Würzburg

Würzburg
Pevnost Marienberg se Starým mohanským mostem v popředí
Pevnost Marienberg se Starým mohanským mostem v popředí
Würzburg – znak
znak
Würzburg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška177 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodDolní Franky
Administrativní dělení13 městských okresů
Würzburg
Würzburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha87,63 km²
Počet obyvatel127 810 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 458,5 obyv./km²
Správa
PrimátorChristian Schuchardt (Politiker) (od 2014)
Oficiální webwww.wuerzburg.de
Adresa obecního úřaduRückermainstraße 2
97070 Würzburg
Telefonní předvolba0931
PSČ97070–97084
Označení vozidel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Würzburg (česky zastarale Vircpurk[2]) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt)bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken). Je správním střediskem Dolních Frank a zemského okresu Würzburg. V současnosti má toto město na Mohanu, jež je jedním z 23 středisek Svobodného státu Bavorsko, přibližně 128 tisíc[1] obyvatel, a tím je po Mnichově, Norimberku, Augsburgu, Řezně a Ingolstadtu na šestém místě mezi bavorskými velkoměsty.

Nejbližší větší města jsou Frankfurt nad Mohanem, asi 120 km severozápadně, Norimberk 115 km jihovýchodně a Stuttgart 140 km na jihozápad.

Město je biskupským sídlem katolické diecéze biskupství Würzburg. Je zde Univerzita Julia Maxmiliána Würzburg, zkráceně označována jako Univerzita Würzburg nebo jen JMU.[3]

Světoznámá Würzburská rezidence se zámeckou zahradou a sídelním prostranstvím byla roku 1981 zařazena na seznam UNESCOSvětové kulturní dědictví.[4]

Geografie

Würzburg se rozkládá po obou stranách Mohanu ve střední Mohanské dolině (Maindreieck = Mohanský trojúhelník). Městu vévodí pevnost na Mariánské hoře (něm. Marienberg) na západní vyvýšenině jedné z třetihorních vápencových desek, do nichž se vryl Mohan.[zdroj?]

Klima

Klimadiagram Würzburgu

Znak města

Znak města Würzburgu znázorňuje šikmo postavenou, vroubkovanou, červeně a zlatě čtvrcenou korouhev na stříbrné násadě kopí v černém poli. Městský prapor je červenožlutý s popsaným znakem.[zdroj?]

Korouhev jako místní znak se objevuje již od druhé třetiny 16. století. Jedná se přitom o prapor starého vévodství Franky, ovšem v jiném barevném provedení. Kromě toho nebyl vévodský prapor čtvrcený. Od roku 1570 je korouhev bez výjimky používána též jako motiv pečetí a razítek městských úřadů.[zdroj?]

Dějiny města

Mohanský most (okolo 1900)
  • Kolem roku 1000 př. n. l. je doloženo keltské opevnění na Marienbergu, jehož pozdější osídlení bývá na základě archeologických nálezů, ale bez historických dokladů, ztotožňováno s antickým římským městem Segodunum.[zdroj?]
  • Snad již od 4. století, ale jistě během 5. století v období stěhování národů území osidlují Alamani, v průběhu 6. až 7. století zde sídlí Frankové, šlechta merovejské říše.[zdroj?] V roce 630 svěřil franský král Dagobert tuto oblast vévodovi Radulfovi, který ve Würzburgu založil své sídlo.[5]
  • V letech 685689 zde tři iro-skotští benediktini, biskup Kilián a jeho doprovod Kolonat a Totnan vykonali křesťanskou misii. Podle legendy Passio minor zde Kilián roku 689 zemřel mučednickou smrtí, sťat mečem.[zdroj?]
  • 1. května 704 první písemná zmínka o Würzburgu v pramenech: darovací listina knížete Hedona II. biskupu Willibrordovi byla vystavena „in castello Virteburch“.[zdroj?]
  • 741 nebo 742 se předpokládá založení würzburského biskupství v čele s biskupem Burkardem.[zdroj?]
  • V 11. století se jedna ze stříbrných mincí, ražených ve Würzburgu, dostala až na Faerské ostrovy, jako součást tzv. pokladu ze Sanduru.[zdroj?]
  • 1127 se zde konal první rytířský turnaj na německé půdě.[zdroj?]
  • 1156 svatba římského císaře Fridricha I. Barbarossy s Beatrix Burgundskou, dcerou hraběte Renauda III.[zdroj?]
  • 1168 investitura tehdejšího biskupa Herolda s Jeho vévodskou důstojností prostřednictvím Fridricha I. Barbarossy na würzburském říšském sněmu. Biskupové města se mohli do budoucna označovat titulem „kníže-biskup“ a titulem „vévoda ve Frankách“.[zdroj?]
  • 1402 biskup Johann von Egloffstein založil würzburskou univerzitu[6]
  • 1476 první kacířský proces a upálení Hanse Böhma[zdroj?]
  • 1525 za Německé selské války byla neúspěšně obléhána pevnost Marienberg. Vzbouření sedláci utrpěli těžkou porážku před branami města Würzburgu.[zdroj?]
  • 15731617 městu vládne kníže-biskup Julius Echter z Mespelbrunnu[zdroj?]
  • 1582 znovuzaložení univerzity ve Würzburgu[6]
  • 16261630 Würzburg se stal střediskem pronásledování čarodějnic. V době čarodějnických procesů se za vlády würzburského knížecího biskupa Filipa Adolfa z Ehrenbergu konaly procesy ve velkém měřítku. Mezi lety 1626 a 1630 dosáhly svého vrcholu. V diecézi uhořelo asi 900 „čarodějnic“, v samotném městě Würzburg na 200.[zdroj?]
Würzburský dóm (1904)

