie vyučoval Albert Kapr. V letech 1957–1959 zde studoval autor Maxipsa Fíka Jiří Šalamoun. Vzhledem ke stylu, jenž je v dějinách umění označován jako „Lipská škola“, získala tato instituce vynikající pověst v německém i mezinárodním měřítku, o níž se zasloužili umělci, jako byl Wolfgang Mattheuer, Bernhard Heisig, Werner Tübke, Arno Rink, Sighard Gille a další.^[4]

Saský vysokoškolský zákon ze dne 10. dubna 1992 potvrdil trvání Vysoké školy grafiky a knižního umění v Lipsku, zatímco jiné lipské vysoké školy byly po znovusjednocení Německa rozpuštěny nebo sloučeny. Mezi uměleckými kritiky na celém světě je tato instituce označována za jednu z nejvýznamnějších německých uměleckých škol. K tomuto statutu přispěla tzv. „Nová lipská škola“, která se prosadila zvláště v malířství. Jejím nejznámějším představitelem je malíř Neo Rauch, který je absolventem lipské školy a později tu jako profesor vedl speciální kurz malby.^[4]

Rektoři

Písmo *Sabon*, které v roce 1967 navrhl Jan Tschichold

1763–1799 Adam Friedrich Oeser
1800–1812 Johann Friedrich August Tischbein
1814–1841 Veit Hanns Schnorr von Carolsfeld
1847–1871 Gustav Jäger
1872–1901 Ludwig Nieper
1901–1920 Max Seliger
1920–1941 Walter Tiemann
1940–1945 Arno Drescher
1947–1958 Kurt Massloff
1959–1961 Albert Kapr
1961–1964 Bernhard Heisig
1964–1966 Gerhard Kurt Müller
1966–1973 Albert Kapr
1973–1976 Werner Tübke
1976–1987 Bernhard Heisig
1987–1994 Arno Rink
1994–1997 Albrecht von Bodecker
1997–2000 Ruedi Baur
2000–2003 Klaus Werner
2003–2011 Joachim Brohm
2011–2016 Ana Dimke
2016–2017 Ralf F. Hartmann (úřadující rektor)
od července 2017 Thomas Locher

Docenti a profesoři

1774–1803: Johann Heinrich Wiese
1875–1896: Melchior zur Straßen
1875–1888: August Scheffers
1882–1894: Carl Werner
1883–1904: Carl Josef Alois Bourdet
1893–1919: Erhard Ludewig Winterstein
1895–1915: Albrecht Kurzwelly
1896–1924: Adolf Lehnert
1897: Max Klinger
1903–1940: Bruno Héroux
1903–1906: Friedrich Wilhelm Kleukens
1904: Otto Richard Bossert
od roku 1906–?: Georg Belwe
1907–1917: Emanuel Goldberg
1907–1942: Alois Kolb
1907–1937: Paul Horst-Schulze
1907–1933: Hugo Steiner-Prag
1919–1923: Bruno Eyermann
1921–1953: Alfred Thiele
1922–1933: Hans Alexander Müller
1925–1945: Ignatz Wiemeler
1928–1933: Willi Geiger
1937– Rudolf Spemann
1946–1950: Max Schwimmer
1946–1958: Elisabeth Voigt
1946–1967: Egon Pruggmayer
1950–1965: Karl Krug
1952–1985: Walter Schiller
1954–1958: Johannes Lebek
1956–1974: Wolfgang Mattheuer
1957–1991: Gerd Thielemann
1961–1980: Heinz Föppel
1962–2001: Rolf Kuhrt
1963–1992: Klaus Liebich
1963–1989: Horst Thorau
1964–1976: Werner Tübke
1968–2000: Hildegard Korger^[5]
1970–2004: Joachim Jansong
1974–2008: Ulrich Hachulla
1975–1981: Harald Kirschner
1978–2005: Arno Rink
1978–2008: Helfried Strauß
1979–1983: Hartwig Ebersbach
1979–1998: Gert Wunderlich
1986–2006: Sighard Gille
1986–1992: Günter Thiele
1989–2014: Doris Ziegler
1991–1994: Arnd Schultheiß
od roku 1993: Tina Bara
od roku 1993: Joachim Brohm
od roku 1993: Dieter Daniels
1993–2017: Astrid Klein
1993–2007: Timm Rautert
1993–2014: Christoph Türcke
1995–2004: Ruedi Baur
od roku 1995: Helmut Mark
od roku 1997: Alba D’Urbano
1997–2005: Volker Pfüller
1998–2006: Detlef Fiedler
1998–2006: Daniela Haufe
od roku 1999: Beatrice von Bismarck
1999–2005: Andreas Brexendorff
1999–2005: Gudrun Petersdorff
od roku 2001: Christin Lahr
od roku 2001: Rayan Abdullah
od roku 2002: Joachim Blank
2004–2010: Fritz Best
od roku 2004: Fred Smeijers
od roku 2004: Ingo Meller
od roku 2005: Michael Mauracher
2005–2014: Neo Rauch
od roku 2006: Markus Dreßen
2006–2012: Katrin Kunert
2006–2010: Yvonne Kuschel
2006–2018: Peter Piller
od roku 2006: Annette Schröter
2007–2009: Christopher Muller
od roku 2007: Thomas M. Müller
2007–2013: Günther Selichar
od roku 2008: Torsten Hattenkerl
2008–2014: Oliver Klimpel
od roku 2009: Annette Kisling
od roku 2009: Heribert C. Ottersbach
2009–2014: Katrin von Maltzahn
2009–2015: Thomas Weski
od roku 2010: Oliver Kossack
od roku 2011: Stephan Müller
od roku 2011: Heidi Specker
od roku 2012: Jörg Ernert
od roku 2012: Christoph Feist
2012–2014: Ruprecht von Kaufmann
od roku 2013: Clemens von Wedemeyer
od roku 2015: Maureen Mooren
od roku 2015: Christian Weihrauch
od roku 2015: Marc Rölli
od roku 2016: Steven Black
od roku 2016: Peggy Buth
od roku 2016: Christoph Ruckhäberle
od roku 2017: Michael Riedel
od roku 2018: Ludovic Balland

