Vzdušné síly Slovenské republiky

Vzdušné síly OS SR
Slovenský stíhací MiG-29AS Fulcrum
Země	Slovensko Slovensko
Vznik	1. ledna 1993
Typ	letectvo a protivzdušná obrana
Velikost	115 letadel, 3200 vojáků (v roce 2014)[1]
Velitelé	generálmajor Ľubomír Svoboda[2]
Nadřazené jednotky	Ozbrojené síly Slovenské republiky
Účast
Mise	SFOR, KFOR, EUFOR[3]
Insignie
Znak
Letouny
Bitevní	L-39ZAM Albatros
Průzkumné	Let L-410FG
Cvičné	L-39CM/ZAM Albatros
Dopravní	Let L-410
Transportní	C-27J
Vrtulníky
Transportní	Mi-17M, Mi-17LPZS
Víceúčelové	UH-60M

Vzdušné síly Ozbrojených sil Slovenské republiky (slovensky Vzdušné sily Ozbrojených síl Slovenskej republiky) je oficiální název slovenského vojenského letectva, jehož úkolem je zajištění vzdušného prostoru Slovenska, obrana svrchovanosti země, důležitých politických a hospodářských center, regionů a vojsk před údery vzdušného protivníka, jakož i přímá podpora boje pozemních sil.^[4] Současným velitelem vzdušných sil je od 1. srpna 2017 generálmajor Ľubomír Svoboda.^[2]

V důsledku změněné geopoliticko-vojenské situace po roce 1989 se velení tehdejší federální československé armády snažilo posílit vzdušnou obranu Slovenska. 7. května 1991 byla na letišti Sliač dislokována 81. samostatná stíhací letka, která spolu se zabezpečovacím praporem plnila úkoly pohotovostního systému a položila základ současného slovenského letactva. Později byla reorganizovaná na 1. leteckou základnu a 1. stíhací letecký pluk. 30. listopadu 1991 bylo ve Zvolenu vytvořeno velitelství 1. divize protivzdušné obrany. Postupně mu byly podřízeny protiletadlové raketové útvary v Nitře, Rožňavě a Pezinku, jakož i různé zabezpečovací útvary.^[5]

V říjnu 1992 byla federálním ministerstvem obrany ČSFR vyčleněna skupina, které velel generálmajor Ing. Ján Váňa. Cílem této skupiny bylo vytvořit organizační struktury budoucího letectva a protivzdušné obrany SR a zabezpečit bojeschopnost letectva a protivzdušné obrany SR po rozdělení Československa. Postupně se tato skupina rozrůstala a 1. listopadu 1992 vznikla Správa letectva a protivzdušné obrany pro Slovensko se sídlem v Trenčíně, jejíž činnost skončila 31. prosince 1992. Ke dni 1. ledna 1993, spolu se vznikem Slovenské republiky, vzniká Letectvo a protivzdušná obrana Armády SR, jejímž velitelem byl jmenován generálmajor Ing. Štefan Gombík.

Rozdělením Československa a následným dělením majetku převzalo Slovensko a přesunulo na svoje území 167 letounů a 62 vrtulníků,^[6] spolu s příslušným materiálem a několika protiletadlovými komplety. Zároveň se organizovalo přeškolováním několik desítek techniků a pilotů.