Členění města

Městský obvodPočet obyvatel
Centrum18 924
Frauenland18 007
Sanderau14 150
Heuchelhof-Rottenbauer12 390
Zellerau11 243
Lengfeld11 234
Heidingsfeld10 195
Grombühl9696
Versbach6921
Dürrbachtal6840
Lindleinsmühle6283
Steinbachtal4763
Würzburg129 628 (31.12.2005)

Následující někdejší samostatná města a obce byla k Würzburgu přičleněna:

  • 1. ledna 1930: Město Heidingsfeld s částmi Heidingsfeld, Heuchelhof, Vogelshof a Zwickerleinshof
  • 1. ledna 1974: Obec Rottenbauer
  • 1. července 1976: Z obce Oberdürrbach části Oberdürrbach, Schafhof a Ziegelhütte
  • 1. července 1976: Obec Unterdürrbach
  • 1. ledna 1978: Obec Lengfeld s částmi Holzmühle, Pilziggrund, Riedmühle a Rosenmühle
  • 1. ledna 1978: Obec Versbach s částmi Herrnmühle, Schäfermühle a Straubmühle
  • 1. května 1978: Z obce Höchberg část Steinbachtal

Území města Würzburgu je dnes rozděleno do 13 městských obvodů, které se dále člení celkem na 25 městských částí. Městské obvody i části jsou nepřetržitě číslovány. V následujícím přehledu jsou městské části seřazeny podle svých 13 obvodů:

01 Altstadt

  • Dom (01)
  • Neumünster (02)
  • Peter (03)
  • Innere Pleich (04)
  • Haug (05)
  • Äußere Pleich (06)
  • Rennweg (09)
  • Mainviertel (17)

02 Zellerau

  • Zellerau (18)

03 Dürrbachtal

  • Dürrbachau (07)
  • Unterdürrbach (22)
  • Oberdürrbach (23)

04 Grombühl

  • Grombühl (08)

05 Lindleinsmühle

  • Lindleinsmühle (19)

06 Frauenland

  • Mönchberg (10)
  • Frauenland (11)
  • Keesburg (12)

07 Sanderau

  • Sanderau (13)

08 Heidingsfeld

  • Heidingsfeld (14)

09 Heuchelhof

  • Heuchelhof (20)

10 Steinbachtal

  • Steinbachtal (15)
  • Nikolausberg (16)

11 Versbach

  • Versbach (24)

12 Lengfeld

  • Lengfeld (25)

13 Rottenbauer

  • Rottenbauer (21)

Územní plánování

Würzburg je střediskem plánovacího území Würzburg, k němuž náležejí svobodné okresní město Würzburg a zemské okresy Kitzingen, Mohan-Spessart a Würzburg. K středisku Würzburg jsou přiděleny obce: Kitzingen, Karlstadt, Lohr nad Mohanem, Marktheidenfeld a Ochsenfurt.[zdroj?]

Následující města a obce hraničí s městem Würzburg. Jsou jmenovány v pořadí podle směru hodinových ručiček, počínaje od severu. Všechny patří do okresu Würzburg:

Veitshöchheim, Güntersleben, Rimpar, Estenfeld, Rottendorf, Gerbrunn, Randersacker, Eibelstadt, Reichenberg, Eisingen, Höchberg, Waldbüttelbrunn a Zell am Main.

Pamětihodnosti


Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
  2. TOMÁŠEK, Radmil a Miroslav STŘÍDA. Německá spolková republika: průvodce 2. Brno: Olympia Praha, 1990.
  3. Universität Würzburg. www.uni-wuerzburg.de [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  4. a b CENTRE, UNESCO World Heritage. Würzburg Residence with the Court Gardens and Residence Square. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. RÉE, Paul Johannes. Offizieller Katalog der Bayerischer Landes-Industrie-, Gewerbe- und Kunst-Ausstellung in Nürnberg 1896. [s.l.]: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 14. 
  6. a b Universität Würzburg: Geschichte. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2023-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Germany location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Wuerzburg-Kiliansdom-02-2007-gje.jpg
Autor: Gerd Eichmann, Licence: CC BY-SA 4.0
St. Kilian's Cathedral‎ in Würzburg
Marienberg wuerzburg.jpg
Fortress Marienberg is a prominent landmark on the Main river in Würzburg, Germany
Wuerzburg Mainbruecke 1900.jpg
Würzburg, Mainbrücke
Wuerzburg-Festung Marienberg-10-2007-gje.jpg
Autor: Gerd Eichmann, Licence: CC BY-SA 4.0
Marienberg fortress in Würzburg
Flagge Würzburg.svg
Flagge Würzburg
Klimadiagramm-Wuerzburg-Deutschland-metrisch-deutsch.png
Autor: Hedwig in Washington, Licence: CC BY 2.5
climate chart in the format by Walther and Lieth, metric, °Celsisus and millimeters, made with Geoklima 2.1