Vzdušný parní kočár
Vzdušný parní kočár[1] (jinak zvaný Ariel) byl létající stroj patentovaný v roce 1842, u kterého se předpokládalo, že bude létat s cestujícími. Ve skutečnosti nebyl letu schopen, protože jeho těžký parní stroj nedokázal dodat k letu dostatek energie. Mnohem úspěšnější byl následující model z roku 1848, který dokázal uletět malé vzdálenosti uvnitř hangáru. Vzdušný parní kočár měl ale i tak pro letectví význam, protože se jednalo o přechod mezi testováním kluzáků a experimentům s lety s pohonnou jednotkou.
Specifikace
Ariel měl být jednoplošník s rozpětím křídel 46 metrů, hmotností 1400 kg a poháněn pro tyto účely speciálně vytvořením nízkohmotnostním parním strojem o výkonu 37 kW (50 HP).[2] Nosná plocha křídel měla být 420 m² a dalších 140 m² na ocase.[3] Vynálezci doufali, že by letoun mohl dosáhnout rychlosti 50 mil za hodinu a nést 10 – 12 cestujících na vzdálenost do 1600 km.[4] Startovat měl z nakloněné rampy. Podvozek byl tříkolový.
Patent 9478
William Samuel Henson (1812–1888) a John Stringfellow (1799–1883) obdrželi v roce 1842 na letoun britský patent 9478.
Aerial Transit Company
William Samuel Henson, John Stringfellow, Frederick Marriott, a D.E. Colombine se spojili v roce 1843 dohromady jako společnost Aerial Transit Company za účelem zkonstruování létajícího stroje. Henson postavil model v určitém měřítku, který následně uskutečnil jeden váhavý skok mimo svůj vodící drát. Pokusy o let byly mezi lety 1844 a 1847 neúspěšně prováděny s malým modelem i jeho větším bratrem o rozpětí 6,1 metru.
Firma podle patentu plánovala „přepravovat poštu, zboží a cestující vzduchem z místa na místo.“[2]
Při pokusu o získání investorů a podpory v britském parlamentu firma zahájila veřejnou kampaň, při které ukazovala obrázky Arielu v exotických místech, ale nepodařilo se jim získat potřebnou investici. V tisku se objevovaly spekulace, že Ariel je podvod či hoax.
Odkaz Arielu
- Ariel se objevuje na řadě známek z různých zemí, obvykle jako část sérií známek o historii aviatiky.
- V 60. letech 20. století byl v Londýně provozován hotel The Ariel, který se specializoval na ubytovávání lidí cestujících letadlem. Toto jméno mělo přímou souvislost s letounem Hensona a Stringfellowa.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aerial Steam Carriage na anglické Wikipedii.
- ↑ BATCHELOR, John; LOWE, Malcolm V. Encyklopedie letectví (1848-1939). Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2005. ISBN 80-7234-407-2. Kapitola John Stringfellow, s. 26 – 27.
- ↑ a b Airplane Invention Was Delayed 60 Years. The Fort Worth Press. 1961-11-11. (anglicky)
- ↑ CHANUTE, Octave. Aeroplanes: Part 2: July 1892 [online]. 1891 [cit. 2007-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Weider History Group. William Henson and John Stringfellow: Pioneer Aviation Strategists [online]. HistoryNet.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Modern Refrigeration. Svazek 64 – 1961. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzdušný parní kočár na Wikimedia Commons - (anglicky) Muzeum v Chard má obsáhlou expozici o práci Johna Stringfellowa a Williama Samuela Hensona
- (anglicky) BBC: Vzdušný parní kočár
- (anglicky) Létající stroje: William Samuel Henson
- (anglicky) Stringfellow a Henson
Média použitá na této stránce
William Samuel Henson and the Aerial Transit Company's publicity engraving of the "Aerial Steam Carriage" of 1843, probably drawn by illustrator Frederick Marriott, who later founded "The Aerial Steam Engine Company" in California.