Letectvo a protivzdušná obrana Armády SR bylo dislokované na pěti leteckých základnách a mělo ve výzbroji 229^[7] letadel a vrtulníků různých typů; stíhačky (9× MiG-29A, 1× MiG-29UB, 13× MiG-21MA, 36× MiG-21MF, 8× MiG-21R, 11× MiG-21UM a 2× MiG-21US), stíhací bombardéry (18× Su-22M4 a 3× Su-22UM-3K), bojové (12× Su-25K a 1× Su-25UBK), cvičné proudové (16× L-29, 8× L-39C, 2× L-39MS, 2× L-39V a 9× L-39ZA), vrtulníky (17× Mi-2, 1× Mi-8PPA, 2× Mi-8PS, 6× Mi-8T, 15× Mi-17, 2× Mi-17Z-2, 8× Mi-24D, 1× Mi-24DU, 10× Mi-24V), dopravní (2× L-410MA, 2× L-410FG, 1× L-410UVP, 1× L-410UVP-E, 3× L-410UVP-T, 1× An-12BP, 2× An-24V, 2× An-26 a 1× Tu-154B-2) a bezpilotní prostředky VR-3 Rejs.^[6] V rámci první deblokáce ruského dluhu, od prosince 1993 do ledna 1994, bylo na Slovensko dodáno pět stíhacích MiGů-29A (reg. č. 0619, 0820, 0921, 2022, 2123) a 1 cvičný MiG-29UB (reg. č. 1303). V roku 1994 byl v souladu s Koncepcí výstavby Armády SR do roku 2000 vytvořen Generální štáb Armády SR a v jeho rámci Štáb letectva a protivzdušné obrany. Ve stejnem roce byla zrušena 1. divize protivzdušné obrany Armády SR a na jejím základeu 1. listopadu 1994 Vznikl 3. sbor letectva a protivzdušné obrany (3. sbor LaPVO).^[5]

Po vstupu Slovenska do NATO bylo nutné modernizovat letadla vzdušných sil, respektive dosáhnout kompatibility s technikou NATO. V letech 2005 a 2006 byla v leteckých opravovnách Trenčín provedena modernizace stíhaček MiG-29 ve spolupráci s výrobcem letounů a několika západními společnostmi. Stroje byly vybaveny moderními komunikačními prostředky a systémy kompatibilními s technikou NATO, například avionika byla upravena na anglosaský nemetrický systém. Dvanáct modernizovaných strojů (10 jednomístných verze AS a 2 dvojmístné UBS), které navíc prošly změnou kamufláže, byly formálně odevzdány armádě 29. února 2008 na letišti Sliač.

19. ledna 2006 ztratilo slovenské letectvo Antonov An-24 při letecké katastrofě, kdy při nárazu letadla zahynulo 41 vojáků a jeden civilní zaměstnanec ministerstva obrany, jeden voják přežil. Letadlo přiváželo zpět slovenské příslušníky sil KFOR z půlroční služby v Kosovu. V září 2011 byly vyřazeny všechny zbývající vrtulníky Mil Mi-24.^[8] 20. prosince 2012 došlo k incidentu,^[9] kdy se slovenský MiG-29AS (reg. č. 0921) nebezpečně přiblížil k civilnímu soukromému letadlu Beechcraft B200 Super King Air, na kterém se spustil protisrážkový systém.^[10]

28. července 2015 došlo během cvičení přistáváním v terénu následkem povětrnostních podmínek ke zřícení vrtulníku Mi-17M (reg. Č. 0812) u osady Hradisko (na území obce Terňa). Krátce po havárii podlehl svým zraněním druhý pilot pilot kpt. Ing. Richard Sépi. Kapitán vrtulníku kpt. Ing. Peter Pavlinský a palubní technik pprap. Tibor Šoltés utrpěli těžká zranění.^[11]

Vzhledem k záměru komplexního zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru Slovenska a vzdušného prostoru Česka prostřednictvím vzájemné spolupráce vyslovila slovenská vláda souhlas s vysláním příslušníků Ozbrojených sil Slovenské republiky na území Česka a s přítomností příslušníků Armády České republiky na území Slovenska za účelem spolupráce při vzájemné ochraně vzdušného prostoru na základě smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, která byla podepsána v Bruselu dne 15. února 2017.^[12]

27. března 2017 došlo na letecké základně Sliač k závažné letecké nehodě, při které havarovalo soukromé letadlo L-29 Delfín (OM-JLP, rok výroby 1965, výrobní číslo 591683, vlastník Ing. Ľudovít Francl, PhD.),^[13] přičemž klouzalo 755 metrů po vzletové a přistávací dráze (VPD). Následně byla VPD zablokována, což znemožnilo případný start pohotovostních letadel MiG-29, a tak byla celkově 1 hodinu a 42 minut narušena nepřetržitá ochrana nedotknutelnosti slovenského vzdušného prostoru v rámci integrovaného systému NATINAMDS.^[14] Soukromé lety letadel L-29 (OM-SLK, rok výroby 1972, provozovatel Slovenské krídla s.r.o.) z letecké základny Sliač stále pokračují, což potenciálně ohrožuje bezpečnost a provozuschopnost letiště Sliač. Je zvláštní, že uvedená skutečnost je tolerována ze strany kompetentních lidí z Ministerstva obrany.^[15]

