Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech

Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech
Hochschule für Bildende Künste Dresden
Umělecká akademie na Brühlské terase v pohledu z Frauenkirche
Zkratka	HfBK Dresden
Rok založení	1764
Typ školy	státní
Vedení
Rektor	Prof. Oliver Kossack
Prorektor	Prof. Dr. Markus Santner
Prorektor	Prof. Barbara Wille
Kancléř	Kathrin Hübinger
Počty akademiků
Studentů celkem	549 (2021), 557 (2020), 515 (2019), 505 (2018), 519 (2018 a 2017), 528 (2016), 552 (2015), 587 (2014), 617 (2013), 599 (2012), 613 (2011), 630 (2010), 610 (2009), 595 (2008), 579 (2007), 579 (2006), 537 (2005), 527 (2004), 499 (2003), 486 (2002), 483 (2001), 465 (2000), 444 (1999) a 414 (1998)
Další informace
Počet fakult	2
Rozpočet	9 162 300 € (2019)[1]
Sídlo	Drážďany
Adresa	Brühlsche Terrasse 1 01067 Dresden
Ulice	Brühlova terasa, Güntzstraße a Pfotenhauerstraße
Zeměpisné souřadnice	51°3′10,23″ s. š., 13°44′32,8″ v. d.
https://www.hfbk-dresden.de/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech (německy Hochschule für Bildende Künste Dresden; zkráceně HfBK Dresden) je státní vzdělávací instituce založená v roce 1764 a jedna z nejstarších uměleckých vysokých škol v Evropě. V současné době zde studuje přibližně 500 studentů.

Budovy

Umělecká akademie na Brühlské terase

Na exponovaném místě, na Brühlské terase, hned vedle Frauenkirche, sídlí Umělecká akademie, jedna ze tří budov dnešní Vysoké školy výtvarných umění v Drážďanech. Její čtyřkřídlou dispozici, která byla postavena v letech 1887–1894, navrhl Constantin Lipsius. Vzhledem k její monumentalitě a kvůli jejímu umístění se jednalo o kontroverzní stavbu. Budova, jejíž skleněná kopule je pro svůj tvar přezdívána „lis na citróny“, sloužila jako sídlo Umělecké akademie a jako výstavní sál Saského uměleckého spolku, jenž je od roku 2005 využíván jako výstavní hala Státních uměleckých sbírek Drážďany. V roce 1945 utrpěly všechny budovy značné škody následkem požáru. Roku 1952 byly již opraveny do té míry, že akademie mohla znovu zahájit výuku. V letech 1991–2002 následovaly rozsáhlé sanační práce na Lipsiově stavbě, jejíž části poničené za druhé světové války byly rekonstruovány. Budova na Brühlské terase je sídlem ateliérů výtvarného umění, grafických dílen, rektorátu a výstavních prostor školy, v nichž se koná každoroční výstava diplomových prací.^[2]

Škola užitého umění v Güntzstraße

Dílny a ateliéry pro studijní obory restaurování, scénické a kostýmní výtvarnictví a odborný kurz divadelní výpravy se nacházejí v Güntzstraße 34, v Johannstadtu, v budovách bývalé Akademie užitých umění.^[2]

Pfotenhauerstraße

Vysoká škola má v Pfotenhauerstraße 81/83 a rovněž v Johannstadtu, sochařské oddělení, jehož dílny a ateliéry byly postaveny roku 1910 na rozsáhlém pozemku. Začátkem července se každoročně koná výstava diplomových prací na Brühlské terase a v Pfotenhauerstraße.^[2]

Historie

V roce 1764 byla jménem kurfiřta Fridricha Kristiána Saského založena Všeobecná umělecká akademie malířství, sochařství, mědirytectví a stavitelství. V letech 1768–1786 sídlila ve Fürstenberském domě. Jejím prvním vedoucím byl Francouz Charles Hutin. Po Hutinově smrti roku 1776 nastoupil na místo úřadujícího ředitele akademie Johann Eleazar Zeissig, známý jako Schenau, dalším ředitelem byl např. Giovanni Battista Casanova. Všeobecná akademie byla nástupkyní drážďanské kreslířské a malířské školy založené v roce 1680, která byla jednou z nejstarších uměleckých akademií v německy mluvících zemích.^[3]

V Polytechnické škole na náměstí Antonplatz byla v letech 1875/76 založena Královská saská škola užitého umění. Jako jedno z jejích oddělení vzniklo roku 1876 Uměleckoprůmyslové muzeum. V letech 1906/08 se instituce přestěhovala do nové pro ni určené budovy. V roce 1914 se Uměleckoprůmyslové muzeum osamostatnilo a dnes se nachází v zámku Pillnitz. Ze Školy užitého umění se stala Státní vysoká uměleckoprůmyslová škola, jež byla roku 1950 sloučena s Akademií výtvarných umění, čímž vznikla Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech.^[3]

Studijní programy

Studijní program Výtvarné umění (malířství, volná grafika, sochařství, nová média) zahrnuje 10 semestrů a je uzavřen diplomem. Studijní program Umělecká technologie, konzervování a restaurování uměleckých a kulturních statků patří k nejstarším svého druhu v Německu. Studijní programy Jevištní a kostýmní výtvarnictví a Divadelní design se vyznačují praktickým prolínáním designových a řemeslných disciplín. Díky školnímu divadlu, které bylo dokončeno v roce 2000, a dobře vybavené zkušebně, vytvořila škola optimální pracovní podmínky pro pořádání divadelních kurzů. Obdobný postgraduální kurz Arteterapie, jenž byl založen v roce 1996, nabízí v Německu již jen Vysoká umělecká škola Weißensee v Berlíně. Po absolvování studia dostávají umělci a pedagogové možnost kvalifikovat se v umělecko-sociální oblasti.^[4]

