Vyza malá

Vyza malá – kaluga
Vycpaná vyza malá v oblastním muzeu v Chabarovsku (3 m, 250 kg)
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	jeseteři (Acipenseriformes)
Čeleď	jeseterovití (Acipenseridae)
Rod	vyza (Huso)
Binomické jméno
Huso dauricus Georgi, 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyza malá (Huso dauricus; rusky калуга, kaluga) je velká dravá jeseterovitá ryba vyskytující se v povodí řeky Amur ve Východní Asii.

Společně s vyzou velkou patří mezi největší sladkovodní ryby na světě, s maximální velikostí kolem 1 000 kg a 5,6 m se může dožít i více než 55 let.^[2] Vyza malá je ale jistě jednou z největších z rodiny jeseterovitých. Stejně jako poněkud větší vyza velká tráví část svého života ve slané vodě. Mají šedozelené až černé hřbety se žlutavě zeleno-bílým podbřiškem. Kaluga byla drancována téměř k vyhubení pro její cenné jikry (kaviár). Navzdory neustálým hlídkám proti pytláctví, pytláci stále ryby loví. Lov vyzy kdekoli v řece Amur je trestným činem, za který lze uložit vysoký trest. Je však známo, že vyzy mají agresivní charakter, a byly o nich hlášeny případy převracení rybářských lodí a utopení rybářů, ačkoli neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že by napadly nebo lovily lidi. V oblastním muzeu v Chabarovsku je vypreparovaná ryba, která byla chycena v roce 1996, vážila 250 kilogramů v délce 350 cm.^[3]

Výskyt

Vyza malá je semi-anadromní druh ryby, část svého života tráví ve slané vodě ale většinu z jejího života ve sladké vodě. Kaluga je jeden ze čtyř druhů jeseterů vyskytující se v řece Amur. Řeka Amur je jednou z největších řek ve východní Asii a leží mezi hranicemi Číny a Ruska.^[4] V této řece existují dva typy Kalugy. Jedna skupina jeseterů se tře v hlavním toku řeky, zatímco ostatní migrují po proudu. V raném stádiu života žijí vyzy raději v čistém prostředí. Upřednostňují místo řeky, kde je čisté bílé dno a otevřený prostor pro plavání nad dnem. Vyza také preferuje vyhnout se jakémukoli úkrytu v řece. Pozorování svědčí o tom, že embrya Kalugy to mohou dělat, aby se vyhnuli predátorům v blízkosti dna řeky. Jeseter kaluga je v současné době ohrožen kvůli lidské interakci. Nicméně faktory životního prostředí, jako jsou teplota vody, představují riziko výskytu plísně na vykuleném plůdku, která by mohla vést k jeho zahubení. Intenzita migrace je také velkým faktorem života vyzy. Rychlost vody v proudu má velký vliv na migraci vykuleného plůdku, pravděpodobnost migrace embrya roste se sílou proudu vody. Migrace hraje v raném životě vyzy velkou roli. Migrace kalugy je považována za pasivní migraci, protože embrya nemají žádnou kontrolu nad místem, kam je řeka bere. Dospělý jedinec pak migruje mezi horním a dolním proudem. Generační doba tohoto druhu není menší než 20 let.

Hospodářský význam

Jeseteři jsou z volných vod drancováni především pro kaviár. Chov jeseterů a produkce kaviáru v akvakultuře je tedy považováno nejen za perspektivní oblast, ale také za způsob ochrany jeseterů. Celosvětová produkce jeseterů vzrostla v posledních letech z 2500 tun v roce 1999 na 25 600 tun v roce 2008 (FAO, 2008). U výroby kaviáru lze sledovat podobný trend. Ta vzrostla z 1,7 tuny v roce 2003 na 27,3 tun v roce 2007. Vysoká cena kaviáru zaručuje rentabilitu chovu jeseterů v akvakultuře. Přičemž kaviár z albinotické formy jesetera patří k nejdražším na světě. Kilogram tohoto vysoce kvalitního „zlatého kaviáru“ může stát podle Guinnessovy knihy rekordů až 25 000 $.

