Bádensko-Württembersko

Země Bádensko-Württembersko
Land Baden-Württemberg
(c) Baden de, CC BY 3.0
Země Bádensko-Württembersko – znak
znak
Země Bádensko-Württembersko – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoStuttgart
Souřadnice48°32′16″ s. š., 9°2′28″ v. d.
Rozloha35 751 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel10 718 327
Hustota zalidnění299,8 obyv./km²
Jazykněmčina (úřední), alemánské dialekty
NáboženstvíŘímskokatolická církev (37 %), protestantství (34 %), islám (6 %)
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekNěmecko
Druh celkuspolková země
Podřízené celky4 vládní obvody s 35 zemskými okresy a 9 městskými okresy
Vznik1952
Předseda vládyWinfried Kretschmann (Svaz 90/Zelení)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2DE-BW
Oficiální webwww.baden-wuerttemberg.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bádensko-Württembersko (německy Baden-Württemberg) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Zaujímá jihozápadní část státního území; hraničí se Švýcarskem a s Francií. Jak co do rozlohy (přes 35 000 km²), tak do počtu obyvatel (10,7 milionu) je třetí největší spolkovou zemí. Hlavním městem je historická württemberská metropole Stuttgart.

Dějiny

Bádensko a Württembersko před rokem 1945

Historické části

Bádensko-Württembersko se rozkládá převážně na území středověkého kmenového vévodství Švábska, ovšem severní část náležela ke kmenovému vévodství Franky. Dle pozdějšího historického členění zahrnuje tato spolková země historické země Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko.

Vznik současné spolkové země

Bádensko-Württembersko vzniklo dne 25. dubna 1952 sloučením tehdejších spolkových zemí Bádenska, Württemberska-Bádenska a Württemberska-Hohenzollernska na základě výsledků referenda v těchto spolkových zemích. Až do 31. srpna 1955 byl součástí této země zemský okres Lindau, náležející do roku 1945 k Bavorsku.

Politika

Ministerský předseda Winfried Kretschmann v zemském sněmu Bádenska-Württemberska (2013)

Spolková země Bádensko-Württembersko má zemskou vládu složenou z ministrů, kterým jsou podřízeni státní tajemníci a úřednický aparát. Šéfem vlády je ministerský předseda (Ministerpräsident). V Bádensku-Württembersku měl po roce 1945 tradičně převahu měšťansko-konzervativní politický směr. V zemském parlamentu měla od roku 1953 většinu Křesťanskodemokratická unie (CDU). Ztratila ji až v zemských volbách roku 2011, po kterých přešel úřad ministerského předsedy na Winfrieda Kretschmanna, politika strany Svaz 90/Zelení.

Ministerští předsedové Bádenska-Württemberska
Č.JménoNarození/úmrtíStranaV úřadu odV úřadu do
1Reinhold Maier1889–1971FDP/DVP19521953
2Gebhard Müller1900–1990CDU19531958
3Kurt Georg Kiesinger1904–1988CDU19581966
4Hans Filbinger1913–2007CDU19661978
5Lothar Späth1937–2016CDU19781991
6Erwin Teufel* 1939CDU19912005
7Günther Oettinger* 1953CDU20052010
8Stefan Mappus* 1966CDU20102011
9Winfried Kretschmann* 1948Svaz 90/Zelení2011

Ministerský předseda let 1952-1953 Reinhold Meier zastupoval uskupení FDP/DVP (Freie Demokratische Partei/Demokratische Volkspartei), tedy Svobodná demokratická strana/Demokratická lidová strana. DVP posléze působila pouze ve Východním Německu (v Německé demokratické republice).

Kultura a školství

V Heidelbergu se nachází nejstarší univerzita v Německu, Univerzita Ruprechta Karla.

Galerie

Administrativní členění

Vládní obvody

Bádensko-Württembersko se člení na 4 vládní obvody

Městské a zemské okresy

Výše jmenované 4 vládní obvody se dále člení na 9 městských okresů

a 35 zemských okresů

Města

Největší města Bádenska-Württemberska dle počtu obyvatel v roce 2008:

  1. Stuttgart (591 550)
  2. Mannheim (307 640)
  3. Karlsruhe (283 959)
  4. Freiburg im Breisgau (214 716)
  5. Heidelberg (142 889)
  6. Heilbronn (121 416)
  7. Ulm (120 371)
  8. Pforzheim (118 805)
  9. Reutlingen (112 099)
  10. Esslingen (92 261)
  11. Ludwigsburg (87 703)
  12. Tübingen, Tubinky (83 310)
  13. Villingen-Schwenningen (81 921)
  14. Konstanz, Kostnice (80 980)
  15. Aalen (67 125)
  16. Schwäbisch Gmünd (61 391)
  17. Sindelfingen (61 241)
  18. Offenburg 58 769
  19. Friedrichshafen (58 058)
  20. Göppingen (57 836)
  21. Baden-Baden (54 454)
  22. Waiblingen (52 926)
  23. Heidenheim (49 784)
  24. Ravensburg (49 073)
  25. Rastatt (47 710)
  1. Lörrach (46 860)
  2. Albstadt (46 677)
  3. Böblingen (46 322)
  4. Leonberg (45 535)
  5. Singen (45 420)
  6. Fellbach (44 010)
  7. Filderstadt (43 731)
  8. Lahr/Schwarzwald (43 683)
  9. Weinheim (43 272)
  10. Bruchsal (42 911)
  11. Rottenburg am Neckar (42 899)
  12. Scheer (42 832)
  13. Bietigheim-Bissingen (42 022)
  14. Nürtingen (40 552)
  15. Kirchheim unter Teck (39 923)
  16. Schorndorf (39 323)
  17. Ettlingen (38 987)
  18. Leinfelden-Echterdingen (37 055)
  19. Schwäbisch Hall (36 660)
  20. Backnang (35 666)
  21. Sinsheim (35 366)
  22. Tuttlingen (34 960)
  23. Balingen (34 338)
  24. Kehl (34 330)
  25. Ostfildern (33 714)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Bavaria (striped).svg
Flag of Bavaria (striped)
13-05-15-plenarsaal-landtag-bawue-06.jpg
Autor: Ralf Roletschek , Licence: CC BY 3.0
Landtagsprojekt Baden-Württemberg 2003
Flag of Rhineland-Palatinate.svg
Civil and state flag of the state Rhineland-Palatinate
Flag of Hesse (state).svg
State service flag of Hesse
Altweibermuehle in Tripsdrill.jpg
leisure park Tripsdrill in Germany
Suedwest-vor1945.svg
Autor: Ssch, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the predecessor states of the German state of Baden-Württemberg (roughly the situation between 1850 and 1945).
Stuttgart - Oberer Schlossgarten - panoramio (2).jpg
(c) Baden de, CC BY 3.0
Stuttgart - Oberer Schlossgarten
Ludwigsburger Schloss.jpg
Autor: ireas, Licence: CC BY-SA 4.0
The Ludwigsburg Palace in Baden-Württemberg, Germany