Vysoký jizerský hřbet
Vysoký jizerský hřbet | |
Nejvyšší hora okrsku Smrk | |
Nejvyšší bod | 1126 m n. m. (Wysoka Kopa) |
---|---|
Rozloha | 15,94 km² |
Nadřazená jednotka | Smrčská hornatina |
Sousední jednotky | Smědavská hornatina Hejnická pahorkatina |
Podřazené jednotky | Vlašský hřeben Libverdská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | ortorula žula rula granodiorit |
Povodí | Smědá |
Souřadnice | 50°53′37″ s. š., 15°14′56″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoký jizerský hřbet je geomorfologický okrsek v západní části Smrčské hornatiny. Rozkládá se na ploše o výměře 15,94 km². Tvoří ho ortoruly, žuly až ruly či granodiority. Hřbet má podobu nesouměrného hrásťového hřbetu táhnoucího se až do Polska.[1]
Nejvyšším vrcholem na české straně hřbetu je Smrk (1124,1 m n. m.), nejvyšší vrchol celého hřbetu a zároveň celých Jizerských hor se nachází v Polsku - Wysoka Kopa (1126 m n.m.) a dalšími významnými body jsou Tišina (872,9 m n. m.) a Měděnec (777,2 m n. m.). Z ochrany přírody se zde nachází chráněná krajinná oblast Jizerské hory, dále národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a Rašeliniště Jizery a přírodní památky Klečoviště na Smrku a Pod Smrkem.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysoký jizerský hřbet, s. 508.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysoký jizerský hřbet, s. 508.
Geomorfologické členění Jizerských hor | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
SMRČSKÁ HORNATINA | Vysoký jizerský hřbet | Vlašský hřeben (Smrk, 1124 m) Libverdská vrchovina (Měděnec, 777 m) |
JIZERSKÁ HORNATINA | Smědavská hornatina | nečlení se (Jizera, 1122 m) |
Soušská hornatina | Střední jizerský hřeben (Jelení stráň, 1018 m) Zámecký hřbet (Černý vrch, 1026 m) Milířská vrchovina (Milíře, 1002 m) | |
Polednická hornatina | ||
Bedřichovská vrchovina | ||
Tanvaldská vrchovina | Desenská vrchovina (Desenský hřeben, 908 m) Lučanská vrchovina (Špičák, 803 m) Loučenská vrchovina (Dračí vrch, 676 m) | |
Oldřichovská vrchovina | nečlení se (Špičák, 724 m) | |
Černostudnická hornatina | ||
Maršovická vrchovina | nečlení se (Maršovický vrch, 743 m) | |
Albrechtická vrchovina | nečlení se (Kančí vrch, 680 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Jizerské hory - Smrk z Paličníku, Jizera Mountains, district Liberec, Czech Republic autor: Prazak
date: 18. 7. 2006