Známí absolventi

Carl Gustav Carus (1789–1869), lékař, malíř a přírodní filosof
Jan Tschichold (1902–1974), kaligraf, typograf a autor; představitel tzv. Nové typografie
Roger Rössing (1929–2006), německý fotograf, spisovatel a publicista
Renate Rössingová (1929–2005), německá fotografka
Evelyn Richter (1930–2021), německá fotografka
Neo Rauch (* 1960), malíř a pozdější profesor malby

Čeští studenti a absolventi

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig na německé Wikipedii.

↑ Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst. Haushaltsplan 2019/2020 [online]. Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst [cit. 2020-12-29]. S. 317. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-03. (německy)
↑ Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze za rok 2018 [online]. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2019, rev. 2019 [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Dresslers Kunstjahrbuch. Rostock: Willy Oskar Dressler, 1913, roč. 7, s. 327. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d Geschichte [online]. Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig, rev. 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (německy)
↑ Verband der Grafik-Designer der DDR und Niedersächsisches Ministerium für Bundes- und Europaangelegenheiten: P40. Plakate aus der DDR, Berlin 1990, s. 76, ISBN 978-3-8758-5184-7. (německy)

Literatura

10 Jahre Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig : 1947–1957. Leipzig: Hochschule d. Grafik u. Buchkunst 32 s. (německy)
200 Jahre Hochschule für Grafik und Buchkunst : Börsenblatt-Bildbericht von d. Feierlichkeiten in d. Buchstadt Leipzig. Börsenblatt für den deutschen Buchhandel. 1964, Band 131, s. 726–727. (německy)
Beiträge zur Grafik und Buchgestaltung : 200-Jahr-Feier der Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig. Leipzig: Hochschule für Grafik und Buchkunst, 1964. 40 s. (německy)
Das Gesetz und seine visuellen Folgen : [Forschungsprojekt der Hochschule für Grafik und Buchkunst (HGB) und des Instituts Design2context an der Hochschule für Gestaltung und Kunst Zürich (Hgkz)] = La loi et ses conséquences visuelles. Příprava vydání Ruedi Baur, Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig. Wettingen: Müller, 2005. 605 s. ISBN 978-3-03778-043-5. (německy)
Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig – der Bau und seine Geschichte. Leipzig: Institut für Buchkunst Leipzig, 2014. 95 s. ISBN 978-3-932865-82-4. (německy)
Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig. Leipzig: Institut für Buchkunst, 2003. 303, xvi s. ISBN 978-3-932865-35-0. (německy)
Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig: Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig 1945–1989. Teil: Buchgestaltung, Gebrauchsgrafik. Leipzig: Hochschule für Grafik und Buchkunst, 1989. 136 s. (německy)
Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig: Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig 1945–1989. Teil: Malerei, Grafik, Fotografie. Leipzig: Hochschule für Grafik und Buchkunst, 1989. 240 s. (německy)
KAFKOVÁ, Barbora. Umělecké dění na Hochschule für Grafik und Buchkunst (HGB) v Lipsku v druhé polovině 20. století. Praha, 2011 [cit. 2021-01-01]. 53 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Katolická teologická fakulta. Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Eva Novotná. Dostupné online.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku na Wikimedia Commons
Der Studienrad der Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig na X (dříve Twitteru)
Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig na Facebooku
Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig na Instagramu
(německy) (anglicky) Oficiální stránky

[Haushalt-1] Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst. Haushaltsplan 2019/2020 [online]. Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst [cit. 2020-12-29]. S. 317. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-03. (německy)

[2] Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze za rok 2018 [online]. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2019, rev. 2019 [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06.

[DKJB-3] Dresslers Kunstjahrbuch. Rostock: Willy Oskar Dressler, 1913, roč. 7, s. 327. (německy)

[Geschichte-4] Geschichte [online]. Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig, rev. 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (německy)

[5] Verband der Grafik-Designer der DDR und Niedersächsisches Ministerium für Bundes- und Europaangelegenheiten: P40. Plakate aus der DDR, Berlin 1990, s. 76, ISBN 978-3-8758-5184-7. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály