Vzdálená budoucnost

Vzdálená budoucnost není přesně ohraničená.

• 3230 – Venuše zakryje Spiku.
• 4380 – Kometa Hale-Bopp se přiblíží k Zemi (poprvé od roku 1997).
• 5366 – Venuše zakryje Aldebaran (poprvé od roku 18 980 př. n. l.).
• 11 800 – Barnardova šipka se přiblíží k Slunci na vzdálenost 3,8 ly a stane se tak nejbližší hvězdou po Slunci.
• cca 14 000 – Vega se přiblíží k severnímu nebeskému pólu.
• 15 232
  • 5. dubna – Přechod Venuše přes sluneční kotouč proběhne současně se zatměním Slunce.^[1]
• cca 52 012 – Satelit KEO se vrátí na Zemi.
• 69 163
  • 26. července – Přechod Venuše přes sluneční kotouč proběhne současně s přechodem Merkuru.^[2]
• 600 milionů až 3,5 miliard – Oceány se začnou vypařovat. Země se stane neobyvatelnou.
• 2 miliardy až 3 miliardy – Srážka Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě.
• 6,5 miliard – Slunce se stane červeným obrem. Zemská kůra se roztaví a vypaří.
• 10 miliard – Slunce skončí jako černý trpaslík.^[zdroj?]

Uzavřený vesmír (hustota vesmíru je větší než tzv. kritická):

• 60 miliard – zastavení rozpínání vesmíru^[3]
• 135 miliard – zhroucení vesmíru do jednoho bodu, tzv. Velký křach^[3]

Otevřený vesmír (hustota vesmíru je menší než tzv. kritická):

• 100 bilionů – vyhasnutí posledních hvězd^[3]
• 100 biliard – uvolnění gravitačních vazeb galaxií; 90 % hvězd unikne do mezigalaktického prostoru, zbytek pohltí černá díra v centru galaxie^[3]
• 100 deciliard až 10 sexdicilion – vypaření černých děr^[3]
• 10 sesexagintaducentiliard – zbylí bílí trpaslíci se hroutí na neutronové hvězdy a ty se zhroutí do černých děr^[3]
• 7,6 googolu – vypařují se poslední černé díry. Ve vesmíru nastává tzv. Velký chlad^[3]
• viz.: Velká čísla