Władysław Żeleński

Władysław Żeleński
Základní informace
Narození	6. července 1837 Grodkowice
Úmrtí	23. ledna 1921 (ve věku 83 let) Krakov
Místo pohřbení	Rakowický hřbitov (50°4′32″ s. š., 19°57′14″ v. d.)
Žánry	opera a symfonie
Povolání	klavírista, hudební skladatel, hudební pedagog, profesor, varhaník a dirigent
Nástroje	klavír, píšťalové varhany a varhany
Ocenění	rytíř Řádu Františka Josefa
Manžel(ka)	Wanda Żeleńska
Děti	Tadeusz Boy-Żeleński Stanisław Gabriel Żeleński Edward Żeleński
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Marcjan Mikołaj Żeleński (6. července 1837 Grodkowice – 23. ledna 1921 Krakov) byl polský skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a organizátor hudebního života.

Narodil se v Grodkowicích jako syn statkáře z malé polské šlechty. Jeho otec byl zavražděn 23. února 1846 v průběhu selského povstání, během tzv. haličské řeže, když se snažil zachránit svou manželku. Chlapec od mládí projevoval mimořádné hudební nadání. V Krakově začal hrát na klavír pod vedením Kazimierza Wojciechowského a Jana Germasze a studoval i skladbu u Franciszka Mireckého. Ve věku 20 let měl už Żeleński na svém kontě dva smyčcové kvartety, tria a orchestrální předehry, které osobně dirigoval na koncertě 29. července 1857.

K dalšímu studiu odcestoval roku 1859 do Prahy, kde studoval hru na klavír u Alexandra Dreyschocka a kontrapunkt a hru na varhany u Josefa Krejčího. V roce 1862 získal v Praze také titul doktora filozofie. Mimo jiné zde zkomponoval Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10 na text Václava Hanky. V letech 1866–1870 dokončil svá studia na pařížské konzervatoři u profesora Napoléona Henri Rebera a později ještě soukromě u Bertholda Damckeho (1812-1875).

V roce 1870 se Władysław Żeleński vrátil do vlasti. Zpočátku působil v Krakově, kde se 30. ledna 1871 konal koncert sestavený z jeho skladeb. Poté přesídlil do Varšavy. Po smrti Stanislawa Moniuszka převzal třídu harmonie a kontrapunktu na varšavské konzervatoři. V roce 1878 působil jako umělecký ředitel Varšavské hudební společnosti .

V roce 1881 se vrátil natrvalo do Krakova. Z jeho iniciativy vznikla v Krakově konzervatoř, kde pak byl ředitelem až do své smrti v roce 1921. Kromě toho vedl varhanní třídu a vyučoval teoretické předměty. V roce 1898 byl vyznamenán řádem Františka Josefa I.

Władysław Żeleński zemřel v Krakově 23. ledna 1921 a byl pohřben do rodinné hrobky na Rakowickém hřbitově.

Żeleńskiho dílo zahrnuje pět smyčcových kvartetů, sextet, 2 tria, klavírní kvartet, skladby pro housle a klavír, klavírní skladby, písně, orchestrální díla a četné písně.

• Konrad Wallenrod (libreto Zygmunt Sarnecki a Władyslaw Noskowski podle Adama Mickiewicze, 1885 Lvov)
• Janek (libreto Ludomił German, 1900 Lvov)
• Goplana (libreto Ludomił German podle dramatu Julia Słowackého, 1896 Krakov)
• Stara baśń (libreto Aleksander Bandrowski podle románu Józefa Kraszewského, 1907 Lvov)

• W Tatrach op. 27 (1868-70)
• Dźwięki żałobne op. 36, elegické andante pro orchestr
• Echa leśne op. 41, koncertní předehra
• Suita tańców polskich op. 50
• Oda do młodości op. 51
• Koncert pro klavír a orchestr Es-dur op. 60
• 1. symfonie (1871-72)
• 2. symfonie (ok. 1912)

