Würzburské knížecí biskupství
Würzburské knížecí biskupství Fürstbistum Würzburg Episcopatus Herbipolensis
| |||||||
geografie
| |||||||
rozloha: | 6 100 km² | ||||||
obyvatelstvo | |||||||
východofranská němčina, latina | |||||||
státní útvar | |||||||
měna: | würzburský tolar | ||||||
státní útvary a území | |||||||
|
Würzburské knížecí biskupství, nazýváno též Knížecí biskupství würzburské (německy Fürstbistum Würzburg; Hochstift Würzburg), byl církevní stát (tj. církevní knížectví) Svaté říše římské v Dolních Frankách na západ od knížecího biskupství bamberského. Würzburská diecéze vznikla již v roce 741 a teprve roku 1168 s nabytím politické nezávislosti se stala knížecím biskupstvím. Poslední knížecí biskupové sídlili v honosné Würzburské rezidenci, která je jedním z nejvelkolepějších barokních paláců Evropy.
Historie
Würzburská diecéze byla založena v roce 741 sv. Bonifácem[1] Prvním biskupem se stal svatý Burchard. Na konci 8. století bylo biskupství připojeno k metropoli Mohuči, kterou založil Karel Veliký. V roce 1007 zřídil král Jindřich II. svatý z části pozemků diecéze nové biskupství v Bamberku. Na konci 12. století se Würzburg dostal pod správu nezávislého hrabství Henneberg. Privilegiem císaře Fridricha Barbarossy získali würzburští biskupové politickou nezávislost, kterou jim zaručovalo biskupské knížectví zahrnující část území diecéze. Podle konkordátu z roku 1448 vybírali německé biskupy kanovníci katedrálních kapitul a jejich volbu později potvrdil papež. Stalo se běžnou praxí, že würzburští knížecí biskupové byli často dosazováni v jiných církevních knížectví v říši.
V době husitské vytáhl würzburský biskup s vojskem do Čech a zapojil se do čtvrté křížové výpravy proti husitům, ale jako většina účastníků pak uprchl před hlukem a hlasitým zpěvem husitského vojska.
V důsledku mírové dohody v Lunéville z roku 1801 bylo knížecí biskupství würzburské spolu s dalšími církevními státy v roce 1803 sekularizovány a würzburské biskupství bylo začleněno do Bavorského kurfiřtství. V roce 1821 bylo obnoveno jako sufragánní biskupství bamberské metropole (biskupství würzburské).
Galerie
Historická mapa knížecího-biskupství z 18. století
Würzburská katedrála sv. Kiliána
Würzburská rezidence postavená mezi lety 1719–1744
Würzburská rezidence v době výstavby
- (c) User: Bbb na projektu wikicesty shared, CC BY-SA 1.0
hrádek Veitshöchheim měl funkci letní rezidence
Schönbornská kaple-hrobka
Heraldika
Původní erb obsahoval pouze modré pole s červeno-bílou čtvrcenou korouhví „Rennfähnlein“ zavěšenou na kopí. Ve 14. století ho nahradil složitější čtvrcený erb, tedy původní s nově přidanými poli s třemi bílými hroty tyčícími se k nebi a čtyřmi červenými směřující k zemi. Bílé se vykládají jako Boží Trojice a červené mají představovat čtyři body kompasu a tedy celé rozprostření Země. Červená barva je považována za krev Kristovu.
původní znak
od 14. století
znak biskupa Julia Echtera
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince-Bishopric of Würzburg na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Würzburské knížecí biskupství na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Roman Catholic Diocese of Würzburg
Autor:
Würzburg Cathedral, view from Fortress Marienberg
Wappen des Bistums Würzburg nach Siebmachers Wappenbuch
The new Würzburg residenz of Prince-Bishop Friedrich Carl von Schönborn under construction, c. 1730. On this contemporary engraving, the Prince-Bishop is visiting the site.
Flag of the Prince-Bishopric of Würzburg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Original coat of arms of the Roman Catholic Diocese of Würzburg
Autor: Sir Iain, Licence: CC BY-SA 4.0
Locatiekaart van het Prinsbisdom Würzburg binnen het Heilige Roomse Rijk (1618)
Autor: Tento grafika byl vytvořen programem Hugin., Licence: CC0
Schloss Veitshöchheim, ehemalige Sommerresidenz der Fürstbischöfe von Würzburg in Veitshöchheim bei Würzburg. Später diente das Schloss den Königen von Bayern. Erbaut wurde es von 1680 bis 1682, letzte Bauarbeiten fanden unter Johann Balthasar Neumann im Jahre 1753 statt.
(c) User: Bbb na projektu wikicesty shared, CC BY-SA 1.0
Werneck, Schloss / castle / Architect Balthasar Neumann;
Coat of arms of the prince bishop of Würzburg Julius Echter
Early 18th century map of the Prince-Bishopric of Würzburg (Latin: Principatus et Episcopatus Herbipolensis) by Johann Baptist Homann. The prince-bishops of Würzburg also bore the title of duke of the Duchy of Franconia (Latin: Ducatus franciae orientalis), which was largely honorific. The red-colored area at the center of the map shows the territory of the Free Imperial City of Sweinfurst. The other area in red is the County of Limpurg–Speckfeld.
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes
WürzburgAusschnitt aus dem Epitaphaltar des Rudolf von Scherenberg im Würzburger Dom, eine Arbeit von Tilman Riemenschneider
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of the Electorate of Bavaria
Autor: Rufus46, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek zobrazuje bavorskou stavební památku s identifikačním číslem
(c) Franz VisualBeo Horvat, CC BY 2.0
Fürstbischöfliche Residenz zu Würzburg, Frontansicht