Vytížení moskevského metra

Metro, které slouží hlavnímu městu Ruska, Moskvě, je jedním z nejvytíženějších na světě; denně jej využije kolem sedmi až devíti milionů cestujících.

Vytížený eskalátor moskevského metra

Průměrně dvakrát podzemní dráhu využije 1,8 milionu cestujících v pracovních dnech a 463 tisíc cestujících o sobotě a neděli. 80 % cestujících využije při své cestě i okružní linku Kolcevaja (to je 3,9 milionu cestujících), 66 % všech cestujících pak při své cestě přestupuje (3,2 milionu). Mnohé stanice mají rozsáhlé sítě přestupních chodeb, mnohdy mezi dvěma nástupišti vede i více než obvyklá jedna.

Největší toky cestujících zažívají nejdelší linky; Zamoskvoreckaja, Tagansko-Kransopresněnskaja, Kalužsko-Rižskaja a Serpuchovsko-Timirjazevskaja. Je to nejen díky tomu, že pokrývají velkou část metropole, ale též i kvůli navazující rozsáhlé síti příměstské dopravy. Na některých konečných stanicích činí obrat cestujících i přes 100 000; součástí těchto stanic jsou velké terminály autobusové dopravy. V moskevské dopravě je toto označováno názvem Efekt Vychino, a to podle stanice, kde je tento tok nejrazantnější.

Naopak nejméně vytížené jsou linky Ljublinskaja, Kalininskaja a Kachovskaja. A to díky tomu, že jsou jednak krátké a jednak nebyly dobudovány celé; v provozu jsou pouze jejich první úseky. Výstavba dalších byla plánována, avšak díky nedostatku financí v 90. letech odsunuta do budoucnosti. I linka lehkého metra Butovskaja patří k málo využívaným; funguje však teprve od roku 2003 a její další rozšiřování jsou plánována. Navíc díky svému umístění slouží spíše jako napáječ deváté linky pro sídliště Butovo.

Případy přetížení

Denní tok cestujících činí v moskevském metru 32 194 cestujících na kilometr a 56 166 na stanici. Samotné vlaky bývají někdy vytížené maximálně, a to i přesto, že na nejvíce vytížených linkách fungují až osmivozové soupravy o délce 153,6 m. Díky nim je možné přepravit za hodinu v jednom směru mezi 50 (šestivozové soupravy) až 70 tisíci cestujícími (osmivozové). Provozované soupravy typu E, 81-71 a Jauza lze spřáhnout jako osmivozové; u lehkého metra a vozů Rusič pak do sedmivozových (na některých nástupištích by však cestující museli vystupovat pomocí dveří v šestém voze vzhledem k nedostatečné délce nástupišť).

Kromě vlaků však v některých stanicích dochází v časech dopravní špičky i přetížení eskalátorových tunelů, tj. tvoří se před i za eskalátory dlouhé fronty. Jako nejjednodušší řešení se ukázala (v Praze či Budapešti) výměna původních sovětských eskalátorů (LT-3) za novější západní výroby a hlavně čtyřramenné. Tyto rekonstrukce by však byly v Moskvě poměrně nákladné, vzhledem k velkému počtu problematických stanic a délce eskalátorů. Navíc průměr tunelu je také omezený, a to průměrem 7,5 m. Výhledově se však plánuje dobudovat do některých stanic nové výstupy, což bude sice dražší, ale jako řešení efektivnější.

Statistiky