• Smyčcový kvartet E-dur op. 1 (ztraceno?)
• Smyčcový kvartet
• Smyčcový sextet C-dur op. 9
• Lyrický valčík op. 15 pro violoncello a klavír
• Deux morceaux de salon op. 16 pro housle a klavír
• Variace na vlastní téma pro smyčcový kvartet op. 21 (před 1870)
• Klavírní trio op. 22
• Smyčcový kvartet F-dur op. 28
• Romans op. 29 pro housle a klavír
• Taniec fantastyczny op. 29 pro housle a klavír
• Sonáta pro housle a klavír op. 30
• Smyčcový kvartet A-dur op. 42
• Klavírní kvartet c-moll op. 61
• 2. sonáta pro housle a klavír (1917)

• Dwa tańce polskie op. 3
• Klavírní sonáta op. 5 (před 1859)
• Valse caprice op. 9 (1858)
• Deux morceaux de salon op. 11
• 6 skladeb op. 17
• Humoreska a Gavotta op. 18 (1870-80)
• Klavírní sonáta op. 20
• Deux mazourkas op. 31
• Kołysanka op. 32 pro housle nebo violoncello a klavír
• Grand scherzo de concert op. 35
• Dwa tańce polskie op. 37 pro klavír na 4 ruce
• Prélude-Caprice op. 43 (1888-93)
• Gawot op. 45
• Wielki polonez op. 46
• Reverie op. 48
• Moments d'un carnaval op. 52, valse brillante
• Thème varié op. 62
• Deux morceaux op. 63

• Gdy pozdrowię op. 1, slova Stefan Garczyński (cca 1857-1860)
• Moja pieszczotka op. 2, slova Adam Mickiewicz
• Spiewak w obcej stronle op. 3, slova Bohdan Zaleski
• Pajęczyna op. 6, slova Władysław Syrokomla (1857-60)
• Spotkanie się nasze gdzieś daleko op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
• Zakochana op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
• Triolety op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
• W imionniku op. 8, slova Adam Mickiewicz (1859-60)
• Wspomnienie op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
• Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10, slova Václav Hanka (1861-62)
• Czarna sukienka op. 12, slova Konstanty Gaszyński (1863)
• Do Polek op. 12, slova Franciszek Żygliński (1864?)
• Rojenia wiośniane op. 13, slova Bohdan Zaleski (1864?)
• Mój kwiatek op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
• Posyłka op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
• Młodo zaswatana op. 19, slova Bohdan Zaleski (1864?)
• Jaskółka op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
• Łzy op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
• Sen nocy letniej op. 23, slova Miron (1867-70?)
• Pod okienkiem op. 23, slova Miron (1867-70?)
• Dzikie sny op. 24, slova Mieczysław Romanowski (ok. 1870)
• Pieśni Gabrieli op. 25, slova Narcyza Żmichowska (ok. 1871-73)
• Z teki Józefa Kościelskiego op. 26, slova Józef Kościelski (ok. 1877-78)
• 4 písně Kazimierza Tetmajera
• Czy pamiętasz, slova Krzyżanowski (1901)
• Z nieboskiéj komedyi, slova Krzyżanowski (1901)

• Pieśń myśliwska (Chór strzelców) op. 33 pro mužský sbor
• 25 varhaních preludií op. 38
• Kantata na cześć J. I. Kraszewskiego na głosy męskie i orkiestrę (1879)
• Kantata ku uczczeniu zwycięstwa Jana Sobieskiego pod Wiedniem na chór męski i orkiestrę (1883)
• Kantata ku uczczeniu 500 rocznicy założenia Uniwersytetu Jagiellońskiego na chór męski i orkiestrę (1900)
• Pije Kuba do Jakuba, humoreska pro smíšený sbor (1879)
• Boga Rodzico pro smíšený sbor

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Żeleński na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Żeleński na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Władysława Żeleńského v projektu IMSLP
• Život a dílo (culture.pl) (polsky)
• Životopis na stránkách Velkého divadla ve Varšavě Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine. (polsky)
• Životopis (Muzykoteka Szkolna) (polsky)
• Seznam oper. (německy)