Aktuální profesoři uměleckých disciplín

Výtvarná umění

• Peter Bömmels, malba, grafika a další média obrazové poezie
• Eberhard Bosslet, plastika a prostorové koncepty
• Monika Brandmeier, sochařství a média související s architekturou
• Ulrike Grossarth, komplexní umělecké dílo, kombinovaná technika
• Martin Honert, trojrozměrný design
• Ralf Kerbach, Malba, vizuální design a výzkum obrazu
• Robert Klümpen, orientační fáze výtvarného umění
• Christian Macketanz, malba
• Wilhelm Mundt, sochařství
• Carsten Nicolai, analogová a digitální obrazová média
• Wolfram Adalbert Scheffler, obraz – kresba, grafika, malba
• Christian Sery, interdisciplinární a experimentální malba
• Barbara Wille, orientační fáze výtvarného umění
• Carl Emanuel Wolff, sochařství

Restaurování

Restaurátorské obory vyučují Thomas Danzl, Ursula Haller, Christoph Herm, Ivo Mohrmann a Andreas Schulze.

Jevištní a kostýmní výtvarnictví

Tento studijní program vyučují Barbara Ehnes, Nadia Fistarol a Kattrin Michel.

Divadelní design

Program vyučují Jens Büttner, Ulrich Eißner, Maren Greinke a Anne Neuser.

Arteterapie

Program Arteterapie vede Doris Titze.

Výtvarná teorie

Teoretické výtvarné předměty vyučují Olaf Lauströer, Constanze Peres, Dietmar Rübel, Donatus Thürnau a Bettina Uppenkamp.

Ředitelé a rektoři

Bývalí profesoři

Známí absolventi

• Anton Raphael Mengs (1728–1779), malíř
• Philipp Otto Runge (1777–1810), malíř rané romantiky
• Adrian Ludwig Richter (1803–1884), malíř a kreslíř
• Fritz von Uhde (1848–1911), důstojník jezdectva a malíř
• August Frind (1852–1924), malíř
• Otto Mueller (1874–1930), malíř a litograf
• Josef Hegenbarth (1884–1962), malíř, grafik a ilustrátor
• Lasar Segall (1891–1957), malíř
• Pol Cassel (1892–1945), malíř a grafik
• George Grosz (1893–1959), kreslíř a malíř
• Karel Niestrath (1896–1971), sochař
• Conrad Felixmüller (1897–1977), malíř
• Gerhard Richter (* 1932), malíř

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hochschule für Bildende Künste Dresden na německé Wikipedii.

Literatura

• Begegnung in Regensburg, HfBK Dresden – AVU Prag : zwei traditionsreiche Kunstakademien stellen sich vor. Příprava vydání Pavel Liška. Regensburg: Stiftung Kunstforum Ostdeutsche Galerie, 2004. 39, 39 s. (Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg: Schriften des Kunstforums Ostdeutsche Galerie in Regensburg ; [32]). ISBN 978-3-89188-106-4.  (německy) (česky)
• Erneuerung als Tradition : 100 Jahre Dresdner Kunst und Kunstakademie im (inter)nationalen Zusammenhang. Příprava vydání Constanze Peres, Diether Schmidt. Amsterdam ; Dresden: Verlag der Kunst, 1997. 255 s. ISBN 90-5705-014-5. (německy) 
• FLÜGGE, Matthias; GREINKE, Susanne; RÜBEL, Dietmar. Geradezu momentan : 250 Jahre Kunstakademie Dresden ; ein Ausstellungsessay. Nürnberg: Verlag für Moderne Kunst, 2014. 128 s. ISBN 978-3-86984-095-6. (německy) 
• Hochschule für Bildende Künste Dresden. Redakce Marcus van Reimersdahl. 2. vyd. Dresden: Sächsisches Staatsministerium der Finanzen, 2003. 51 s. (německy) 
• MeisterschülerInnen der Hochschule für Bildende Künste Dresden : Katharina Baumgärtner, Ella Becker, Julia Boswank, Justus Bräutigam, Alexander Endrullat, Fabian Glass, Sarah Rebekka Gosdschan, Olga Grigorjewa, Lisa Pahlke, Johan Schäfer, Marten Schech, Wolf-Roberto Schimpf, Matti Schulz, Adéla Součková, Sophie Uchman. Příprava vydání Wendelin Renn. [Villingen-Schwenningen]: Verlag Stadt Villingen-Schwenningen, 2017. 64 s. ISBN 978-3-939423-67-6. (německy) 
• MÜHLENBEREND, Sandra. Surrogate der Natur : die historische Anatomiesammlung der Kunstakademie Dresden. Paderborn ; München: Fink, 2007. 292 s. ISBN 978-3-7705-4366-3. (německy) 
• ROTHER, Wolfgang. Der Kunsttempel an der Brühlschen Terrasse : das Akademie- und Ausstellungsgebäude von Constantin Lipsius in Dresden. Dresden ; Basel: Verlag der Kunst, 1994. 103 s. ISBN 978-3-364-00292-7. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hochschule für Bildende Künste Dresden na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech
• Hochschule für Bildende Künste Dresden na YouTube
• Hochschule für Bildende Künste Dresden na Twitteru
• Hochschule für Bildende Künste Dresden na Facebooku
• Hochschule für Bildende Künste Dresden na Instagramu
• (německy) (anglicky) Oficiální stránky