9. září 2022 došlo po zhruba 30 letech ve službě k ukončení provozu stíhacích letadel MiG-29. Provoz stíhaček provázely problémy z technického, mezinárodně-politického i bezpečnostního hlediska, ale i z hlediska dostupnosti pilotů. Piloti nalétali na letadlech MiG-29 celkem 20 246 letových hodin a bylo vycvičeno 52 pilotů. Dne 27. srpna byla během Mezinárodních leteckých dnů SIAF 2022 na letecké základně Malacky podepsána dohoda o ochraně vzdušného prostoru s Českem a Polskem na období do dodání a zprovoznění nových stíhaček F-16 pro slovenské letectvo. Dohodu podepsali slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, česká šéfka resortu Jana Černochová a polský ministr Mariusz Blaszczak. Na leteckých dnech SIAF 2022 se 27. a 28. srpna uskutečnila i rozloučení letadel MiG-29 s veřejností.

Koncem srpna 2022 došlo k ukončení provozu stíhacích letounů MiG-29^[16] a dočasnému převzetí ochrany vzdušného prostoru SR ze strany letectev České republiky a Polska až do doby dodání stíhacích letounů F-16 Block 70/72.^[17] Od roku 2020 probíhá výcvik pilotů v USA. 1. března 2024 došlo k předání první dvojice letounů v Greenville v Jižní Karolíně, ale prozatím budou sloužit k dalšímu výcviku pilotů a pozemního personálu v USA. S přeletem první dvojice na letiště Malacky-Kuchyňa, kde budou dislokované po dobu modernizace základny Sliač, se počítá po druhém čtvrtletí roku 2024 po dodání dalších strojů.^[18]

Velitelství Vzdušných sil OS SR v čele s generálmajorem Ľubomírem Svobodou sídlí ve Zvolenu. Předchozím velitelem byl od 25. května 2012 generálmajor Miroslav Korba,^[19][20] který převzal funkci po genmjr. Martinu Babiakovi (od 1. června 2010 do května 2012).^[21][22]

Hlavní útvary Vzdušných sil OS SR a jejich výzbroj:^[2]

Sliač

Kuchyňa

Prešov

Zvolen

Nitra

Bojové jednotky:
Taktické křídlo generálmajora Otto Smika
Vrtulníkové křídlo generálplukovníka Jána Ambruše

Jednotky bojové podpory:
Dopravní křídlo generála Milana Rastislava Štefánika
Protiletadlová raketová brigáda obránců Tobruku
Křídlo velení, řízení a průzkumu

Letadlo	Fotografie	Země původu	Typ	Verze	Ve službě[2]	Poznámky
Stíhací letouny
General Dynamics F-16 Fighting Falcon		USA USA	stíhací	F-16	2+12	První 2 stroje převzaty v březnu 2024,[23] na Slovensko přelétnuty 22. července.[24]
Bojové letouny
Aero L-39 Albatros		Československo Československo	cvičný cvičný/bitevní	L-39CM L-39ZAM	2 7	Technickou zálohu tvoří 1 L-39CM a 1 L-39ZAM.
Průzkumné letotuny
Let L-410FG Turbolet		Československo Československo	fotogrammetrický	L-410FG	1
Dopravní a transportní letouny
Alenia C-27J Spartan		Itálie Itálie	transportní	C-27J	2
Let L-410UVP Turbolet		Československo Československo Česko Česko	dopravní/transportní	L-410UVP-E14 L-410UVP-E20	1 4	Letoun L-410UVP-E9 byl odstaven z provozu.
Vrtulníky
Mil Mi-17		SSSR	transportní záchranný	Mi-17M Mi-17LPZS	11 2	Další 2 vrtulníky Mi-17M a 3 Mi-17LPZS jsou mimo provoz.
Sikorsky UH-60 Black Hawk		USA USA	víceúčelový	UH-60M	11	Slovensko koupilo další dva vrtulníky UH-60M Black Hawk pro 5. ŠPU a ostatních 9 modernizovaly.[25]

