Vztlakové těleso

Letoun X-24 vyráběný mezi lety 1963 a 1975 v rámci experimentálního programu americké armády.

Vztlakové těleso je takové uspořádání letadla nebo kluzáku s pevnými plochami, kdy samotný tvar trupu vytváří významnou část vztlaku. Některá provedení se tvarem mohou podobat samokřídlům[1], např. Vought XF5U.

Historie a použití

Koncept vztlakového tělesa se objevoval od počátků aeronautiky, ale výraznější práce se datují do 60. let 20. století (NASA[2], MiG[3]). Běžně se tento konstrukční princip uplatňuje u stíhacích letounů, např. MiG-29 nebo F-15. Jako vztlaková tělesa jsou stavěny i hybridní vzducholodě.[4]

Vztlaková tělesa v kosmonautice

Vztlaková tělesa (zleva) X-24A, M2-F3 a HL-10. (NASA)

Některé z výhod "čistých" vztlakových těles (zejména dobrý vztlak za hypersonických rychlostí při zachování kompaktního tvaru) jsou potenciálně nejvýraznější v kosmonautice jako tvary návratových modulů kosmických lodí (Kliper, X-38, HL-20, X-33), přičemž některé byly i bezpilotně otestovány alespoň za nízkých rychlostí. Při vývoji raketoplánů v USA i SSSR byly zvažovány i konstrukce tohoto typu (např. návratem z oběžné dráhy otestovaný americký X-23[5] nebo ruský BOR-4). Pokusné vztlakové těleso IXV testuje i ESA[6]. V současnosti má šanci na realizaci i miniraketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation[7].

Odkazy

Reference

  1. ↑ [1] Facetmobile
  2. ↑ [2] Archivováno 28. 2. 2014 na Wayback Machine. NASA Dryden Fact Sheet - Lifting Bodies
  3. ↑ [3]Spiral OS, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
  4. ↑ [4] The new vehicle set to revolutionise the skies, BBC News, 4. ledna 2011
  5. ↑ [5]Prime, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
  6. ↑ [6] Europe's IXV 'space wedge' performs drop test, BBC, 20.6.2013
  7. ↑ [7] Dream Chaser na NASAspaceflight

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

X24.jpg
This 1968 photo shows the bulbous X-24A lifting body research vehicle on the lakebed adjacent to the NASA Flight Research Center. The X-24 was one of a group of lifting bodies flown by the NASA Flight Research Center (now Dryden Flight Research Center), Edwards, California, in a joint program with the United States Air Force at Edwards Air Force Base from 1963 to 1975. The lifting bodies were used to demonstrate the ability of pilots to maneuver and safely land wingless vehicles designed to fly back to Earth from space and be landed like an airplane at a predetermined site. Lifting bodies' aerodynamic lift, essential to flight in the atmosphere, was obtained from their shape.
LiftingBodies.jpg
Lifting body design progression (from NASA Photo). From left to right: X-24A, M2-F3 and HL-10.