Vysoká Pec (okres Karlovy Vary)

Vysoká Pec
Pohled na chalupy na svahu Havraního vrchu
Pohled na chalupy na svahu Havraního vrchu
Znak obce Vysoká PecVlajka obce Vysoká Pec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNejdek
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°20′48″ s. š., 12°41′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel341 (2023)[1]
Rozloha13,36 km²[2]
Nadmořská výška744 m n. m.
PSČ362 21
Počet domů122 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoká Pec 109
362 21 Nejdek 1
info@vysokapec.eu
StarostaVáclav Malý
Oficiální web: www.vysokapec.eu
Vysoká Pec na mapě
Vysoká Pec
Další údaje
Kód obce578029
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoká Pec (německy Hochofen) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, zhruba čtyři kilometry severozápadně od Nejdku. Žije zde 341[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590,[4] ale železná ruda se tu těžila již od 14. století.[5] Dějiny obce byly tradičně spojeny s nejdeckým panstvím.[6] Obec Vysoká Pec se v roce 1991 sloučila s Rudným. Doté doby byly obě sídla součástí města Nejdku.[7]

Hornictví

V okolí Vysoké Pece nejsou dominantním ložiskovým typem cínonosné greiseny jako v Rudném, ale železné rudy skarnového typu s obsahem magnetitu. Doly zde založili Šlikové a v nejdecké horní knize je těžba uváděna od roku 1557. Mezi nejstarší doly patřil důl Vysoká Jedle (Hohe Tanne). V průběhu staletí se stal nejdůležitějším dolem Jeroným (Hieronymus), založený v 16. století. Těžba železných rud ve Vysoké Peci byla dočasně přerušena před rokem 1847, důl Jeroným byl však brzy obnoven a provozován až do roku 1855. Po jeho uzavření bylo nadále v provozu pět šachet. Vytěžené rudy byly taveny v místní huti, uváděné ji v roce 1590. Část rudy byla dopravována do nejdeckých hamrů a železáren, ale existují doklady o jejím prodeji do Saska.[6] Se stopami po důlní činnosti se setkáváme v celém okolí Vysoké Pece a Rudného a návštěvníky s nimi seznamuje 9 km dlouhá naučná stezka Vysoká Pec – Rudné. Stezka je určena pěším turistům a zdatnějším cyklistům na horských kolech. V místě poddolovaného území dolu Jeroným vybudovali místní nadšenci „westernové městečko“.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 656 obyvatel (z toho 316 mužů), z nichž bylo 651 Němců a pět cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 787 obyvatel: 781 Němců a šest cizinců. Kromě dvou evangelíků a 114 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů Vysoké Pece (bez místní části Rudné)[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel7407066986817346567871801821231056796116
Počet domů99112115120120120153171713534363849
Vývoj počtu obyvatel a domů Vysoké Pece (včetně místní části Rudné)[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel2 3092 2852 2652 2522 3442 1372 186343339307258227258329
Počet domů3043443403553633674144477170667173104

Části obce

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356. 
  5. ↑ Historie [online]. Obec Vysoká pec [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 151–153. 
  7. ↑ Vysoká Pec [online]. Mistopisy.cz [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 2. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické zajímavosti – Krušné hory – Nejdecko a Kraslicko, s. 33. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  11. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vysoká pec září 2018 (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Vysoká Pec, Krušné hory, okres Karlovy Vary
Vp znak.gif
Znak obce Vysoká Pec, okres Karlovy Vary. V zeleném štítě mlátek křížem přeložený želízkem a podložený vztyčenými rýžovacími hráběmi, převýšenými korunou s pěti stříbrnými perlami, jinak vše zlaté.
Vysoka Pec KV CZ.png
Poloha obce Vysoká Pec v rámci okresu Karlovy Vary a správního obvodu obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.