WTA Elite Trophy 2019 – ženská dvouhra
WTA Elite Trophy 2019 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězka | Aryna Sabalenková | |||
Finalistka | Kiki Bertensová | |||
Výsledek | 6–4, 6–2 | |||
Soutěže | ||||
ženská dvouhra • ženská čtyřhra | ||||
|
Ženská dvouhra WTA Elite Trophy 2019 probíhala ve druhé polovině října 2019 a poprvé předcházela Turnaji mistryň. Do singlové soutěže čuchajského tenisového turnaje nastoupilo dvanáct hráček, které obdržely pozvání od organizátorů po splnění kvalifikačních kritérií. Obhájkyní titulu byla australská světová jednička Ashleigh Bartyová,[1] která do soutěže nezasáhla pro účast na Turnaji mistryň v navazujícím týdnu.
Z turnaje se odhlásily Američanka Serena Williamsová, Britka Johanna Kontaová pro poranění kolena, Němka Angelique Kerberová pro zraněnou dolní končetinu, Češka Markéta Vondroušová pro poraněné zápěstí, Američanky Amanda Anisimovová se Sloane Stephensovou a Estonka Anett Kontaveitová. Divokou kartu organizátoři udělili čínské dvojce, 25leté Čeng Saj-saj. Nejmladší hráčkou se stala 19letá Dajana Jastremská, naopak jako nejstarší do dvouhry zasáhla 29letá Alison Riskeová. Na turnaji debutovaly Sofia Keninová, Petra Martićová, Maria Sakkariová, Alison Riskeová, Donna Vekićová, Dajana Jastremská a Karolína Muchová. Vyšší počet tří hráček měly Spojené státy a dvě tenistky pocházely z Chorvatska.[2][3][4]
V závěrečném utkání o 1. místo v Orchideové skupině potřebovala Čeng Saj-saj uhrát k postupu do semifinále na Petru Martićovou alespoň sedm gemů a právě tolik jich při dvousetové prohře získala. Martićová přitom nevyužila dva brejkboly za vedení 6–4, 4–2 a 40:15, s možností doservírování v následném gamu.[5][6] Vítězka Kaméliové skupiny Karolína Muchová porazila Alison Riskeovou a Sofii Keninovou v rozmezí jednoho dne. V obou třísetových utkáních na dvorci strávila více než dvě hodiny. Ve druhé polovině duelu s Keninovou se u ní projevily známky vyčerpání. Neabsolvovala tak ani pozápasový rozhovor.[7][8] V semifinále Muchová podlehla světové čtrnáctce Aryně Sabalenkové, když nezvládla koncovky obou sad. Ve druhé z nich neproměnila setbol a následně ji dvakrát nedokázala ukončit na podání.[9]
Vítězkou se stala čtvrtá nasazená, 21letá Běloruska Aryna Sabalenková, jež ve finále zdolala 27letou nizozemskou turnajovou jedničku Kiki Bertensovou po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–2. Pasivní poměr vzájemných utkání snížila na 2–4. V probíhající sezóně si po triumfech v Šen-čenu a Wu-chanu připsala třetí turnajové vítězství, které představovalo pátý singlový titul na okruhu WTA Tour. V celé sezóně Sabalenková dosáhla zápasové bilance 40–22, z toho v Číně 17–2.[10]
Nasazení hráček
- Kiki Bertensová (finále, 440 bodů, 361 000 USD)
- Sofia Keninová (základní skupina, 160 bodů, 128 500 USD)
- Madison Keysová (základní skupina, 160 bodů, 96 500 USD)
- Aryna Sabalenková (vítězka, 700 bodů, 721 000 USD)
- Petra Martićová (základní skupina, 160 bodů, 118 500 USD)
- Elise Mertensová (základní skupina, 160 bodů, 128 500 USD)
- Alison Riskeová (základní skupina, 80 bodů, 46 500 USD)
- Donna Vekićová (základní skupina, 80 bodů, 46 500 USD)
- Maria Sakkariová (základní skupina, 80 bodů, 46 500 USD)
- Dajana Jastremská (základní skupina, 160 bodů, 128 500 USD)
- Karolína Muchová (semifinále, 240 bodů, 221 009 USD)
- Čeng Saj-saj (semifinále, 80 bodů, 181 009 USD)
Náhradnice
- Anastasija Sevastovová (nenastoupila)
- Anastasija Pavljučenkovová (nenastoupila)
Soutěž
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
1 | Kiki Bertensová | 2 | 6 | 6 | ||||||||
12/WC | Čeng Saj-saj | 6 | 3 | 4 | ||||||||
1 | Kiki Bertensová | 4 | 2 | |||||||||
4 | Aryna Sabalenková | 6 | 6 | |||||||||
11 | Karolína Muchová | 5 | 64 | |||||||||
4 | Aryna Sabalenková | 7 | 77 |
Azalková skupina
Bertensová | Vekićová | Jastremská | Zápasy | Sety | Hry[p. 1] | Pořadí[p. 2] | ||
