Vzpurní svědkové
Vzpurní svědkové | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 76 minut |
Žánr | kriminální film |
Předloha | Maigret a neochotní svědkové |
Scénář | Eva Sadková |
Režie | Eva Sadková |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Radovan Lukavský Rostislav Novák Karel Houska Věra Kubánková Veronika Freimanová … více na Wikidatech |
Hudba | Václav Zahradník |
Kamera | Vladimír Opletal |
Kostýmy | Marie Franková |
Střih | Jana Malásková |
Zvuk | Zdeněk Stropek |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 31. července 1983 |
TV stanice | I. program ČST |
Distribuce | Československá televize Česká televize |
Vzpurní svědkové na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzpurní svědkové je československý televizní film z roku 1983, který režírovala Eva Sadková podle novely Maigret a neochotní svědkové Georgese Simenona.
Obsah
Komisař Maigret se chystá vzít si konečně dovolenou a přenechat práci inspektorovi Banloisovi. Nicméně před jeho odjezdem je v domě na Quai de la Gare nalezen zastřelený syn továrníka Lachauma. Pozůstalí však odmítají vypovídat a s komisařem nechtějí komunikovat. Údajně se jednalo o lupiče, který okradl zastřeleného Leonarda Lachauma. Maigretovi se ale toto vysvětlení nepozdává, neboť rodinná továrna je téměř před krachem a Lachaumovi jsou tedy bez majetku.
Obsazení
Radovan Lukavský | komisař Maigret |
Rostislav Novák | inspektor Banlois |
Karel Houska | továrník Lachaume |
Věra Kubánková | Lachaumová, továrníkova žena |
Veronika Freimanová | Pavlína Lachaumová |
Miroslav Středa | Robert Lachaume, Pavlínin muž |
Věra Vlčková | Veronika Lachaumová |
Petr Štěpánek | přítel Veroniky, milenec Pavlíny |
Václav Mareš | Leonard Lachaume |
Věra Tichánková | služebná u Lachaumových |
Radka Fiedlerová | hostinská |
Bohumil Vávra | účetní |
Karel Linc | advokát Lachaumových |
Eva Trunečková | správcová |
Petr Pospíchal | lékař |
Oldřich Janovský | policista |
Karel Meister ml. | fotograf |
Stanislav Oubram | policista |
Jan Šváb | číšník |
Tvůrci a štáb
- Režie: Eva Sadková
- Námět: Georges Simenon (novela Maigret a neochotní svědkové)
- Scénář: Eva Sadková
- Dramaturgie: Helena Slavíková
- Hlavní kameraman: Vladimír Opletal
- Vedoucí výrobního štábu: Jiří Merunka
- Hudba: Václav Zahradník
- Výtvarník scény: Aleš Voleman
- Výtvarník kostýmů: Marie Franková
- Zvuk: Zdeněk Stropek
- Střih: Jana Malásková
- Kameramani: Stanislav Benc, Miloš Horák, Bohuslav Kudláček, Martin Horyna
- Maskéři: Josef Borovička, Jiřina Kozlová
- Pomocná režie: Jarmila Fulínová
Produkční a technické údaje
- Premiéra: 31. červenec 1983, I. program Československé televize (od 20:05)
- Výroba: Československá televize Praha, Hlavní redakce dramatického vysílání, © 1983
- Barva: barevný
- Jazyk: čeština
- Délka: cca 76 minut
- Formát obrazu: 4:3
Odkazy
Literatura
- Články v periodikách
- HÁJKOVÁ, Bohuslava. Vzpurní svědkové. Týdeník Československá televize. Praha: Rudé právo, 9. květen 1983, roč. 18, čís. 20, s. 9. ISSN 0323-1127.
- HÁJKOVÁ, Bohuslava. Vzpurní svědkové. Květy. Praha: Rudé právo, 30. červen 1983, roč. 33, čís. 26, s. 46–47. ISSN 0023-5849.
- Anon. Z pracoven a ateliérů. Tvorba. Praha: Rudé právo, 6. červenec 1983, čís. 27, s. 20. ISSN 0139-5513.
- ROUBÍČEK, Zdeněk. Nepoučený měšťák a detektivka. Zemědělské noviny. 2. srpen 1983, s. 2.
- POPPOVÁ, Věra. V programu bez prázdnin. Práce. 3. srpen 1983, s. 6.
- KRAUSOVÁ, Irena. Simenon příliš vzpurný. Svobodné slovo. Praha: Československá strana socialistická, 3. srpen 1983, roč. 39, s. 5. ISSN 0231-732X.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“