Letadlo	Foto	Země původu	Typ	Verze	Počet získaných kusů	Období služby
Stíhací letadla
MiG-29		Rusko Rusko	stíhací cvičný/stíhací	MiG-29AS MiG-29UBS MiG-29A	8 2 2	1993–2022
MiG-21		Sovětský svaz Sovětský svaz	stíhací letadlo průzkumné letadlo cvičné/stíhací letadlo	MiG-21MA MiG-21MF MiG-21R MiG-21UM MiG-21US	13 36 8 11 2	1993–2003
Bojová letadla
Suchoj Su-22		Sovětský svaz Sovětský svaz	stíhací bombardér cvičné/bojové letadlo	Su-22M4 Su-22UM-3K	18 3	1993–2002
Suchoj Su-25		Sovětský svaz Sovětský svaz	letadlo přímé podpory pozemních vojsk cvičné/bojové letadlo	Su-25K Su-25UBK	12 1	1993–2002
Dopravní/transportní letadla
Antonov An-12		Sovětský svaz Sovětský svaz	taktické transportní letadlo	An-12BP	1	1993–1999
Antonov An-24		Sovětský svaz Sovětský svaz	taktické transportní letadlo	An-24V	2	1993–2006
Antonov An-26		Sovětský svaz Sovětský svaz	taktické transportní letadlo	An-26B-100	2	1993–2016
Jakovlev Jak-40		Sovětský svaz Sovětský svaz	dopravní letadlo (pro cestující)	Jak-40	1	1993–1999
Tupolev Tu-154		Sovětský svaz Sovětský svaz	dopravní letadlo (VIP)	Tu-154B-2	1	1993–1995
Cvičná letadla
Aero L-29 Delfín		Československo Československo	cvičné proudové letadlo	L-29	16	1993–2003
Vrtulníky
Mil Mi-2		Sovětský svaz Sovětský svaz Polsko Polsko	lehký cvičný vrtulník	Mi-2	17	1993–2013
Mil Mi-8		Sovětský svaz Sovětský svaz	vrtulník pro radioelektronický boj transportní vrtulník	Mi-8PPA Mi-8PS Mi-8T	1 2 6	1993–2011
Mil Mi-24		Sovětský svaz Sovětský svaz	bojový/dopravní vrtulník cvičný/bojový/dopravní vrtulník	Mi-24D Mi-24V Mi-24DU	8 10 1	1993–2011

Název	Fotografie	Země původu	Typ	Verze	Počet	Poznámky
Protiletadlové systémy
S-300PMU		SSSR	PLRK dlouhého dosahu	SA-10B	12	Dodané v roce 1987. Maximální vzdálenost ničení cíle je do 75 km, maximální výška ničení cíle do 27 km. Baterie má 48 raket typu 5V55KD.[26][27]
2K12 Kub 2M		SSSR	PLRK středního dosahu	SA-6	20	Dodané v roce 1980. Maximální vzdálenost ničení cíle je do 24 km, maximální výška ničení cíle do 7 km. Jedna baterie má 12 raket typu 2K12M3.[28]
9K38 Igla		SSSR	PLRK krátkého dosahu	SA-18	72	Přenosný protiletadlový raketový komplet (MANPADS).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vzdušné sily Slovenskej republiky na slovenské Wikipedii.

• Letecké neštěstí slovenského An-24
• Slovenské vzdušné zbraně
• Letecký útvar Ministerstva vnitra Slovenské republiky
• Československé letectvo
• Slovenské povstalecké letectvo
• Vzdušné síly Armády České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzdušné síly Slovenské republiky na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka Vzdušných sil SR