1 | Kiki Bertensová | 7–6(7–5), 6–2 | 6–4, 6–3 | 2–0 | 4–0 (100 %) | 25–15 (63 %) | 1. | |
8 | Donna Vekićová | 6–7(5–7), 2–6 | 6–7(6–8), 2–6 | 0–2 | 0–4 (0 %) | 16–26 (38 %) | 3. | |
10 | Dajana Jastremská | 4–6, 3–6 | 7–6(8–6), 6–2 | 1–1 | 2–2 (50 %) | 20–20 (50 %) | 2. |
Kaméliová skupina
Keninová | Riskeová | Muchová | Zápasy | Sety | Hry[p. 1] | Pořadí[p. 2] | ||
2 | Sofia Keninová | 6–4, 6–4 | 4–6, 6–4, 3–6 | 1–1 | 3–2 (60 %) | 25–24 (51 %) | 2. | |
7 | Alison Riskeová | 4–6, 4–6 | 6–2, 2–6, 5–7 | 0–2 | 1–4 (20 %) | 21–27 (44 %) | 3. | |
11 | Karolína Muchová | 6–4, 4–6, 6–3 | 2–6, 6–2, 7–5 | 2–0 | 4–2 (67 %) | 31–26 (54 %) | 1. |
Orchideová skupina
Keysová | Martićová | Čeng | Zápasy | Sety | Hry[p. 1] | Pořadí[p. 2] | ||
3 | Madison Keysová | 6–3, 6–4 | 4–6, 2–6 | 1–1 | 2–2 (50 %) | 18–19 (49 %) | 3. | |
5 | Petra Martićová | 3–6, 4–6 | 6–4, 6–3 | 1–1 | 2–2 (50 %) | 19–19 (50 %) | 2. | |
12/WC | Čeng Saj-saj | 6–4, 6–2 | 4–6, 3–6 | 1–1 | 2–2 (50 %) | 19–18 (51 %) | 1. |
Růžová skupina
Sabalenková | Mertensová | Sakkariová | Zápasy | Sety | Hry[p. 1] | Pořadí[p. 2] | ||
4 | Aryna Sabalenková | 6–4, 3–6, 7–5 | 6–3, 6–4 | 2–0 | 4–1 (80 %) | 28–22 (56 %) | 1. | |
6 | Elise Mertensová | 4–6, 6–3, 5–7 | 6–2, 3–6, 6–1 | 1–1 | 3–3 (50 %) | 30–25 (55 %) | 2. | |
9 | Maria Sakkariová | 3–6, 4–6 | 2–6, 6–3, 1–6 | 0–2 | 1–4 (20 %) | 16–27 (37 %) | 3. |
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b c d Poměry uvádí vyhrané a prohrané zápasy, sety a hry, stejně jako jejich procentuální úspěšnost, tedy parametry, které mohly být určujícím kritériem pro postup do semifinále.
- ↑ a b c d Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií:
1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) vzájemné utkání u dvou hráček se stejným počtem výher; 4) tenistka, která odehrála méně než tři utkání byla automaticky vyřazena a dále postoupila hráčka, jež vyhrála vzájemný zápas mezi dvěma zbývajícími; 5) nejvyšší procento vyhraných setů; 6) nejvyšší procento vyhraných her.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 WTA Elite Trophy – Singles na anglické Wikipedii.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Třetí triumf Bartyové. Australanka vyhrála WTA Elite Trophy a slaví životní titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-04 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Draw released for 2019 WTA Elite Trophy Zhuhai [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-21 [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mertens, Riske and Vekic join field at 2019 Hengqin Life WTA Elite Trophy Zhuhai [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-16 [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Preview: WTA Elite Trophy [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-21 [cit. 2019-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Martic wins Orchid finale, Zheng wins group to make Zhuhai semifinals [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-25 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bertens reaches Elite Trophy last four as Keys and Riske bow out [online]. Yahoo Sport, 2019-10-24 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Postup na hraně vyčerpání. Muchová je v Číně v semifinále, ale volala doktora. iSport.cz [online]. 2019-10-25 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Muchova battles past Kenin to make Zhuhai semifinals [online]. WTA Tennis, 2019-10-25 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Muchová finále v Zhuhai nevybojovala, podlehla Sabalenkové [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-26 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sabalenková ovládla WTA Elite Trophy v Zhuhai. V Číně slaví i třetí letošní titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-27 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- WTA Elite Trophy 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.