Vysoká (Ještědsko-kozákovský hřbet)
Vysoká | |
---|---|
Vrch Vysoká u Jítravy. Na úpatí se nachází přírodní památka Bílé kameny | |
Vrchol | 545 m n. m. |
Prominence | 90 m ↓ Horní Sedlo |
Izolace | 1,2 km → Jítravský vrch |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Ještědsko-kozákovský hřbet / Ještědský hřbet / Kryštofovy hřbety / Vysocký hřbet[1] |
Souřadnice | 50°48′17″ s. š., 14°51′41″ v. d. |
Hornina | metamorfity, sedimenty |
Povodí | Panenský potok, Lužická Nisa |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoká (545 m n. m., německy Trögelsberg) je vrch v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží asi 1,5 km ssv. od vsi Jítrava, do jejíhož katastrálním území patří jen jižní svahy vrchu, zatímco vrchol patří do území vsi Dolní Suchá, která je částí Hrádku nad Nisou. Vrch je součástí Cráněné krajinné oblasti Lužické hory. Sutě na zalesněném svahu Vysoké jsou stratigraficky významnou paleontologickou lokalitou, která byla známa již v první polovině 20. století.[2]
Popis
Ve vrcholových partiích Vysoké jsou četné pevnůstky prvorepublikového opevnění. Tyto tzv. řopíky tvoří v této pohraniční oblasti souvislé pásy, vedoucí od Jítravského sedla přes Vysokou, Ostrý vrch až k Hornímu Sedlu, Hřebenům a Vraním (Krkavčím) skalám.[3]
Paleontologická lokalita
Na jihozápadním úbočí pod vrcholem se nachází opuštěný kamenolom v cenomanských pískovcích a slepencích s nálezy zkamenělin. Zkameněliny lze nalézt rovněž v okolních sutích na svazích Vysoké, přičemž se jedná o významnou paleontologickou lokalitu, která ke opěrným bodem oblastní stratigrafie.[3]
Níže, na jihozápadním úpatí Vysoké, leží přírodní památka Bílé kameny. Bílé kameny, nazývané kvůli vnější podobě též Sloní skály, představují izolované, geomorfologicky unikátní oblé, hřibovité až kulovité pískovcové skalní tvary, jejichž podoba a barva je způsobena příměsí kaolinitu v hornině.[4]
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Ještědský hřbet, okrsku Kryštofovy hřbety, podokrsku Vápenný hřbet a části Vysocký hřbet.[1]
Přístup
Automobilem lze nejblíže přijet do Jítravského sedla. Nejbližší autobusová zastávka je Rynoltice, Jítrava na silnici I/13 u odbočky do obce. Přes vrchol Vysoké vedou společně červená turistická značka a Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory ze směru Jítrava a Bílé kameny dále do Horního Sedla.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo. Vysoká u Jítravy [online]. Praha: Česká geologická služba, 1993-04-21 [cit. 2017-07-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vysoká (545 m) [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Vysoká v CHKO Lužické hory severně od Jítravy v okrese Liberec
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Vysoká v CHKO Lužické hory severně od Jítravy v okrese Liberec. Druhohorní zkameněliny v cenomanských pískovcích a slepencích. Vzorek ze sbírek Vlastivědného muzea v České Lípě