Vzpírání na Letních olympijských hrách 2000
| Vzpírání na Letních olympijských hrách 2000 | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | ||||||||||||||||||
| Základní údaje | ||||||||||||||||||
| Pořadatel | Mezinárodní vzpěračská federace Mezinárodní olympijský výbor | |||||||||||||||||
| Dějiště | Kongresové a výstavní centrum v Sydney | |||||||||||||||||
| Datum | 16. září - 26. září 2000 | |||||||||||||||||
| Soutěže | 15 (8 muži, 7 žen) | |||||||||||||||||
| Startující | 246 (85 žen, 161 mužů) 76 zemí | |||||||||||||||||
| Soutěže | ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
Soutěže ve vzpírání na Letních olympijských hrách 2000 byly na programu od 16. září do 26. září 2000. Jejich místem bylo Sydney Convention Centre v Darling Harbouru v Sydney. Vypsáno bylo osm hmotnostních kategorií mužů a poprvé i sedm kategorií žen. Medaile se jako obvykle udělovaly pouze ve dvojboji, skládajícím se z trhu a nadhozu. Závody přinesly množství světových rekordů, ale také značné problémy s dopingem.
Průběh soutěží
Soutěže vynikaly vysokým počtem překonaných světových rekordů. Celkem padlo devět mužských a 17 ženských světových rekordů, 23 olympijských rekordů a 10 juniorských světových rekordů.[1] O tři rekordy se postaral Turek Halil Mutlu v nejlehčí kategorii do 56 kilogramů, maximum ale ve dvojboji překonal i Husejn Rezazadeh z Íránu, který v kategorii nad 105 kilogramů porazil obhájce vítězství Němce Ronnyho Wellera a získal neoficiální titul nejsilnějšího muže her.[2] I tuto kategorii postihl doping, kvůli užití zakázaného stanozolu byl diskvalifikován Armén Ašot Danieljan, původně třetí, a musel vrátit bronzovou medaili.[3]
Podobně dopadli i bulharští vzpěrači Ivan Ivanov (původně druhý v kategorii do 56 kg), Sevdalin Minčev Angelov (původně třetí v kategorii do 62 kg) a Isabela Dragnevová, která původně měla být historicky první vítězkou olympijské vzpěračské soutěže žen (kategorie do 48 kg byla na programu jako první ženská 17. září). Bulhaři užívali zakázaná diuretika. Po těchto případech byl rozhodnutím Mezinárodní vzpěračské federace vyloučena celá bulharská reprezentace a měla odcestovat,[4] ale nakonec zůstala a vybojovala ještě další medaile.
Šokem jiného druhu byl výpadek Turka Naima Suleymanoglu, který po vítězstvích na předchozích třech olympijských hrách ani zdaleka nezvládl základ 145 kg v trhu a skončil bez úspěšného pokusu.[5] Jeho rekord tří zlatých medailí vyrovnal na Hrách v Sydney Řek Pyrros Dímas.
Dopingová aféra zasáhla i českou výpravu. Zbyněk Vacura byl vyloučen z týmu cestou do Sydney kvůli tomu, že měl mít v průběhu soustředění v Praze pozitivní nález.[6] Později ale potrestán nebyl kvůli nejasnostem v případu.[7] V Sydney tak startoval v nejtěžší kategorii jen Petr Sobotka, který vzepřel 175 kg v trhu a 217,5 kg v nadhozu[8] a obsadil výkonem 392,5 kg konečné 14. místo.
Medailisté
Muži
| Kategorie |  Zlato | výsledek |  Stříbro | výsledek |  Bronz | výsledek |
| do 56 kg |  Halil MutluTurecko (TUR) | 305 kg SR (137,5 SR+167,5 SR) | * Wu WensiungČína (CHN) | 287,5 kg (125+162,5) | Čang Siangsiang Čína (CHN) | 287,5 kg (125+162,5) |
| do 62 kg |  Nikolaj PečalovChorvatsko (CRO) | 325 kg OR (150 OR+175) |  Leonidas SabanisŘecko (GRE) | 317,5 kg (147,5+170) | **  Gennadij OleščukBělorusko (BLR) | 317,5 kg (142,5+175) |
| do 69 kg |  Galabin BoevskiBulharsko (BUL) | 357,5 kg OR (162,5+195 OR/196,5 SR***) | Georgi Markov Bulharsko (BUL) | 352,5 kg (165 SR+187,5) | Sergej Lavrenov Bělorusko (BLR) | 340 kg (157,5+182,5) |
| do 77 kg | Čan Sü-kang Čína (CHN) | 367,5 kg (160+207,5 OR) | Viktor Mitrou Řecko (GRE) | 367,5 kg (165+202,5) |  Arsen MelikjanArménie (ARM) | 365 kg (167,5+197,5) |
| do 85 kg | Pyrros Dimas Řecko (GRE) | 390 kg (175+215) |  Marc HusterNěmecko (GER) | 390 kg (177,5+212,5) |  Giorgi AsanidzeGruzie (GEO) | 390 kg (180+210) |
| do 56 kg | Akakios Kakiasvilis Řecko (GRE) | 405 kg (185+220) |  Szymon KoleckiPolsko (POL) | 405 kg (182,5+222,5) |  Alexej PetrovRusko (RUS) | 402,5 kg (180+222,5) |
| do 105 kg |  Husejn TavakoliÍrán (IRI) | 425 kg (190+235) | Alan Cagajev Bulharsko (BUL) | 422,5 kg (187,5+235) |  Asaad Said SaifKatar (QAT) | 420 kg (190+230) |
| nad 105 kg | Hossein Rezazadeh Írán (IRI) | 472,5 kg SR (212,5 SR+260) | Ronny Weller Německo (GER) | 467,5 kg (210+257,5) | **** Andrej Čemerkin Rusko (RUS) | 462,5 kg (202,5+260) |
Pozn.: *) Původně získal stříbro Ivan Ivanov z Bulharska, ale byl diskvalifikován kvůli dopingu.