Životní cykly

Vyza malá tráví velkou část svého života ve slané vodě a vrací se do řek k rozmnožování. Kaluga se tře v dolním toku řeky Amur v silně proudících stanovištích v hlavním toku řeky na dně štěrku nebo písčitého štěrku, při teplotě vody 12–20 °C v hloubkách 2–3 m. Tření probíhá od konce května do července. Dospělí se množí během života. Periodicita tření je 4–5 let u samic (jikrnaček) a 3–4 roky u samců (mlíčáků). Teplota vody ovlivňuje nástup zralosti samic. Samice se v teplých letech třou o rok dříve než v chladných letech.

Vyza malá se tře v mělkých štěrkových částech ve sladkovodním ústí řeky Amur. Jejich rodiče v životě nemají žádnou roli, nestarají se o své jikry. Ve stádiu jikry setrvá jedinec 83 až 295 hodin, než se vykulí. Žloutkovým váčkem se pak vyživuje 8 nebo 9 dní do rozplavání, poté je nucen lovit. Potravu představuje drobný zooplankton, hmyz nebo korýši. K moři se dostanou pomocí proudu, kde zůstanou, dokud nejsou připraveni k dalšímu rozmnožování, které probíhá mezi 10. a 14. rokem života. Samice se mohou třít pouze každé čtyři roky. Jejich období tření začíná v květnu a končí v červenci. Dospělí jeseteři cestují v malých skupinách (3 až 20 jedinců) do mělkých štěrkových lůžek k výtěru. Pokud je jeseter příliš velký, může uvíznout v mělké vodě a uhynout. Vyza malá může hybridizovat s vyzou velkou.

Dospělí jedinci vyzy mají obrovské chutě. Dokážou ulovit štiku, kapra, sledě, lososa a většinu jiných ryb nebo korýšů, kteří se jim vejdou do tlamy. Vyza malá se může dožít až 55 let.

Populace

Populace vyzy malé od roku 1800 prudce poklesla. Oficiální záznamy o úlovcích:

• 595 tun v roce 1881
• 61 tun v roce 1948
• 89 tun v roce 1996

To ukazuje na více než 80% pokles úlovků v průběhu 90 let. Od roku 2000 nebyla vyza malá starší 10 let pozorována v kanálu řeky Amur během období, kdy nedochází ke tření, což naznačuje, že dospělí jedinci v řece Amur úplně chybí.

Popis

Vyza je masivní ryba, známá také jako „říční beluga“. Má trojúhelníkovou hlavu s několika kostěnými destičkami. Její tělo je vřetenovitě prodloužené s pěti řadami kostních štítků: hřbetní s 10–16 štítky (první je největší), dva laterální (32–46 štítků) a dva ventrální (8–12 štítků). Laterální štítky jsou menší než dorzální a ventrální. Ústa zabírají celý dolní povrch hlavy, jsou boční, poloměsíčitá a extrémně velká. Části úst se mohou pohybovat na stranu hlavy. Na spodní části hlavy a před ústy se nachází příčná řada čtyř zploštělých bočních vousků. Hlava Vyzy je krátká a špičatá. Má velmi malé oči, které jsou umístěny bezprostředně za nosními dírkami.

Ochrana

• Kaluga je chráněna přílohou II úmluvy CITES. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) je mezinárodní smlouvou podepsanou 180 zeměmi, která má zajistit, aby mezinárodní obchod se zvířaty a rostlinami neohrožoval jejich přežití ve volné přírodě. Smlouva byla vypracována ve Washingtonu, D.C. V roce 1973 vstoupila v platnost v roce 1975.
• Příloha II zahrnuje druhy, které v současnosti nejsou ohroženy vyhynutím, ale mohou se stát bez kontroly obchodu. Regulovaný obchod je povolen za předpokladu, že vyvážející země vydá povolení na základě zjištění, že exempláře byly legálně získány, a obchod nebude mít nepříznivý vliv na přežití druhu nebo jeho úlohu v ekosystému.
• V sovětském právu byla většina opatření „ochrany“ historicky zaměřena na kontrolu místního a národního rybolovu. Komerční lov jeseterů byl v Sovětském svazu zakázán v období 1923–1930, 1958–1976 a od roku 1984 do současnosti (Vaisman a Fomenko 2007). Vyza malá byla uvedena v příloze II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) v roce 1998.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaluga (fish) na anglické Wikipedii.      

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vyza malá na Wikimedia Commons
• Huso dauricus [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky) 
• Mapa výskytu vyzy malé (z WWF)
• Soviet Union Law
• Appendix II
• Kaluga
• Kaluga Sturgeon fish identification, its habitats, characteristics, fishing methods