Vysoký kámen (přírodní památka, okres Sokolov)
Přírodní památka Vysoký kámen | |
---|---|
červenec 2014 | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 12. července 1974[1] |
Nadm. výška | 780[2] m n. m. |
Rozloha | 3,64 ha[3][4] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Sokolov |
Umístění | Kámen |
Další informace | |
Kód | 610 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoký kámen | |
---|---|
Vrchol | 780[2] m n. m. |
Prominence | 43 m ↓ severní sedlo |
Izolace | 1,4 km → Liščí vrch |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Krušné hory / Klínovecká hornatina / Přebuzská hornatina / Jindřichovická vrchovina / Bublavská vrchovina |
Souřadnice | 50°18′3″ s. š., 12°24′28″ v. d. |
Povodí | Libocký potok → Ohře |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoký kámen je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1974 a nachází se u vsi Kámen na území Kraslice. Přírodní památka je zároveň zahrnuta do Evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000. Území přírodní památky kopíruje vypreparovaný hřeben skalních výchozů táhnoucí se přibližně od jihu k severu v délce 300 metrů. Důvodem ochrany je zachování geologicky, geomorfologicky a esteticky významného skalního útvaru a na něj vázaných rostlinných a živočišných společenstev.
Historie
Lokalita se těšila zájmu turistů již v 19. století. Roku 1883 zde byla přímo pod skalními útvary postavena hospoda, která však již v roce 1885 vyhořela. Další hospoda byla postavena v roce 1886 (někde se uvádí 1887). I tento objekt však 14. srpna 1906 zcela shořel. Ještě téhož roku zde byla postavena již třetí hospoda, ke které v roce 1928 přibyl velký sál a ve třicátých letech 20. století nová přístavba. Veškeré objekty však 24. listopadu 1937 vyhořely, ale podařilo se je obnovit. Po roce 1945 došlo k začlenění území do pohraničního pásma a restaurace i s nedalekou kaplí z roku 1870 byly odstřeleny.[5]
Již dávno před vyhlášením zvláště chráněného území získala lokalita jistou ochranu. V roce 1907 vykoupil okres Kraslice pozemky se skalními útvary, aby zabránil těžbě kamene a lokalitu tak ochránil.[6] Území bylo chráněno usnesením rady Okresního národního výboru v Sokolově ze dne 12. července 1974 jako chráněný přírodní výtvor Vysoký kámen. Nově vyhlásil chráněné území Okresní úřad v Sokolově s účinností od 24. července 2000 pod názvem Přírodní památka Vysoký kámen.[7]
Přírodní poměry
Skalní útvar z drobového kvarcitu je důležitým korelačním horizontem v metamorfovaných horninách ordovického stáří, s kamenným mořem, které je vzorovým příkladem kryogenního zvětrávání hornin ve čtvrtohorách.[8] Drobový kvarcit díky své odolnosti vůči zvětrávání vytváří skalní útvary Vysokého kamene a dalších izolovaných rozpukaných skalních věží 10–20 metrů vysokých, v jejichž okolí se nacházejí balvanitá pole. Nejvyšší skalní věží je Vyhlídková skála (780 m n. m.[2]). Hřeben uzavírá skalní věž Větrná skála. Kvarcit obsahuje přibližně 90 % křemene, jeho tmavošedou barvu způsobuje celkem rovnoměrné rozptýlení rudních minerálů hematitu a ilmenitu s vysokým obsahem železa. V polohách kvarcitů jsou hojné, často do ležatých vrás zvrásněné žilky a čočky šedobílého křemene.[9]
Fauna a flóra
Přestože hlavním cílem ochrany nejsou rostlinné druhy, vyskytuje se zde několik významných druhů, které jsou součástí rostlinných společenstev, a tedy součástí předmětu ochrany. Nelesní biotop zahrnuje škálu skalních útvarů, kamenných moří, sutí a skalních stěn. Skalní štěrbiny hostí vegetaci silikátových skal. Příznačné je bohatství skalních druhů mechorostů (Brachythecium) a zvláště lišejníků (Lichen). Mezi nejvýznamnější lišejníky patří drobnovýtruska žlutolesklá (Pleopsidium chlorophanum), Verrucaria ochrostoma a řada druhů z rodů Umbilicaria, Parmelia, Cladonia, Cetraria. Z kapradin je častý osladič obecný (Polypodium vulgare). Na plochách s mělkou vrstvou půdy na skalních terasách roste vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na vlhčích místech v sutích najdeme některé druhy rašeliníku (Sphagnum nemoreum a Sphagnum russowii).[7][10][11]
Na území přírodní památky hnízdí holub hřivnáč (Columba palumbus), byla zde pozorována liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), tchoř tmavý (Mustela putorius) a doložen je výskyt tetřívka obecného (Tetrao tetrix).[10]
Vrchol
Prostor přírodní památky zaujímá vrcholovou partii stejnojmenného vrchu s vrcholem 780 m n. m.,[2] který geomorfologicky spadá do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina, podokrsku Jindřichovická vrchovina a její samostatné části Bublavská vrchovina.[12]
Na vrcholu je vyhlídková plošina s kruhovým výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny.
Galerie
tmavý kvarcit (křemenec) s žilkami světlého křemene
osladič obecný ve skalní štěrbině na lokalitě v červenci 2014
pohled z vrcholu západním směrem do Německa
skalní útvar "zobák"
skalní útvary
skalní útvary
motýl na skalce
Odkazy
Reference
- ↑ PP Vysoký kámen [online]. Biolib.cz [cit. 2010-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 375.
- ↑ ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2015. 195 s. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 181.
- ↑ a b KRÁSA, Petr. Plán péče o přírodní památku Vysoký kámen na období 2007-2016. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2005. S. 4 – 9.
- ↑ PP Vysoký kámen [online]. AOPK ČR [cit. 2015-07-01]. Dostupné online.
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 122.
- ↑ a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 439.
- ↑ VYSOKÝ KÁMEN - přírodní památka [online]. Salvia - ekologický institut, z.s. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký kámen na Wikimedia Commons
- Popis na webu geology.cz
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, Krušné hory, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památky Vysoký kámen, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
osladič obecný na lokalitě PP Vysoký kámen, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, detail - tmavý kvarcit a v něm světlé žilky křemene, Krušné hory, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, skalní útvar "zobák", okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vysoký kámen, okres Sokolov