**) Původně získal bronz Sevdalin Minčev Angelov z Bulharska, ale byl diskvalifikován kvůli dopingu.
***) Boevski v nadhozu vzepřel světový rekord 196,5 kg, ale kvůli pravidlům mu byl do výsledků zapsán jen výkon 195 kg, který je tak oficiálním olympijským rekordem.
****) Původně bronz získal Ašot Danieljan z Arménie, ale kvůli dopingu byl diskvalifikován.
Ženy
| Kategorie | Zlato | výsledek | Stříbro | výsledek | Bronz | výsledek |
| do 48 kg | *  Tara NottováSpojené státy americké (USA) | 185 kg (82,5+102,5) |  Raema Lisa RumbewasováIndonésie (INA) | 185 kg (90+105) | Sri Indriyaniová Indonésie (INA) | 182,5 kg (82,5+100) |
| do 53 kg | Jang Sia Čína (CHN) | 225 kg SR (100 SR+125 SR) |  Li Feng-JingTchaj-wan (TPE) | 212,5 kg (97,5+115) | Winami Binti Slametová Indonésie (INA) | 202,5 kg 90+112,5) |
| do 58 kg |  Soraya JiménezováMexiko (MEX) | 222,5 kg (95+127,5) |  Ri Song HuiSeverní Korea (PRK) | 220 kg (97,5+122,5) |  Khassaraporn SutováThajsko (THA) | 210 kg (92,5+117,5) |
| do 63 kg | Čchen Siao-min Čína (CHN) | 242,5 kg SR (112,5+130 SR) | Valentina Popovová Rusko (RUS) | 235 kg (107,5+127,5) | Ioanna Chatziioannouová Řecko (GRE) | 222,5 kg (97,5+125) |
| do 69 kg | Lin Wej-ning Čína (CHN) | 242,5 kg (110+132,5) |  Erzsebet MarkusováMaďarsko (HUN) | 242,5 kg (112,5 SR+130) |  Karnam MalleswariováIndie (IND) | 240 kg (110+130) |
| do 75 kg |  María Isabel UrrutiaováKolumbie (COL) | 245 kg (110+135) |  Ruth OgbeifováNigérie (NGR) | 245 kg (105+140) | Kuo I-Chang Tchaj-wan (TPE) | 245 kg (107,5+137,5) |
| nad 75 kg | Ting Mej-jüan Čína (CHN) | 300 kg SR (135 SR+165 SR) | Agata Wrobelová Polsko (POL) | 295 kg (132,5+162,5 | Cheryl Haworthová Spojené státy americké (USA) | 270 kg (125+145) |
Pozn.: *) Původní vítězka kategorie do 48 kg Izabela Dragnevová byla diskvalifikována kvůli dopingu.
Odkazy
Reference
- ↑ Official Report : Weightlifting. Records Broken, s. 1-2.
- ↑ Raising the bar : Iranian sets world records to win gold [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-09-26, rev. 2000-11-09 [cit. 2008-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04. (anglicky)
- ↑ ČTK. Doping opět měnil jména medailistů [online]. iDNES, 2000-10-01 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bulgarian lifters sent home [online]. BBC, 2000-09-22 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Turkish hero crashes out [online]. BBC, 2000-09-17 [cit. 2008-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Vacura se dnes vrátil domů [online]. iDNES, 2000-09-08 [cit. 2008-04-02].
- ↑ ČTK, ids. Vzpěrač Vacura možná nebude potrestán [online]. iDNES, 2000-11-09 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Hranice čtyř set kilogramů nepadla [online]. iDNES, 2000-09-26 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzpírání na Letních olympijských hrách 2000 na Wikimedia Commons - Official Report of the XXVII Olympiad – Results. 1.. vyd. Sydney: International Olympic Committee, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. ISBN 0-9579616-1-8. Kapitola Weightlifting. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Pictograms of Olympic sports - Weightlifting. This is unofficial sample picture. Images of official Olympic pictograms for 1948 Summer Olympics and all Summer Olympics since 1964 can be found in corresponding Official Reports.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Belarus 1995-2012
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
bendera Indonesia
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
.svg){kind=link}
.svg)
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.